Toto hmyzožravé zvíře, jehož zkamenělina byla nalezena v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severovýchodě Číny, se přemisťovalo ze stromu na strom letem.
Pomáhal mu k tomu jakýsi padák ve formě kožené blány mezi žebry, nohama a ocasem.
Před tímto nálezem neexistoval konkrétní důkaz o schopnosti létat pradávných savců, než se na scéně před 51 miliony let objevili netopýři.
"Nový" živočich, jemuž vědci dali jméno Volaticotherium antiquus, se zachoval v jedinečném stavu, především jeho létací blány. Ty se otiskly do kamene i se stopami srsti, jež je kryla.
Volaticotherium, jehož chrup napovídá, že se živilo hmyzem, měřilo na délku 12 až 14 centimetrů a odhadem vážilo asi 70 gramů.
Fosílie ukazuje, že první savci, současníci posledních dinosaurů, už měli velmi různorodé techniky pohybu i způsoby života. Jestliže dosud nebyl objeven žádný jiný pradávný létající savec, není to zřejmě proto, že byli vzácní, nýbrž proto, že byli tak malí.
A bylo téměř nemožné, aby se jejich pozůstatky zachovaly.
Ovšem let nebyl vlastní teprve těmto savcům. První, kdo zkoušeli pohybovat se vzduchem, byli pterosauři čili létající ještěři, kteří se na Zemi objevili před více než 200 miliony let. První primitivní pták archeopteryx létal o 50 milionů let později.
