Astronomové zahájili svůj rok. Představí lidem vesmír

Josef Tuček
7. 1. 2009 18:05
Oslavy odstartovali apoštolové a budou plné programů
Řada teleskopů u Westerborku.
Řada teleskopů u Westerborku. | Foto: Josef Tuček

Praha - Průvod apoštolů na staroměstském orloji v Praze, šest set let starém přístroji pro zobrazení pohybu nebeských těles, a následné projevy zahájily ve středu v Česku Mezinárodní rok astronomie.

Ceremoniálu u orloje se zúčastnil i eurokomisař pro vědu Janez Potočnik, který se zde zastavil ze setkání eurokomisařů s premiérem Mirkem Topolánkem. Jak pak řekl pro Aktuálně.cz, ani v hospodářské krizi by evropské země neměly omezovat podporu vědeckému výzkumu, protože jen ten nabízí nové možnosti vývoje ekonomiky.

Komisař Potočnik také zdůraznil, že také astronomie je prostředkem pro ekonomické i společenské oživení. "Nesnaží se jen odpovědět na fundamentální otázky, jako zda je život i na jiných planetách, anebo jak vznikly supervelké černé díry. Ale má i důležitý, i když méně známý vliv na naše životy," řekl.

Připomněl, že vývoj náročné techniky pro astronomické přístroje ovlivňuje i technologie pro jiné obory. "Například optika použitá v medicíně dnes umožňuje lepší vyšetření oční sítnice a včasné rozpoznání očních onemocnění. "To je věda vyvíjená pro hvězdy, ale používaná námi,"  poznamenal.

Galilei v Padově, Kepler v Praze

Úplně první dalekohledy se nedochovaly. V podstatě však vypadaly asi takhle.
Úplně první dalekohledy se nedochovaly. V podstatě však vypadaly asi takhle. | Foto: Zeeuws Museum

O tom, že rok 2009 je Mezinárodním rokem astronomie, rozhodla Organizace spojených národů. Má to být příležitost i pro českou veřejnost dozvědět se více o vesmíru, který nás obklopuje.

Astronomové získali letošek "pro sebe" díky tomu, že uplyne právě čtyři sta let od chvíle, kdy Galileo Galilei, tehdy učitel na univerzitě v italské Padově, poprvé využil dalekohled pro pozorování nebe a odstartoval tím převrat ve vývoji hvězdářství.

Česká republika si navíc může připomenout, že v témže roce, tedy 1609, publikoval Johannes Kepler při svém pražském pobytu první dva své zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.

Využití za 348 let

Jiří Grygar, který předsedá českému organizačnímu výboru pro astronomický rok, Keplera připomíná jako příklad, že i zdánlivě čistě teoretické vědecké poznání může mít nakonec velmi praktické užití: "V tomto případě to ovšem trvalo až do roku 1957, kdy díky znalostem Keplerových zákonů mohla vzlétnout první lidmi sestrojená družice do vesmíru," říká.

"Dnes astronomové vyhledávají nebezpečné planetky, které by mohly někdy v budoucnu narazit do Země, a pomocí Keplerových zákonů vypočítávají jejich dráhu," dodává. Lidé tím v předstihu získají čas na to, aby mohli hrozivou planetku z její dráhy odklonit.

Soutěže, akce ve hvězdárnách i nové muzeum

Vnitřní část naší galaxie - Mléčné dráhy. Je viditelná z jižní polokoule teleskopy Evropské jižní observatoře v Chile, jejímž členem je i Česko.
Vnitřní část naší galaxie - Mléčné dráhy. Je viditelná z jižní polokoule teleskopy Evropské jižní observatoře v Chile, jejímž členem je i Česko. | Foto: ESO

Hvězdárny v České republice, stejně jako ve světě,  budou v průběhu roku připravovat speciální programy pro návštěvníky.

V Praze bude mimo jiné až do konce března na prostranství mezi Národním divadlem a Novou scénou umístěna výstava obřích snímků vesmíru mimo jiné z Evropské jižní observatoře - hvězdárny umístěné v Chile, jejímž členem je i Česká republika. Poté bude výstava putovat po dalších městech.

