Za kulisy událostí - Nejčastěji si Češi berou v práci neschopenku kvůli akutním zánětům horních dýchacích cest, tedy zánětu sliznice v nose a nosohltanu.

Podle posledních čísel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR (ÚZIS) si v roce 2012 vzali neschopenku celkem ve 227 461 případech. Rozhodnutí o pracovní neschopnosti neboli neschopenku vystavuje ošetřující lékař v případě, že zaměstnanec nemůže kvůli nemoci nebo úrazu vykonávat práci.

Na druhém místě jsou nemoci svalové a kosterní soustavy, především nemoci zad a páteře. Kvůli těm požádali zaměstnanci o neschopenku ve 140 873 případech. "Tyto nemoci se vyznačují poměrně dlouhou průměrnou dobou trvání jednoho případu, která v roce 2012 činila 68 dnů," uvádí ÚZIS.

Třetím nejčastějším důvodem, kvůli němuž lidé nezvládají pracovat, jsou poranění (přes 65 tisíc případů). Do této skupiny přitom nepatří zlomené končetiny, ani vymknutí či podvrtnutí kotníku. Tato zranění se evidují samostatně a dohromady si kvůli nim Češi brali neschopenku ve více než 74 tisících případů.

K dalším rozšířeným nemocem se řadí akutní zánět mandlí (61,3 tisíce neschopenek), chřipka (přes 41 tisíc neschopenek) nebo záněty dolní části cest dýchacích, například hrtanu, průdušek nebo plic.

Celkově si Češi za rok vzali neschopenku v 1,22 milionu případů a prostonali dohromady přes 55 milionů dní, uvádí ÚZIS.

Tereza Holanová