Aktuálně.cz

Při pohledu z české kotliny to zatím nevypadá tak dramaticky. Počet obyvatel Česka se od roku 1989 dokonce mírně zvýšil, klesající porodnost vyvažují přistěhovalci. Východněji položené slovanské země však demografickou krizi pociťují už nyní, nejbolestivěji Ukrajina.

Zdroj: Our World in Data

Západoslovanské státy včetně Česka ještě v posledních desetiletích zaznamenaly drobné populační přírůstky.

další

Východoslovanské země se už ovšem vylidňují.

Ostatně právě Česko spolu s Polskem dostalo v důsledku ruského útoku na Ukrajinu největší dočasnou "populační injekci". Podle údajů Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky našlo v tuzemsku útočiště na 390 tisíc Ukrajinců, což je v přepočtu na domácí populaci druhý nejvyšší podíl (po Moldavsku). Do Polska před válkou uprchl téměř milion Ukrajinců, na Slovensko 132 tisíc.

Decimující tříroční operace

Dlouhodobý demografický výhled hostitelů příliv slovanských běženců ale nezvrátí, i kdyby se Ukrajinci usadili v cizině natrvalo. Smrtící ránu to ovšem představuje pro samotnou Ukrajinu. Demografická prognóza OSN důsledky války zachycuje jen z menší části. Web Visit Ukraine odhaduje, že v zemi, která měla v roce 1989 téměř 52 milionů obyvatel, jich nyní v důsledku uprchlické vlny, válečných úmrtí a hrozivě nízké porodnosti (pouze jedno dítě na ženu) žije už jen 31 milionů, z toho 29 milionů v oblastech pod kontrolou Kyjeva. Mnohé ze zničených budov proto ani nebude nutné znovu stavět, protože nebude nikdo, kdo by v nich bydlel.

Zdroj: OSN (Demografická projekce 2024)

Klesající demografickou křivku vykazuje po roce 1989 většina slovanských států. Česko patří mezi výjimky, ovšem jen díky přistěhovalcům.

další

Za čtvrtstoletí už budou mít všechny slovanské státy méně obyvatel než v roce 1989. Většina západní Evropy bude zejména díky imigraci stále v plusu.

Pokud se naplní střední demografický scénář OSN, bude prázdných domů v průběhu 21. století přibývat ve všech slovanských zemích – a to i v zemi agresora. V Rusku, které ve válce ztratilo statisíce mužů v produktivním věku, podle listu Kyiv Independent hrozí, že do konce století přijde o polovinu obyvatel.

Liduprázdný Balkán

Nejrychlejší “sešup” ovšem čeká balkánské státy. Donedávna devítimilionové Bulharsko by jen do roku 2050 mělo přijít o 40 procent obyvatel a v roce 2100 už bude Bulharů pouze 3,5 milionu. Bosna a Hercegovina už jeden válečný demografický šok utrpěla, v současnosti ale čelí vymírání, které do konce století zredukuje její populaci z někdejších 4,4 milionu na pouhý 1,4 milionu. Ztráta více než poloviny populace hrozí také ostatním bývalým jugoslávským republikám s výjimkou albánského Kosova a katolického Slovinska, kde bude úbytek pozvolnější.

Jednoocí králové

Navzdory silnému katolicismu, praktickému zákazu potratů i vládním snahám o zvýšení porodnosti bude rychle stárnout a vymírat i sousední Polsko. Téměř 40milionové zemi věští demografové do roku 2100 pád na 19,3 milionu obyvatel. I to by však Polsku mělo stačit, aby si zachovalo titul druhé nejpočetnější slovanské země, který převzalo po válkou zkoušené Ukrajině.

V tomto srovnání vychází prognóza pro Česko ještě relativně příznivě. Demografové totiž předpokládají, že si na rozdíl od východní Evropy udrží pozitivní migrační saldo, tedy že do země se bude stěhovat víc lidí, než z ní bude odcházet. I tak už ale před rokem 2050 přestane být Česko desetimilionovým státem a na konci století bude mít přibližně 8,2 milionu obyvatel. Bez přistěhovalců by to bylo pouze 6,8 milionu.

Právě migrace je hlavní příčinou vylidňování převážně východní Evropy, a nikoli západní. Čísla plodnosti, tedy průměrný počet dětí na jednu ženu, jsou totiž napříč kontinentem podobně nízká. Za hraniční hodnotu potřebnou k zachování populace se považuje 2,1 potomka na jednu ženu. Ve všech evropských státech bez rozdílu je přitom plodnost významně nižší. Například v Česku je to 1,45 dítěte na jednu ženu, na Slovensku 1,56, v Německu 1,45, v Rakousku 1,32 a v Polsku 1,30. Ještě nižší plodností trpí středomořské a východoevropské státy. V Řecku připadá na jednu ženu pouze 1,33 dítěte, ve Španělsku 1,21, v Itálii dokonce jen 1,20. Podobně extrémně nízké hodnoty platí i pro pobaltské státy: Bělorusko, Albánii či Finsko.

Slované jsou dosud nejpočetnější jazykovou skupinou v Evropě. O toto prvenství je ale brzy připraví obyvatelé germánských států, zejména Spojeného království, které se na konci 21. století stane nejlidnatější evropskou zemí z této jazykové větve. Čím dál větší podíl populace, která těmito germánskými jazyky bude mluvit, ovšem bude mimoevropského původu. Konkrétně ve Spojeném království se stávající obyvatelstvo rozroste o 25 milionů migrantů.

O sto milionů Slovanů méně

Pokud tedy v následujících desetiletích nepřijde žádný nečekaný zvrat, bude v roce 2100 východ Evropy v porovnání s dneškem téměř liduprázdný. Pro srovnání: V současném Česku žije na jednom čtverečním kilometru v průměru 136 lidí. Na konci to podle střední demografické prognózy OSN bude 104 obyvatel na kilometr čtvereční.

A i to bude ve srovnání s ostatními slovanskými zeměmi vysoce nadprůměrná hodnota. V Chorvatsku by totiž v roce 2100 mělo žít pouze 79 lidí na kilometr čtvereční, na Slovensku 69, v Polsku 62, v Srbsku 48, v Bulharsku 32, na Ukrajině 25, v Bělorusku dokonce jen 21 obyvatel na kilometr čtvereční. Naproti tomu třeba Belgie, která je menší než všechny jmenované státy, by na konci století měla mít stále více než 11 milionů občanů a hustotu populace 364 obyvatel na kilometr čtvereční.

Slované se tak z moderního světa téměř vytratí. Jestliže v roce 1989 představovali občané hovořící slovanským jazykem 5,6 procenta světové populace, v roce 2100 to bude už jen 1,8 procenta. A na jednoho obyvatele ze všech slovanských zemí dohromady budou připadat dva Etiopané, téměř tři Pákistánci nebo více než osm Indů.