Praha - Na Štědrý den roku 1961, tedy přesně před padesáti lety a dvěma dny, spatřily světlo světa první měkké kontaktní čočky.
Na prototypu stroje vyrobeném ze stavebnice Merkur se to tehdy podařilo českému chemikovi Ottu Wichterlemu.
První čtyři čočky s pravidelnými okraji potom hned na Boží hod vyzkoušel na druhé oční klinice v Praze. Na patentový úřad potom putovala přihláška už 27. prosince.
Ve své knize Vzpomínky Wichterle popisuje, jak k vývoji prvních měkkých kontaktních čoček na světě vlastně došlo: "Den před Štědrým dnem jsem si doma z této stavebnice sestavil nový prototyp odlévacího zařízení, ve kterém jsem jako náhon použil dynamo z jízdního kola našich kluků.
Když se dynamko připojilo na zvonkový transformátor, fungovalo jako motorek s naprosto přesnými otáčkami podle frekvence střídavého proudu.
Z laboratoře na VŠCHT jsem si přinesl monomery a katalyzátory a také dvoulitrovou tlakovou láhev, která byla původně v kyslíkovém přístroji z pozůstalosti Luftwaffe. Láhev jsem vypláchl a natlačil argonem, abych měl doma zásobu neutrálního ochranného plynu.
Na Štědrý den odpoledne jsem merkurovou aparaturu uvedl do chodu a odlil prvé čtyři čočky..."
Zdroj deviz i oběť perzekuce
Tehdejšímu režimu přinesla licence prodaná do Spojených států obrovské množství deviz, z nichž však Wichterle dostal pouze zlomek.
V té době byl ředitelem Ústavu makromolekulární chemie při ČSAV, ale kvůli svému krátkému politickému působení - v roce 1968 se zapojil do tehdy probíhajících změn a byl zvolen do České národní rady - a skutečnosti, že byl jedním z iniciátorů manifestu 2000 slov, byl později zbaven vedení ústavu a systematicky režimem očerňován.
Po svém penzionování v roce 1979 mu bylo alespoň umožněno pracovat na ústavu, odkud po roce 1989 zamířil do čela Akademie věd, aby zahájil její transformaci do dnešní podoby.
Otto Wichterle zemřel 18. srpna 1998 ve věku nedožitých 85 let.
Na připomínku vynalezení prvních kontaktních čoček pořádá České centrum v Praze výstavu, která bude otevřena až do konce letošního roku.
