Nottingham - Neškodná bakterie z půdy by se již zanedlouho mohla stát účinnou zbraní v boji proti rakovině. Roste totiž pouze v místech chudých na kyslík. Tak tomu je i u některých rakovin, které se během svého růstu nejsou schopny dostatečně zásobovat kyslíkem.

Tvrdí to alespoň výzkum skupiny anglických a holandských vědců. Své výsledky představují na konferenci anglické Society for General Microbiology, kterou hostí University of York.

Příjemným zjištěním je také skutečnost, že první klinické testy na pacientech by měly začít do dvou let.

Z půdy až do laboratoře

Výzkum probíhá pod vedením profesora Nigela Mintona z Faculty of Medicine and Health Sciences na University of Nottingham. "Clostridium představuje starobylou skupinu bakterií, která se na planetě vyvinula ještě v časech, kdy byla atmosféra chudá na kyslík, a tak se jí daří zejména za podmínek, kdy je v okolí kyslíku nedostatek," řekl k prvním výsledkům.

"Když vpíchneme spory této bakterie do pacienta, který trpí rakovinou, porostou bakterie v místech, kde je málo kyslíku, například uprostřed pevných nádorů. Jedná se o naprosto přirozený fenomén, který nevyžaduje žádné zásadní změny ani úpravy a který je přitom neuvěřitelně specifický. My můžeme tuto specifitu vyklepšit a nechat tak bakterii zabíjet nádorovou tkáň, zatímco tu zdravou zanechá nedotčenou."

Jak to funguje?

Jak uvedl server BBC, vědcům se podařilo geneticky upravit bakterii Clostridium sporogenes tak, aby byla schopná vyrábět jeden konkrétní enzym.

Do krve pokusných zvířat potom bylo vpíchnuto přímo léčivo, které je aktivováno právě tímto enzymem. Účinkuje tak pouze na buňky v blízkosti rostoucích bakterií - ty nádorové.

Ačkoliv samotná Clostridium sporogenes je člověku neškodná, některé z jejích blízkých příbuzných jsou zodpovědné například za tetanus, botulismus nebo některé infekce spojené s pobytem v nemocnici.