Objev dne - Dopravní podnik v hlavním městě zatajuje cenu pohledávek za pokuty černých pasažérů, které odprodal firmě Tessile ditta. Insider se o ně zajímal kromě jiného proto, že tuto firmu (ač sama nic přímo nedarovala) nalezneme ve spletité síti vztahů sponzorů, od nichž plynula v letech 2010 a 2013 finanční podpora k nastupujícímu prezidentovi Miloši Zemanovi.

Při pátrání, o jak velký obchod s Tessile ditta šlo, dopravní podnik na oficiální dotaz uvedl, že celkovou výši částek neeviduje.

Přitom Insideru se poté podařilo tuto sumu dohledat v oficiálních výročních zprávách. Z nich je patrné, že každý rok byly firmě, která užívá formu anonymních akcií, odprodány pohledávky za zhruba 60 milionů korun. Údaje z roku 2008, kdy firma zakázku od DP bez zákonné soutěže získala, sice chybějí, ale pokud budeme předpokládat, že suma byla obdobná jako v ostatních letech, získala Tessile ditta za čtyři roky pohledávky za zhruba 250 milionů.

Dluhy černých pasažérů pak postupovala dalším společnostem s anonymními akciemi.

Za předpokladu, že si ke každé tisícikoruně pokuty účtovaly náklady kolem 6,5 tisíce, mohlo jít o věc, v níž se v několika firmách mohly otočit až téměř 2 miliardy korun. Jde ovšem jen o přibližný a velmi hrubý propočet, protože přesné údaje z vymáhání pohledávek firmy nezveřejňují. Insider přibližnou výši odměny čerpá z konkrétního soudního dokumentu, který jeden z případů vymáhání řešil. K tomu je třeba přidat, že Tessile ditta získala pohledávky bez výběrového řízení.

Jak bylo řečeno výše, někteří lidé zainteresovaní v těchto společnostech patří k významným sponzorům Zemanovy SPOZ i jeho prezidentské kampaně. Předseda SPOZ Vratislav Mynář například opakovaně vystupoval jako držitel akcií společnosti Credit management, jedné z firem vymahačského konglomerátu.

Nezavěšujte, jste v pořadí

Když Ústavní soud v roce 2012 zatrhl praxi účtovat si za vymáhání pokut tak vysoké náklady, firma Tessile ditta (italsky Textilní firma) smlouvu s dopravním podnikem vypověděla. A pokud chce dnes dlužník zaplatit Tessile ditta pokutu, má smůlu. Na jejím telefonním čísle se neustále dokola ozývá automat oznamující, že všichni operátoři jsou zaneprázdněni. Nic na tom nezmění ani opakované volání či půlhodinové čekání.

Místo cedule se jménem firmy pak na dveřích budovy, kde sídlila, visí oznámení, že „Na této adrese není možné osobní jednání ohledně pohledávek Tessile ditta a. s.“ S poznámkou, že dlužník má možnost zaplatit pokutu přímo v dopravním podniku.

Ten se však dostává do paradoxní situace. Podle oficiálního vyjádření totiž nevěděl, zda a jakým firmám Tessile ditta pohledávky předávala, což můžeme chápat jako distanc od byznysu, který je podle soudu v rozporu s dobrými mravy. Nyní však přitom jeho úředníci dlužníky sami přímo do těchto předtím „neznámých“ firem posílají, i když s nimi dopravní podnik nemá uzavřenou žádnou smlouvu.

„Oni (Tessile ditta - pozn. red.) to postoupili nebo odprodali dál,“ vysvětluje úřednice na oddělení pokut dopravního podniku na dotaz, komu zaplatit pokutu, když Tessile ditta už nefunguje. „Vydržte, já se podívám, kdo to vymáhá. Takže v tomto případě je to Credit management...“

Úřednice pak předává telefonní kontakt na zmíněnou firmu. „Ta Tessile už je v konkurzu,“ dodává ještě. V otevřených zdrojích však její informaci nelze ověřit.

Dopravní podnik nové informace odmítl komentovat. „Paní ředitelka se k tomu nebude vyjadřovat,“ vzkázala pouze přes svou sekretářku ekonomická ředitelka Magdalena Češková.

Tuto manažerku přivedl do dopravního podniku jako svoji zástupkyni bývalý ředitel Martin Horák, který ve firmách kolem Tessile ditta figuruje.

