| Známka* | Index přežití** | ||
| Chování | 1 | 15% |  |
| Obama opouští Bílý dům, aniž by za sebou nechával jediný skandál, jediné morální, mravní či etické klopýtnutí. Obamovi jako rodina slouží jako vzor spořádaného, věrného partnerství se vzorovou péčí o děti. | Vyrovnat se Obamovi ve vzorné pověsti coby manžela a otce by bylo nedostižnou metou pro řadu Obamových předchůdců a nepochybně pak i pro jeho následovníka. |
| Prospěch: Zahraniční politika | |||
| Známka* | Index přežití** | ||
| Celkový prospěch | 3- | 34,5 % | |
| Guantánamo | 5 | 5 % | |
| Obama jako vůbec první krok v prezidentském úřadě podepsal dekret plánující zavření věznice na Guantánamu. Káznice, kde Američané po 11. září zadržují podezřelé z terorismu, se sice notně vyprázdnila, zůstává však nadále funkční, neboť všechny vězně se nepodařilo umístit, ať už zpět do domovských zemí, nebo do vězení na území samotných USA, proti čemuž se postavili kongresmani. | Obamův plán na zavření Guantánama si Trump za svůj rozhodně nepřivlastní, pro zavření věznice, která z jeho pohledu dobře funguje, nevidí důvod. | ||
| Afghánistán | 3 | 90 % | |
| Afghánistán se stal první velkou zahraničněpolitickou prioritou Obamy, tamní válka pro něj byla – na rozdíl od té irácké – ta dobrá, neboť bezprostředně souvisela s napadením USA 11. září. Obama v zemi po dlouhém váhání dvakrát významně navýšil americký kontingent, postupně však redukoval cíle, jichž chtěly USA v zemi dosáhnout, aby v tomto procesu zcela opustil záměr vybudovat z Afghánistánu stabilní zemi. | Trump nemá zásadní důvod se v Afghánistánu angažovat výrazně více, než jak to v závěru svého funkčního období činil Obama. Země není hlavním sídlem Islámského státu, jemuž Trump vyhlašuje totální boj, nedisponuje ani rozsáhlými zásobami strategických surovin a není obchodním konkurentem USA. | ||
| Irák | 4 | 60 % | |
| Celou předvolební kampaň, která ho dostala do Bílého domu, postavil Obama na odporu k válce v Iráku. Už jako prezident se rozhodl zpomalit proces stahování amerických jednotek ze země, následně však nedokázal s iráckou vládou uzavřít trvalou dohodu o pobytu reziduálního počtu amerických vojáků v zemi. V důsledku kompletního stažení Američanů se části Iráku dostaly pod vliv Islámského státu. | Trump v předvolební kampani označoval nápad na invazi do Iráku za hloupost (ačkoli v minulosti se k němu vyjadřoval daleko pozitivněji), a není tedy možné očekávat, že by se v zemi hodlal vojensky angažovat. Otázkou zůstává, k jakým praktickým krokům ho dovede jeho deklarovaný boj s Islámským státem. | ||
| Rusko | 5 | 15 % | |
| Jednou z velkých priorit prvního Obamova období byl tzv. reset ve vztazích s Ruskem. Obama se s Moskvou pokusil domluvit na řadě věcí společného zájmu, jako byly sankce vůči Íránu či dodávky vybavení pro americké vojáky v Afghánistánu přes ruské území. Vstřícnost k Rusku ho doběhla v druhém funkčním období, kdy Putin okupoval Krym a zapojil se do války na Ukrajině. Na přímo nepřátelskou rovinu se vztahy s Ruskem dostaly v důsledku sankcí, pro něž se Obama rozhodl v reakci na ruský pokus o ovlivnění amerických voleb. | Trump dává jednoznačně najevo, že Rusko nevnímá jako strategického konkurenta, ale jako partnera, se kterým chce mít dobré vztahy a chce ve spolupráci s ním porazit Islámský stát. Je kvůli tomu ochoten "přehlédnout" invazi Krymu, válku na Ukrajině i hackerské útoky namířené proti americkým politickým institucím. Obamou vyhlášené sankce může odvolat, je ale možné, že se rychle dostane do konfliktu s Ruskem v jiných otázkách, například ve věci Íránu. | ||