Astronomové pošlou do škol po republice návod, jak si žáci mohou vyrobit vlastní jednoduchý dalekohled. Studenti, ale i senioři se mohou účastnit některé z řady vyhlášených soutěží - více informací můžete najít na stránkách organizátorů zde.

V květnu bude v Praze otevřeno i Keplerovo muzeum v domě v Karlově ulici, kde hvězdář bydlel.

Holmesova kometa na snímku vedle mlhoviny zvané Kalifornie. První je od nás vzdálena 25 světelných minut, druhá asi 1500 světlených let.
Holmesova kometa na snímku vedle mlhoviny zvané Kalifornie. První je od nás vzdálena 25 světelných minut, druhá asi 1500 světlených let. | Foto: Vladana Šmídová, Libor Šmíd
Podívejte se také na nejkrásnější snímky vesmíru pořízené českými astronomy

Vraťte nám hvězdnou oblohu

Astronomové chtějí v celém světě také připomenout, že oblohu, kterou pozorovali zmínění Galileo Galilei a Johannes Kepler, už dnes prakticky nikdo ve městech neuvidí. Příčinou je takzvané světelné znečištění, neboli světla aut, pouličních lamp, reklamních panelů a podobně, která znemožňují cokoli na přesvíceném nočním nebi vidět.

Hvězdáři chtějí ve světě prosadit pravidla regulace veřejného osvětlení podle hesla "Sviťme si na cestu, ne na hvězdy". Podstatou je, že by veřejné osvětlení mělo být zamířeno na chodníky, a nikoli do oken okolních domů či na nebe.

Česká republika byla první zemí na světě, kde zákon (z roku 2002) umožňuje obcím regulovat vyhláškou promítání reklam a světelných efektů na oblohu. "Této možnosti využilo a regulační vyhlášku vydalo v celém našem státě jen patnáct obcí," konstatuje Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Přemíra osvětlení v noci mate zvířata, ptáky i hmyz, lidi za zvenčí osvětlenými okny obírá o zdravý spánek, jaký měli jejich předkové. A současně je okrádá o pohled na hvězdné nebe, který má i psychologický efekt: připomíná, jak malicherné jsou mnohé pozemské problémy.

 

 

Právě se děje

před 29 minutami

Kvůli závadě na troleji nevyjelo v Praze ráno několik vlaků

Železniční dopravu v hlavním městě a okolí dnes nad ránem komplikovala porucha troleje na pražském odstavném nádraží. Několik osobních vlaků muselo být odřeknutu v části nebo v celé trase, uvedla na Twitteru společnosti Ropid, která organizuje MHD v Praze a okolí.

Kvůli poruše trakčního vedení na odstavném nádraží musely České dráhy zrušit ranní osobní vlak z Prahy do Ústí nad Labem. Odřeknut musel být i jeden pár osobních vlaků mezi Nymburkem a Kolínem a spoj mezi Prahou-Uhříněvsí a Benešovem, vyplývá z údajů na webu drah

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

V Číně na nový vir zemřelo už 25 lidí. Podle vlády se počet nakažených vyšplhal na 830 případů

Už 25 obětí evidují čínské úřady v souvislosti s šířením nového typu koronaviru, který se na konci loňského roku objevil v 11milionovém městě Wu-chan. Počet prokázaných případů se zároveň k 23. lednu v Číně vyšplhal na 830, oznámila vláda podle světových zpravodajských agentur. Předtím média psala o 18 mrtvých a více než 630 nakažených.

Čínské ministerstvo zdravotnictví v rámci nového hlášení mimo jiné potvrdilo čtvrteční zprávu o prvním úmrtí způsobeném koronavirem mimo centrální provincii Chu-pej. Jde o případ 80letého pacienta, který zemřel v provincii Che-pej po návratu z dvouměsíčního pobytu ve Wu-chanu.

Z 830 potvrzených případů je 177 považováno za vážné, zatímco 34 "uzdravených" lidí už údajně mohlo opustit nemocniční lůžka. Podle agentury AFP dále čínská vláda informovala, že úřady prověřují 1072 pacientů, u nichž panuje podezření na nakažení záhadným virem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy