Portrét - Někdejší generální ředitel ostravského ArcelorMittalu, dnes viceprezident mateřského nadnárodního gigantu ArcelorMittal a šéf jeho divize Long Carbon Europe. Letos v květnu se do ostravské filiálky vrátil jako šéf dozorčí rady.

Z indických manažerů, kteří od privatizace bývalou Novou hutí prošli, má s regionem největší zkušenost. Od roku 2009 bydlí v Ostravě.

Vystudoval management a práva v rodné Indii, pro ocelářskou rodinu Mittalů pracuje od roku 1995. Prošel na různých funkcích závody v Hamburku, v Polsku či Rumunsku. Do Ostravy přišel krátce po privatizaci v roce 2004 a řídil začlenění huti do struktury skupiny.

V letech 2009 až 2011 firmu vedl jako generální ředitel – v té době řešil první velký úder krize na ocelářský trh. I přesto právě za jeho vedení ostravský ArcelorMittal provedl největší tuzemskou soukromou ekologickou investici: v roce 2011 pořídil za zhruba miliardu korun odprášení pro úpravnu rudy (tzv. aglomeraci). Kochuparampil také spustil masivní snižování zaměstnanosti ve firmě. Ta v několika vlnách nabízela za dobrovolné rozvázání pracovního poměru mimořádné odstupné ve výši 11 až 24 platů. Podnik tak opustilo na 4,5 tisíce lidí.

Po krátkém vydechnutí ArcelorMittal znovu od loňska čelí náporu globální ocelářské krize, jež srazila její kdysi několikamiliardové zisky na stamiliony.

Na Kochuparampilovi a dalších Mittalových manažerech bude záležet, zda budou ostravskou filiálku dál rozvíjet a nezařadí ji mezi kapacity odsouzené k útlumu. Zatím se zdá, že považují Ostravu stále za perspektivní.