Před pouhými sto lety byla naděje dožití při narození nižší než padesát let, a to pro muže i ženy. Mohla za to poválečná bída, doznívající pandemie španělské chřipky i nemoci, na které ještě lidé neznali lék ani očkování.
Po druhé světové válce se začaly životy Čechů prodlužovat rekordním tempem. Naděje dožití žen se prodloužila o 15 let, mužů dokonce o 18 let. Na začátku 60. let ale prudký růst vystřídala stagnace, kterou způsobilo zničené životní prostředí a nezdravý životní styl. Trvala třicet let.
Druhé období výrazného prodlužování životů nastalo po sametové revoluci. Přeťala ho až pandemie covidu-19, která Čechům ubrala zhruba dva roky života. Už vloni se však křivka vrátila na původní trajektorii. Dnes narozené dívky mají naději na 83 let života, chlapci na 77 let.
Oproti vyspělejším zemím ale Česko stále zaostává zhruba o dva až čtyři roky. "Obdobná úroveň jako v Česku byla ve vyspělých zemích dosažena zhruba před 15 lety," uvádí Český statistický úřad.
Podle předpovědi demografů se budou životy Čechů prodlužovat i v následujících desetiletích, i když pomalejším tempem. Zároveň se bude zmenšovat propast mezi pohlavími. Většina novorozeňat z roku 2100 tak zažije rok 2190. Naděje dožití mužů bude při narození 89,4 let a u žen dokonce 92,6 roku.
Naděje dožití v roce 2100 vychází z projekce Českého statistického úřadu, kterou vydává každých pět let. Vedle ní předpovídá i vývoj plodnosti, úmrtnosti a migrace. "Předpoklady vycházejí z vývoje v předešlých letech, porovnání či analogie vývoje v jiných zemích, demografických teorií a vývoje a stavu sociální a ekonomické situace," uvádí statistici.
Naději dožití ovlivňuje mnoho faktorů. Je přímo úměrná výši dosaženého vzdělání - déle žijí lidé s vyšším vzděláním. Vliv má také rodinný stav. Ženatí muži žijí o devět let déle než svobodní, vdané ženy však oproti těm nezadaným pouze o šest let.
Rozdíly mezi věkem mužů a žen sociologické studie vysvětlují fungováním estrogenu a testosteronu. Právě mužský hormon může vést k větší fyzické aktivitě a agresivitě, což se pak může projevit na rozdílech v chování. Muži v rozvinutých zemích častěji kouří, pijí alkohol, používají zbraně a dostávají se do dopravních nehod následkem riskantnějšího řízení.
