Didcot - Známe to ze Star Treku: vesmírná loď vlétá do sluneční bouře a kapitán dává příkaz zapnout elektromagnetické štíty. Podobná scéna by se díky fyzikům z britské laboratoře Rutherford Appleton mohla stát realitou při nadcházejících vesmírných výpravách. Informoval o tom server sciencenow.com.
Ochrana pro dálkové lety
Zatím se všechny lidské výpravy do kosmu odehrávaly v blízkosti Země a na poměrně krátkou dobu. Podle odborníků však s rostoucí vzdáleností od modré planety stoupá i riziko ozáření kosmickými paprsky nebo vysokoenergetickými částicemi ze Slunce. Tyto faktory jsou dostatečně silné na to, aby poškodily nebo i zcela zničily molekuly DNA, které zasáhnou.
Astronauty zatím chránila relativní blízkost Země. Její geomagnetické pole totiž před těmito částicemi funguje jako štít, který je odkloní. Kosmonauti, kteří se vydají do vzdálenějších vesmírných končin, tak budou potřebovat "cestovní" magnetické pole.
Od jaderné fúze k vesmírnému štítu
A právě zařízení vyrábějící magnetické pole, které by si kosmonauti brali s sebou, by mělo vzejít z výzkumů spojených s vývojem reaktoru pro nukleární fúzi. Při ní se využívá silné magnetické pole, které pomáhá řídit bouřlivé termonukleární reakce, při kterých se uvolňují obrovská množství tepla. V případě kosmické lodi by však zařízení pracovalo opačně: nabité částice by odpuzovalo od lodi, namísto toho, aby je v ní udržovalo.
Princip byl zatím testován virtuálně. Vědci počítačově simulovali plazma, což je skupenství, které se vytváří ve fúzních reaktorech a s nímž se můžeme setkat ve vesmíru v podobě slunečních bouří. Tyto velké mraky nabitých částic vznikají z explozí na Slunci a na Zemi mohou narušit rádiovou komunikaci a elektrické systémy. Vědci však spočítali, že na ochranu před těmito jevy by stačilo magnetické pole široké jen několik stovek metrů. Energetická náročnost takového pole by se pohybovala v řádech kilowattů. Magnety, které by pole vytvářely, by nemusely být nijak zvlášť objemné, takže by bylo možné jimi vybavit kosmické plavidlo.
Účinky prověří až praxe, pochybnosti zůstávají
Podle Ruth Bamfordové z britských Laboratoří Rutherford Appleton fungovala simulace na první pokus bez jakýchkoliv komplikací. Otázkou je, jak by zařízení obstálo v reálných podmínkách. Například již teď je jasné, že nebude účinné proti záření gama, které vzniká při radioaktivním rozpadu jader, nebo rentgenovému záření, které vzniká interakcemi vysoko energetických elektronů. Obě jsou pro člověka nebezpečná.
Fyzik Geoffrey Reeves z Národních laboratoří v Los Alamos v Novém Mexiku pochybuje, že by zařízení dokázalo odklonit nejenergetičtější částice ze slunečních bouří, které se na celkové radiaci podílejí jen zlomkem, podle něj však představují značné riziko. Účinnost návrhu britských vědců tak zřejmě prověří až praktické experimenty.