Přidal se i primátor

O tom, že pro dopravní podnik nebylo úplným tajemstvím, že Tessile ditta předává pohledávky dalším firmám, svědčí i další skutečnost. Insider má k dispozici dopis, jímž firma patřící do zmíněného konglomerátu - Tessile ditta services - na hlavičkovém papíře dlužníka informuje o postoupení pohledávek od Tessile ditta. Pod dopisem je uvedeno jméno tehdejšího ředitele dopravního podniku Martina Dvořáka a zástupců firmy Tessile ditta.

Právě Martin Dvořák a bývalý radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) nestandardní výběr firmy Tessile ditta opakovaně obhajovali. Minulý týden je policie mimochodem oba obvinila kvůli předražené zakázce na prodej jízdenek. Praktiky vymahačské firmy a jejích spřízněných společností však hájil také primátor Bohuslav Svoboda (ODS), který přitom sliboval prověření všech pochybných zakázek.

„Bohužel, v současné době je rozšířen mylný názor, že nezaplatí-li přímo na místě revizorovi, pohledávka se časem sama zruší, neboť dopravce nemá prostředky k tomu, aby ji vymáhal. Proto tedy bylo vymáhání předáno firmě, která k tomu má možnosti, a je samozřejmé, že si svoje služby také nechá zaplatit,“ uvedl Svoboda v odpovědi na interpelaci v dubnu roku 2011.

Ústavní soud vs. Tessile

Ústavní soud je však už delší dobu opačného názoru než pražský primátor. Vyplývá to z konkrétního usnesení týkajícího se přímo firmy Tessile ditta, které má Insider k dispozici.

Je z něj dále zřejmé, že se na Ústavní soud obrátila Tessile ditta se stížností, že jí okresní soud v Klatovech (s odůvodněním, že to je „v rozporu s dobrými mravy“)  přiznal ve sporu o vymožení pokuty ve výši 950 korun náklady řízení „pouze“ 2 tisíce korun. Firma požadovala 6400 korun.

Ústavní soud se s klatovským soudem ztotožnil a stížnost Tessile ditta zamítl s tím, že nelze „požadovat přiznání náhrady nákladů řízení ve výši až několikanásobně vyšší, než činil vlastní dluh žalovaného.“

Zároveň upozornil, že případ je specifický také tím, že nápravy se nedožaduje věřitel, kterému byla způsobena újma, nýbrž společnost, která získala pohledávky „za účelem rozmnožení soukromého vlastnictví.“

Politik vymahačem

I když všechny dotčené firmy skrývají vlastníky za anonymní akcie, jsou s firmou, jejíž aktivity soud označil za amorální, spjati minimálně dva politici. Jak bylo uvedeno výše, už zmiňovaný předseda Zemanovců Vratislav Mynář  opakovaně vystupoval jako vlastník akcií  Credit management.

A v Tessile ditta, která zakázku získala, figuroval v představenstvu a coby držitel akcií na valné hromadě bývalý ekonomický šéf DP Martin Horák.

A v představenstvu Tessile ditta dosud zasedá Jaroslav Nedvěd, zástupce starosty Prahy 5.

Firma bez minulosti

Dopravní podnik vybral po vypovězení smlouvy ze strany Tessile ditta náhradní společnost na vymáhání. Jde o firmu Fidentia, která stejně jako Tessile ditta vznikla dva měsíce předtím, než s ní DP smlouvu uzavřel. Podle obchodního rejstříku ji založila a vlastní třicetiletá Sandra Bártová, která do té doby v žádné firmě nepůsobila. Sídlo společnosti umístila na adresu svého trvalého bydliště v pražské Krči.

A stejně jako v předešlém případě ani firma Fidentia neprošla výběrovým řízením. Dopravní podnik totiž s Fidentia uzavírá pouze jednorázové smlouvy na konkrétní balík pohledávek za zhruba 3-4 měsíce.

Podle vyjádření tiskového oddělení jde o překlenovací období, než bude vypsáno řádné výběrové řízení. „DPP oslovil v poptávkovém řízení šest firem, které se zabývají vymáháním pohledávek,“ uvádí tiskový mluvčí podniku Petr Vorlíček. „... DPP pak vybral tu nejvýhodnější, se kterou přišla právě firma Fidentia.“

Připomínáme, že Fidentia vznikla těsně před poptávkovým řízením a jejím oficiálně zapsaným předmětem činnosti je vedení účetnictví.

Eliška Bártová