Zahraničí - Přítel Američanů, ale zároveň také Íránu - čtyřmilionový Omán, země na pobřeží Perského zálivu, hodlá využít své pozice prostředníka mezi soupeřícími velmocemi, a zároveň pomoci své ekonomice.

Poté, co Sultanát Omán loni sehrál roli spojky při vyjednání mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu v Ženevě, chystá nyní s Teheránem projekt stavby plynovodu za miliardu dolarů.

Potrubí dlouhé 350 kilometrů, jehož podstatná část povede pod hladinou Hormuzského průlivu, spojí íránskou provincii Hormuzgán s ománským Soharem.

Bankrotující Írán

Předběžná smlouva na 25leté dodávky plynu, kterou s ománským sultánem Kábúsem bin Saídem podepsal íránský prezident Hasan Rouhání, má hodnotu kolem 60 miliard dolarů a je první tohoto druhu v Perském zálivu za posledních deset let.

Průlomem je především pro Írán. Na jeho ropný, a částečně i plynový sektor jsou totiž uvaleny mezinárodní sankce.

Místo miliardových zisků z vývozu, s nimiž by mohla za normálních okolností počítat, se kvůli tomu íránská Národní plynárenská společnost ocitla na pokraji bankrotu. Dluh čtyř miliard dolarů, který loni přiznal její šéf Hamídrézá Araghí, vláda nemá čím splácet.

Sankce uvalené Západem na Írán kvůli podezřelému jadernému programu přinutily v minulých letech vládu v Teheránu rušit projekty na nové plynovody, plány na export do Evropy i rozvoj těžby na nových nalezištích v Perském zálivu.

S íránskou dohodou s Ománem ale nyní USA nemají výrazný problém - nijak ji nekomentovaly. Samy mají s Ománem vynikající vztahy, zahrnující i  vojenskou spolupráci.

„Omán hraje nejchytřejší roli v regionu,“ komentoval pro agenturu Bloomberg analytik Christopher Davidson, autor knih a studií o Perském zálivu. „Je americkým spojencem, zároveň ale zlepšuje své vztahy s Íránem a odmítá se podřizovat Saúdské Arábii,“ vysvětlil Davidson.

Tolerantnější, než sousedé

Omán, země s ročním HDP kolem 30 tisíc dolarů na obyvatele, nepatří v arabském světě mezi nejbohatší státy.

Na rozdíl od Saúdské Arábie nevyznává vládnoucí dynastie sultána Kábúse bin Saída dominantní sunnitskou víru, považující íránskou odnož islámu – ší´ismus – za odchylku, či přímo herezi. Většina Ománců jsou stoupenci tolerantnější sekty ibádíja.

Díky tomu se Omán loni stal zemí, na jejímž území se poprvé tajně sešli američtí a íránští vyjednávači, kteří pak začali připravovat smlouvu o omezení íránského jaderného programu, podepsanou pak v Ženevě v listopadu. Definitivní dohoda, umožňující zrušení sankcí, se připravuje nyní.

Omán si od smlouvy s Íránem slibuje zabezpečení svých energetických potřeb do budoucna. Monopol na dovoz plynu do země měl až doposud právě Katar. Rychle rostoucí ománskou spotřebu by však tyto dodávky v budoucnu nestačily pokrývat.

Lucie Beranová