Za kulisy událostí – Hlasy z výboru KDU-ČSL, který se schází ve čtvrtek večer, naznačují, že lidovci nepřijmou nabídky na účast ve vládě, kde jim nepřipadne ministerstvo zemědělství. Případný odchod lidovců do opozice by znamenal, že hnutí ANO a ČSSD musí hledat podporu pro svůj menšinový kabinet.
Oficiálně se na tuto variantu zatím nikdo nepřipravuje a nikdo s nikým nejedná, uvnitř stran už se ale počítá, za jakých podmínek by stálo za to ruce pro takovou vládu zvednout.
Jasno mají u Tomia Okamury – stačí schválit jejich návrh zákona o obecném referendu a hlasy pro podporu kabinetu se najdou. Do vlády Úsvit přímé demokracie nechce a žádné další požadavky nemá, neznamená to ovšem, že nejde o problém.
ČSSD i hnutí ANO se sice v koaliční smlouvě samy zavázaly obecné referendum zavést, ovšem s omezeními. Má se týkat zásadních otázek fungování státu. „Ústavním zákonem bude zároveň stanoven výčet otázek, k nimž nelze referendum vyhlásit,“ píše se ve smlouvě.
Okamura naopak požaduje referendum bez výjimek, k jehož vypsání by mělo stačit méně než 100 tisíc hlasů. A co víc – platnost nesmí být omezena procentem občanů, kteří se ho účastní. To jsou požadavky, se kterými u sociálních demokratů a ANO Okamura může narazit.
„To bez výjimek samozřejmě je k diskusi. Některé věci by měly být vyňaty, například práva zakotvená v ústavě a závazky z mezinárodních smluv. A jsou tam třeba daně, o nichž je problematické v plebiscitu hlasovat,“ myslí si místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová.
Větší problém s podporou Okamurových poslanců má podle informací deníku Insider sociální demokracie. „Je to riziko. S lidovci je někdy dohadování těžké, ale přece jen je to zavedená strana. U Úsvitu bychom byli naprosto vydáni na milost a nemilost,“ uvedl zdroj z ČSSD.
ČSSD by se lépe dohodla s komunisty, s nimi má ovšem problém zase hnutí ANO. Andrej Babiš se po volbách hlasitě chválil, že zabránil levicové vládě s KSČM, obrat o 180 stupňů by nejspíš voličům vysvětloval jen obtížně. I komunisté by navíc vznášeli vlastní požadavky a už nyní naznačují, že by problém mohl vyvstat například u zvyšování daní, které ANO odmítá.
Naopak u církevních restitucí nebo reformy důchodového systému s nimi bude snazší dohoda než s lidovci.
Poslanci KSČM by ale každopádně požadovali pojistku, že jeden z koaličních partnerů se nespojí při prosazování některých zákonů s opozicí. Například hnutí ANO už za své krátké působení ve Sněmovně navrhlo několik zákonů, které mu do legislativního procesu pomohla dostat TOP 09, nikoli sociální demokraté.
„Chtěli bychom vědět, jak bude mezi koaličními partnery fungovat proces schvalování věcí, které v koaliční smlouvě nejsou obsaženy a na nichž se koaliční strany nijak nedohodly,“ uvedl poslanec Jiří Dolejš (KSČM).
Komunisté by také chtěli upřesnit, na co všechno bude platit koaliční veto a jak se bude uplatňovat. Zatím se za koaličně dohodnuté návrhy, při kterých se strany navzájem nesmí přehlasovat, má pouze státní rozpočet, daně, zákony týkající se zahraniční a obranné politiky státu, ochrany vlastnictví, volební zákony a ústavní zákony.
Samozřejmě je zde stále možnost, že některá z koaličních stran ve sporu o ministerstvo zemědělství ustoupí a lidovci nakonec ve vládě zasednou. Nebo alespoň menšinovou vládu sami podpoří. To se ale nejeví jako pravděpodobné.
„Za mě to nepřichází v úvahu. Buď dohoda o koalici, nebo jít do opozice,“ myslí si místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Za „nesmysl“ podporu menšinového kabinetu označil další člen výboru strany, Jiří Čunek.
LUCIE KUDLÁČKOVÁ