| Čína a obrat k Asii | 3 | 5 % | |
| Obama při vstupu do funkce označil východní Asii symbolicky za nejdůležitější region pro americkou diplomacii, když tam vyslal na první zahraniční cestu Hillary Clintonovou jako ministryni. Z obratu k Asii mnoho prakticky nevytěžil, Čína se na "svém dvorku" v Jihočínském moři chová čím dál asertivněji, poblázněný severokorejský režim na uzdě nepřitáhla a americký obchodní deficit s ní se nezmenšuje. | Dosavadní Obamova politika k Číně určitě nepřežije, Trump dává jasně najevo záměr vyvolat konflikt v oblasti obchodu: hrozí zavedením dovozních cel na čínské zboží, označením Pekingu jako měnového manipulátora a nerespektováním po desetiletí platné politiky jedné Číny. Co může být díky tomu pro oba prezidenty společné: že se budou východní Asii věnovat jako hlavní prioritě. | ||
| Islámský stát/ terorismus | 3 | 30 % | |
| Za Obamovy vlády nedošlo ve Spojených státech k velkému teroristickému útoku, jako byl ten z 11. září. Objevily se však útoky s menšími počty obětí, které provedli lidé hlásící se k Islámskému státu. Obama se v boji s teroristy hodně spolehl na "válku na dálku" pomocí bezpilotních letounů naváděných na dálku. Mezi jeho největší úspěchy patří zlikvidování Usámy bin Ládina, vůdce teroristické organizace Al-Káida. | Trump Obamu obviňuje z příliš benevolentního přístupu k teroristům, slibuje naprosté zničení Islámského státu a v souvislosti s bojem proti teroristům hodlá USA opevnit. V kampani slíbil omezení přístupu lidí islámského vyznání do země. Jak moc hodlá i on spoléhat na drony, není jisté. | ||
| Libye | 5 | 75 % | |
| Vojenský zásah, který vedl v konečném důsledku k sesazení Muammara Kaddáfího, podpořil Obama "ze zadních pozic", když přenechal hlavní roli při leteckých úderech evropským spojencům. Stejně jako před ním Bush však zapomněl "naplánovat" poválečnou budoucnost pro Libyi. Sám Obama označil současnou situaci v této zemi, která fakticky neexistuje, za zřejmě nejméně povedenou věc své vlády. | Trump coby nastupující prezident se Obamovi v téže fázi politické kariéry podobá nejvíc tím, jak málo se mu líbí, aby se USA angažovaly při budování cizích zemí a spravování jejich vnitropolitických poměrů. Je nepravděpodobné, že by se chtěl nějak vkládat do situace přímo v Libyi. | ||
| Sýrie | 4 | 50 % | |
| Sýrie je dějištěm zřejmě nejflagrantněji porušeného slova ze strany Obamy. Ten nejdříve označil použití zbraní hromadného ničení ze strany syrského režimu za překročení červené linie, po níž bude následovat americký zásah, tento slib však nedodržel. Situace v Sýrii se následně proměnila ve válku, která si vyžádala stovky tisíc obětí, a část země ovládl Islámský stát. Ten se podařilo zahnat na výraznější ústup až po větším angažmá Turecka. | Trump bude volit mezi svou nechutí angažovat se vojensky v záležitostech cizích zemí, příslibem, že zatočí s Islámským státem, a svou náklonností k Putinovi. Jak z této rovnice o třech známých neznámých vybruslí, je těžké ve vztahu k Sýrii odhadovat. | ||
| Írán | 2 | 10 % | |
