Rebelka

Režie: Mark Andrews, Brenda Chapman

Obsazení: Snímek je animovaný. Hlasy propůjčili např. Kelly Macdonald, Billy Connolly, Emma Thompson, Julie Walters ad.

Co říká distributor: Už od starých časů se po mnoho generací šíří příběhy o epických bitvách a mystických legendách v drsné a tajemné Skotské vysočině. Ve filmu se k legendě přidá nová pověst, když odvážná Merida stane tváří v tvář tradici, osudu a nejkrutější bestii. Merida je zkušená lučištnice a impulzivní dcera krále Ferguse a královny Elinor. Je odhodlána jít si v životě svou vlastní cestou. Vzepře se starému zvyku zasvěcení pánům země, což nechtěně rozpoutá v království chaos. Když se obrátí o pomoc k podivínské staré čarodějnici, dostane prokleté přání. Merida, která následuje nebezpečné síly, objeví význam skutečné odvahy, aby zlomila příšernou kletbu, než bude příliš pozdě.

Verdikt: Jít

Rebelka je jedním z filmařsky nejvypiplanějších filmů (v naplňování klasického hollywoodského řemesla) poslední doby, ve kterém opravdu každý motiv nakonec zapadne do svého místa ve skládačce filmového systému - a ještě je nějak paralelně vztažen k motivu jinému (medvědi, hrdinské historky, gobelíny, legendy, bludičky, náhodně pronesené věty) či slouží jako leitmotiv rozvíjený celým filmem (luk na stole). Schválně, až Rebelku (znovu) uvidíte, zkuste se soustředit na to, jestli se ve filmu objeví nějaký výraznější prvek, který později nenajde jasné uplatnění za prvé v příběhu, za druhé v tématu vztahu matky a dcery.

Rebelka vlastně není pohádkou, ale funguje ve vztahu k ní podobně jako Úžasňákovi v relaci k bondovským a komiksovým schématům či Hledá se Nemo k road movie a útěkářským-vězeňským dramatům. Pohádkové rámce (prostředí, rekvizity, motivy) prostě využívá jako instrument k tomu, aby mohla vyprávět o vztahu mezi matkou a dcerou, což dělá precizně, jakkoli se nelze ubránit dojmu, že v porovnání s filmy Hledá se Nemo nebo Úžasňákovi vede důsledná snaha o stoprocentní naplnění konceptu k lehkému pocitu až přílišné přímočarosti.

-

Kuma

Režie: Umut Dag

Obsazení: Nihal G. Koldas, Vedat Erincin, Abdulkadir Tuncer

Co říká distributor: Když Ayse slaví svatbu, téměř každý v její turecké vesnici věří, že si bere Hasana, který je jen o pár let starší než ona. Ale ve skutečnosti je Ayse poslána do Vídně jako druhá žena Hasanova otce, Mustafy. Dívka přijíždí do Rakouska a dostává se jí rozporuplného přijetí od nové rodiny. Mustafovy děti, kdy některé z nich jsou starší než Ayse, se k ní obrací zády. Jen Fatma, Mustafova manželka, která umírá na rakovinu, se zdá opravdu potěšena: nyní si může být jista, že má pro svého muže, kterému byla vždy loajální a obětavou muslimskou ženou, dobrou nástupkyni. Mezi dvěma ženami se rozvine zvláštní přátelství, ale to je brzy podrobeno zkoušce, když rodina čelí nečekané ráně osudu.

Verdikt: Jít

Předně dvě informace, které vám pomůžou filmu lépe rozumět. Kuma v turečtině znamená „druhá žena“ a kolem motivu, co udělá příchod „druhé ženy“ s imigrantskou rodinou žijící poněkud izolovaně kdesi na tureckém předměstí Vídně a co přitom „druhá žena“ niterně prožívá, se celý snímek točí.

Film vznikl pod taktovkou režiséra Umuta Daga, který přesně trefuje jednotlivé situace. Stísněnost atmosféry. Drobné ústrky, někdy osamělost. Fungování muslimské rodiny v křesťanském městě. Ne, nebojte se tradiční sondy do jiných kultur, kde vám filmaři okouzleně ukazují, jak se vaří káva v džezvě. Tady se neobjevuje jiná kultura, spíše se odhaluje intimita života.

Dag to všechno zná, sám se narodil ve Vídni do rodiny kurdských přistěhovalců. Velmi citlivě tak vede své herce komorním dramatem, ve kterém rozhodně nejde o střet civilizací. Jen střet povah v minoritní komunitě. Někdy šokující, někdy až trochu prvoplánový útok na city. Pokud máte náladu si trochu rozjitřit nervy a vrátit se k pocitům festivalového diváka – protože tohle je svou podstatou festivalový snímek –, můžeme Kumu doporučit.