San Francisco - O víkendu se v Kalifornii konaly automobilové závody. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by nešlo o soutěž, kde chyběli řidiči.
Severovýchod Kalifornie se tak stal malým závodištěm, kde se proháněly vozy, které dokážou jezdit bez lidské posádky. Závody pořádala americká vojenská výzkumná organizace DARPA, která chce tímto způsobem povzbudit vývoj robotických vozidel.
Základním požadavkem soutěže bylo, aby automobily ujely 60 mil (to je zhruba 100 kilometrů) simulovaným provozem v opuštěném městě. Musely při tom dodržovat dopravní předpisy.
Závod vyhrál vůz navržený Carnegie Mellon University v Pittsburgu, přezdívaný "Boss". Vítěz si sebou odnesl cenu ve výší dvou miliónů dolarů.
Na druhém místě se umístil vůz Junior, týmu učitelů a studentů ze Stanfordovy univerzity. Třetí příčku obsadila skupina z Virginia Tech.
Na start se postavilo celkem jedenáct vozidel, ale dojelo jich pouze šest.
Již potřetí v řadě
Organizace DARPA pořádala již dvě takovéto soutěže. První z nich se jela v pustině na Mohavské poušti při hranicích Kalifornie a Nevady. Druhý závod byl již složitější, auta musela překonávat překážky ve formě kopců, jezer nebo tunelů.
Při letošní soutěži organizátoři nastolili novou verzi závodu. Stroje musely zvládnout jízdu v městském provozu: projížděly mezi jinými soutěžícími a také mezi ostatními auty, která simulovala běžnou dopravu.
DARPA se soutěží snaží povzbudit vědátory k rozvoji robotiky a zároveň se tak dostat k vojenským vozidlům, která by jezdila samostatně. Organizace si od toho slibuje, že vozidla bez řidiče budou nasazována v bojových situacích a jelikož v autě nebude posádka, tak nebudou ani ohroženy lidské životy.
Co auto, to jiná "image"
Každé auto šlo do závodu s jinou taktikou. Zatímco stroj Boss z Carnegie Mellon University vyrazil do boje závratnou rychlostí, tak Junior ze Stanfordovy univerzity se choval více konzervativně.
"Boss jel agresivně, ale bezpečně," zdůrazňoval Bryan Salesky z Carnegie.
Závodní automobily dosáhly maximální rychlosti 30 mil za hodinu (asi 45 km/h).
Při závodech v roce v 2005 zvítězili badatelé ze Stanfordu, kteří si prvenství slibovali i od letošního závodu. Speciálně proto ve spolupráci s americkými laboratořemi Volkswagenem upravili kombíka Volkswagen Passat, tak aby mohl reagovat na situaci v krajině.
Navzdory tomu, že je automobil čtyřikrát silnější než jeho předchůdce Stanley, který vyhrál v roce 2005, tak auto prohrálo.
Nejde o žádné "vehikly"
Kdo si myslí, že jde o nějaká jezdící monstra, tak je na omylu. Jedná se totiž o sportovní vozidla a armádní náklaďáky, které jsou vybaveny světly, varovnými sirénami, laserovými měřiči vzdálenosti, navigací, radarem a kamerami.
Každý automobil má také svůj řídící systém, který musí mapovat situaci v krajině. Program musí vyhodnotit pohyby dalších aut a vyhnout se tak srážce. Vozidla také musí být schopná zvládnout i to, kdo má přednost na křižovatce.
Cílem společnosti je vytvořit samostatná vozidla, která budou sloužit nejen vojenským účelům, ale zároveň zvednou bezpečnost na silnicích.
