Praha, Amsterdam - Začala to Kalifornie: od ledna tu projednávají návrh zákona, podle něhož by do roku 2012 byly zakázány žárovky. Stejný úmysl vzápětí oznámila Austrálie, ovšem se zákazem už v roce 2010.
Navázala britská vláda, která chce zrušit žárovky v roce 2011. A plán na vyřazení žárovek začíná tento měsíc oficiálně projednávat i Evropská komise.
Žárovka prostě začíná mít namále.
Víc hřeje než svítí
Však už také přežila 128 let. Tolik času uběhlo od chvíle, kdy všestranný vynálezce Thomas Alva Edison představil funkční systém vlákna žhaveného elektřinou, které ve vakuové baňce vydává světlo.
Koncem 19. století to byl průlom, který postupně vnesl světlo do nočních ulic i domovů. Dnes však vadí, že v průměru jenom pět procent dodávané elektřiny se v žárovce mění ve světlo. Plných 95 procent spotřebované energie neužitečně uteče jako teplo.
Taková neefektivnost se nelíbí ve světě, který chce omezovat pálení ropy a uhlí v elektrárnách, aby vzniklým oxidem uhličitým nepřispíval k oteplování planety. Proto ony připravované zákazy žárovek.
Co přijde na jejich místo?
Mezistupeň: zářivky
Nejdříve určitě zářivky, které se už dnes používají pořád víc. Na vytvoření světla potřebují jen asi pětinu energie než žárovka. Klasickou zářivku (neboli nízkotlakou výbojku) tvoří trubice naplněná rtuťovými parami, v níž elektrický výboj vede k vytvoření viditelného světla.
Obsah rtuti je nevyhnutelný, ale nepříjemný. Nefunkční zářivky by se proto měly odevzdávat ve sběrnách, aby neškodily životnímu prostředí. Ostatně v jejich celkové ceně už zákazník při nákupu platí i náklady na jejich bezpečné zlikvidování.
Zářivky se postupně vylepšují, jejich světlo je stále příjemnější, a přestává jim vadit mnohonásobné zapínání a vypínání. Přesto nejsou považovány za definitivní zdroj světla.
LED jako příští vítěz
I tentokrát je to kvůli energetické účinnosti. Zářivky jsou sice lepší než žárovky, ale stejně promění na světlo pouze patnáct až třicet procent spotřebované elektřiny.
Co by tedy mohlo přijít po zářivkách?
Odborný tisk soudí, že to budou světlo vyzařující diody, známé pod zkratkou LED.
Ani to není žádná novinka, pocházejí už ze začátku šedesátých let minulého století. Svoji dráhu začaly jako jednoduché indikátory na kalkulačkách nebo na hodinkách, objevují se v semaforech, ve světlech automobilů... Nejčastější užití je jako drobný světelný zdroj, ale mají na víc.
Čekání na příležitost
Tyto součástky ze dvou polovodičů vydávají světlo, když mezi polovodiči přebíhají elektrony a ztrácejí svou energii.
LED mohou vydržet i několik desetiletí používání (svítí přes sto tisíc hodin, zatímco životnost zářivek dosahuje nejvýše deset tisíc hodin, a žárovek jen asi tisíc až dva tisíce hodin svícení).
Jsou odolné vůči nárazům, zaberou míň místa, neobsahují rtuť, a jsou energeticky ještě účinnější než zářivky.
Čeká se tedy od nich, že se stanou i zdrojem vydatného světla, který jednou nahradí zářivky. Ale bude to zřejmě až v průběhu příštího desetiletí. Dnes jsou LED ještě drahé na to, aby mělo smysl konstruovat z nich zcela běžné osvětlení domovů, a v této roli se tedy objevují zatím výjimečně.
Teoreticky je ještě může předběhnout jiný, dnes nedoceněný světelný zdroj. Ale jen teoreticky. Velké korporace po celém světě investují do výzkumu LED. Jejich prodej, jak uvedl časopis Economist, vzrostl z hodnoty 122 milionů dolarů v roce 1995 na hodnotu 3,9 miliardy dolarů o deset let později.
Ekonomické zájmy už míří tímto směrem, takže změna směru není pravděpodobná.
Dnešní souboj má jasného favorita
Jenom na chvilku se ještě vraťme k současnému souboji mezi starými žárovkami a novějšími zářivkami.
Nejsou to jenom vlády, kdo chce poslat zastaralé žárovky do technického muzea. Tlak na jejich výměnu vyvíjí například také nizozemská elektrotechnická společnost Philips.
Právě její zástupci lobují ve Washingtonu i v Bruselu za zákaz žárovek. Je za tím samozřejmě i obchodní zájem: Philipsu už dnes patří třetina světového trhu se zářivkami, který by se pak ještě zvětšil.
"Osvětlování spotřebovává přibližně 19 procent vyráběné elektřiny a většina žárovek je založena na starých, energeticky nehospodárných technologiích," říká Theo van Deursen, jeden z ředitelů Philipsu.
Podle propočtů této firmy se v Evropě stále ročně prodává asi 2,1 miliardy klasických, neúsporných žárovek. V domácnostech stejně jako v kancelářích pak žárovky pořád zajišťují tři čtvrtiny veškerého osvětlení. Přechodem na úspornější zdroje světla by se ušetřila energie, i skleníkové plyny vznikající v tepelných elektrárnách.
Kupecké počty vyhrají
"Zákazník na tom neprodělá, i když je zářivka při nákupu dražší než běžná žárovka. Zato vydrží déle a má nižší spotřebu energie," argumentuje Arno Kraus, generální ředitel Philipsu v České republice.
Firma propočítává, že celkové náklady na roční užívání jedné 75wattové žárovky (nákup plus spotřeba elektřiny) činí za rok v běžné české domácnosti 307 korun, kdežto na stejně svítící úspornou zářivku jen 67 korun.
I kdyby tedy nikdo staré dobré žárovky z našeho života uměle nevyháněl, stejně by je nakonec vytlačily obyčejné kupecké počty
| Článek o tom, jak český student uspěl v celosvětové soutěži mladých vědců, a další texty z rubliky věda najdete ZDE. |
.
