Blair pro nedělní vydání londýnského deníku Observer uvedl, že pokud jde o omezení emisí skleníkových plynů, Kjótský protokol zklamal. Varoval, že tato mezinárodní úmluva, jejímž cílem je zastavit globální oteplování, nebude účinná, jestliže se k ní nepřipojí i Spojené státy.

Do boje proti klimatickým změnám musejí být podle Blaira zapojeny kromě USA také prudce rostoucí asijské ekonomiky jako Čína, Indie a další, které spotřebovávají velké množství energie a produkují tak nadměrné množství oxidu uhličitého.

"Víme, že globální oteplování znamená velkou hrozbu. Energetickou politiku tlačí do popředí zneklidnění nad snižováním energetických zásob a vzrůstem cen ropy," řekl britský premiér.

Kjótský protokol signatáře zavazuje k postupnému snižování emisí oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů. Sice jej podepsala většina vyspělých států včetně Ruska, Spojené státy a některé asijské velmoci však nikoliv.

V roce 2001 americký prezident George Bush odmítl nechat Kjótský protokol ratifikovat, i když jsou Spojené státy největším producentem skleníkových plynů. Podle Bushe by uplatnění protokolu poškodilo americké hospodářství.

Kjótský protokol byl přijat v prosinci 1997. Česká republika jej ratifikovala v roce 2001. V případě České republiky a dalších zemí Evropské unie se jedná o snížení emisí o osm procent v prvním kontrolním období, tedy do roku 2012. Protokol rovněž umožňuje obchodování s emisemi mezi státy. Stát vypouštějící nadměrné množství skleníkových plynů, může toto množství prodat státu, který s dodržováním norem nemá problémy.

Více informací o Kjótském protokolu

Český překlad Kjótského protokolu