Mocný vládce Oz

Režie: Sam Raimi

Obsazení: James Franco, Mila Kunis, Rachel Weisz, Michelle Williams ad.

Co říká distributor: Když se Oscar Diggs, druhořadý cirkusový kouzelník s pochybnou morálkou, dostane z prašného Kansasu do životem pulzující Země Oz, myslí si, že vyhrál v loterii. Sláva a bohatství jsou jeho, dokud nepotká tři čarodějky: Theodoru, Evanoru a Glindu. Oscar se nechtěně zaplete do velikých problémů, kterým čelí Země Oz a její obyvatelé, a musí se naučit odlišovat dobré lidi od zlých, dřív než bude příliš pozdě. Kouzelník postupně využívá své magické umění a vynalézavost, aby se proměnil ve věhlasného a mocného čaroděje a především v lepšího člověka.

Verdikt: Nejít

Co si budeme nalhávat, film je především pokusem studia Disney zopakovat úspěch nedávné Burtonovy miliardové Alenky v říši divů, snahou zacelit rány utržené při řadě neúspěšných pokusů o zavedení nových vlastních značek.

Mocný vládce Oz na první pohled velmi okázale kopíruje původní koncept, už na druhý ho však zcela rozbíjí a tvoří značný nepořádek, kdy každou volbu vysvětluje bezvýhradně na úrovni „protože to tak bylo minule“.

Režisér tu s dvousetmilionovým rozpočtem zachází s nadšením dítěte, které dostalo vysněnou počítačovou hru. Tráví s ní hodiny času, důkladně prozkoumává každý její detail a vychytávku, ale realita mu uniká. Má radost z toho, že může režírovat složitou CGI opici, a nestará se, že pro nás jakožto pasivní pozorovatele moc zajímavá není. Stejně jako je zábavné počítačové hry hrát, ale ne jiné při hraní pozorovat.

Protože se Raimi soustředí výhradně na audiovizuální stránku i nyní, zapomíná klást důraz na postavy. James Franco, Mila Kunis či Rachel Weisz jsou proto zcela nevyužiti. Včetně snaživého Franca, který nejspíš dostal za úkol ksichtit se co nejvíc jako Johnny Depp. Některé jeho grimasy už skutečně musí být záměrným odkazováním na populárního herce. Druhá možnost je, že jen šíleně přehrává.

Žádná z postav vás nedokáže lidsky zaujmout. Oz je většinu snímku nesympatický a jde o typického hříšníka čekajícího na výprask a polepšení. Předně však zdejší svět očividně není konstruovaný pro to, aby v něm byl v popředí zájmu třicetiletý muž (chvílemi to působí až perverzně), takže se máme ztotožnit s někým, kdo do tohoto filmu jako by ani nepatřil. Opravdu divné.