San Diego /Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA/ - Třináct tisíc kilometrů bez řidiče by měl v létě urazit automobil řízený pomocí senzorů a počítačů.
"Lidské chyby způsobují třiadevadesát procent dopravních nehod," říká Alberto Broggi, profesor počítačové techniky na univerzitě v italské Parmě. "Automatická auta by měla být bezpečnější než ta, která řídí lidé. Tahle cesta by to měla vyzkoušet ve velmi obtížných podmínkách," tvrdí. Je i šéfem společnosti VisLab, založené parmskou univerzitou, která robotická vozidla vyvíjí.
Výprava z Parmy do čínské Šanghaje na světovou výstavu Expo 2010 by měla zabrat tři měsíce, včetně zastávek za účelem propagace robotických vozů. Profesor Broggi získal potřebné prostředky od Evropské výzkumné rady (ERC) - grantové instituce Evropské unie, jejímž cílem je podporovat slibné vědce.
Kdo zodpovídá za robota?
Profesor Broggi představil projekt v kalifornském San Diegu na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) - největšího sdružení vědeckých organizací na světě.
Připouští, že právní překážky pro robotická vozidla jsou pomalu větší než ty technické. Za automobil a škody jím způsobené totiž podle práva zodpovídá jeho řidič. Kdyby auta jezdila automaticky, mohl by odpovědnost za jejich provoz nést třeba výrobce, a to se žádnému z nich nechce.
Vidět je to například u prodávaných automobilů, které už dnes dokážou pomocí senzorů samy zaparkovat mezi auta podélně u chodníku. Avšak řidič při tom musí šlapat na plyn a na brzdu, přestože by to automat zvládl sám. U řízení však musí být člověk, aby případná odpovědnost byla na něm.
"I kdyby se hned nepodařilo prosadit budoucí automatická vozidla do běžného provozu, může se robotické řízení uplatnit třeba u zemědělských strojů na poli. To by farmářům ušetřilo spoustu času, kdyby traktor oral na poli sám," říká Broggi.
Z pouště do města
Už v minulosti se jeho tým účastnil závodů robotických vozidel v Mohavské poušti na jihozápadě USA, které organizovala americká vojenská výzkumná organizace DARPA.
Nejdříve tam soutěžící z celého světa nechali svá auta jezdit pouze v pustině, aby si pomocí senzorů sama vybírala trasu ke stanovenému cíli. Potom se zdejší závod uskutečnil přímo v ulicích, ovšem v opuštěném městě, kde v dopravním provozu nebyli běžní řidiči.
Teď se však profesor Broggi měst nebojí.
"Pojedeme i přes ně. Jsem zvědavý, jak to půjde v čínských městech, kde je velký dopravní chaos. Ale tam máme domluvený policejní doprovod," poznamenává.
Zatím v závěsu za opravdovým řidičem
Faktem ovšem je, že nejdříve pojede jedno vozidlo schopné automatické jízdy, ale bude v něm sedět řidič a vozidlo ovládat. Teprve za ním pojede automatické vozidlo bez řidiče, které bude samo následovat první vůz a sledovat jeho dráhu pomocí senzorů.
Pak pojedou dva doprovodné vozy.
"Kdyby se první vůz vzdálil z dohledu, automatické vozidlo pojede jeho předchozí trasou podle poslaných záznamů o poloze podle signálů družicové navigace," doplňuje Alberto Broggi.
V méně obydlených končinách, například při cestě přes Sibiř, však podle předpokladů pojedou obě vozidla úplně automaticky.
Starosta jako pasažér
Robotická vozidla jsou elektromobily upravené z vozů Piaggio Porter, což je italská licenční verze japonského vozu Daihatsu Hijet.
Na střeše mají sluneční panely, které dodají energii pro senzory. Na pohon vozidla se však musí baterie nabíjet ze zásuvky. V pustině bez elektrické sítě se pak budou dobíjet díky benzinovému generátoru, který povezou doprovodná vozidla.
Robotické elektromobily jsou vybaveny kamerami, laserovými senzory a počítačovou řídicí jednotkou, která vyhodnocuje údaje o okolí a řídí pohyb vozidla.
Profesor Broggi už své robotické vozy předváděl na více místech. I v samém centru Říma - tam ovšem jel samostatný automaticky řízený vůz bez řidiče jen po uzavřeném okruhu. Jako pasažér se v něm svezl římský starosta.
