Byznys - Na pozadí aktuálních událostí, které provázejí hledání finanční pomoci Kypru, je užitečné připomenout dvě otázky: proč se dostal do potíží kyperský stát a proč se do potíží dostaly kyperské banky?

Proč se dostal do potíží kyperský stát?

Doplatil na přílišnou váhu bankovního sektoru. Poměr celkových aktiv bankovního sektoru k tvorbě kyperského HDP je velmi vysoký, takřka dvojnásobný v porovnání s průměrem Evropské unie (EU), viz graf níže.

To by samo o sobě nebylo tak neobvyklé. Kypr není jedinou takovou zemí, ale v jeho případě se váha sektoru kombinuje se dvěma dalšími faktory zvyšujícími riziko:

a)      Bankovní sektor je velkou měrou koncentrován do tří bank: Bank of Cyprus, Marfin Popular Bank a Hellenic Bank. Stačí, aby se komplikace objevily jen u jedné z nich, aby to ekonomika Kypru výrazně pocítila.

a)      Banky mají převážně kyperské vlastníky. Jednoduše řečeno to znamená, že vzniklé problémy zůstávají doma a nepřenášejí se do zahraničí.

Takto profilovaný bankovní sektor musel v případě potíží zákonitě znamenat velké nebezpečí pro celou ekonomiku tohoto ostrovního státu. Navíc, vzhledem ke zmíněné velikosti, nemohl Kypr sám o sobě vytvořit prostředky na případnou pomoc. Proto o ni musel loni v létě požádat mezinárodní instituce.

Proč se do potíží dostaly kyperské banky?

Doplatily na velkou expozici vzhledem k Řecku, a to nejen do řeckých dluhopisů, které prakticky ztratily hodnotu, ale i z pohledu úvěrů řeckým firmám a domácnostem. Takový vývoj jim ale nelze vyčítat.

Řecká expozice byla dána národnostními a historickými vazbami. Jinak byly banky vedeny konzervativně a měly i dostatečné kapitálové vybavení. To vzalo za své ve ztrátách při odpisu řeckých aktiv. Banky pak nutně potřebovaly doplnit kapitál, aby vyhověly standardním kapitálovým požadavkům EU. Nebylo odkud, proto požádaly o pomoc kyperský stát a ten musel požádat o mezinárodní pomoc, protože, jak bylo již řečeno výše, nemohl finance v takovém objemu tak rychle vytvořit.

Shrnuto do jediné věty: Kypr je dominovým efektem - jednou spadlou kostkou - řecké dluhové krize.

Petr Hlinomaz