| Obama v prvním funkčním období dohodl schválení přísnějších sankcí vůči Íránu, pro což získal díky diplomatickému úsilí Rusko i Čínu. Ve druhém funkčním období pak dojednal dohodu s Íránem, která má dostat pod kontrolu jeho jaderný program. Dohoda má své kritiky, většina expertů se však shodne, že je lepší než případný vojenský zásah proti Teheránu, který byl zvažován za vlády předchozího prezidenta Bushe a diskutován i za Obamy. | Trump je hlasitým kritikem dohody s Íránem, na kterou často v předvolební kampani útočil. Jak a čím by ji případně chtěl nahradit, jisté není. Dá se očekávat, že se v této otázce může záhy po svém nástupu do úřadu střetnout s Putinovým Ruskem, které je jedním z hlavních "sponzorů" dohody s Íránem. | ||
| Změny klimatu | 2 | 5 % | |
| Obama se do boje s globálním oteplováním pustil naplno až ve druhém funkčním období, poté, co jako hlavní priority pominuly záchrana ekonomiky po finanční krizi a války v Iráku a Afghánistánu. Přispěl k dojednání pařížské dohody o ochraně klimatu, která je nedokonalým, ale podstatným nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. | Trump má odstoupení od pařížské dohody o ochraně klimatu na samé špici svých priorit pro start své vlády. Jakou podobu by mělo mít, co konkrétně jako inaugurovaný prezident podnikne, jisté není, s Obamovou politikou v oblasti ochrany životního prostředí to i tak vypadá bledě. Trump je jednoznačným zastáncem těžby uhlí a ropy. | ||
| Prospěch: Domácí politika | |||
| Známka* | Index přežití** | ||
| Celkový prospěch | 3- | 33,5 % | |
| Hospodářství | 2 | 50 % | |
| Obama se ujímal vlády ve chvíli, kdy byly Spojené státy až po uši ve finanční a z ní vyplývající hospodářské krizi. Prosadil schválení stimulačního balíčku na podporu americké ekonomiky ve výši 787 miliard dolarů. Recesi se podařilo zastavit a obrátit v hospodářský růst. | Trump tvrdí, že dokáže americkou ekonomiku nastartovat k ještě vyššímu růstu, hodlá snížit daně, rozsáhle investovat do infrastruktury a podpořit tradiční průmyslová odvětví, včetně těžařského průmyslu. Co určitě nepřežije, to je Obamova podpora zelené ekonomiky. | ||
| Zdravotnická reforma | 3 | 15 % | |
| Obama si prosazení zdravotnické reformy vzal jako hlavní prioritu prvního funkčního období, a to hned po schválení stimulačního balíčku na podporu ekonomiky. Kongresem se mu ji podařilo protlačit v čase, kdy obě komory ovládala jeho Demokratická strana, republikáni byli takřka unisono proti. Díky Obamově reformě získalo zdravotní pojištění přes dvacet milionů Američanů. Velká část Američanů, kteří už pojištění měli, si však stěžuje, že se jim pojistky kvůli Obamově reformě prodražují. | Trump a Republikánská strana jako celek si zrušení zdravotnické reformy vytkli jako prioritní povolební cíl. Legislativní proces, který by k tomuto cíli měl vést, spustili už zkraje ledna. Mezi republikány však nepanuje shoda, čím Obamovu reformu nahradit. Trump jen obecně deklaroval, že půjde o něco lepšího a levnějšího. Plán na zrušení a nahrazení tak může narazit na neshody uvnitř Republikánské strany. | ||
| Sjednocení země | 5 | 20 % | |
| Obamovu politickou kariéru odstartoval proslov na demokratickém nominačním sjezdu v roce 2004, kdy prohlásil, že neexistují červené a modré, tedy republikánské a demokratické státy, ale pouze jedny Spojené státy americké. Funkci prezidenta opouští jako nejvíc polarizující hlava USA v historii. Obamovi se nepodařilo v žádné z důležitých priorit své politiky získat podporu Republikánské strany. Navzdory tomu, že jeho podpora v průzkumech veřejného mínění se dostala k 57 procentům, ho ve funkci nahradí muž, který chce z velké části demontovat jeho politický odkaz. | Trump je, pokud jde o polarizaci Spojených států, zrcadlovým obrazem Obamy. Zemi dělí ještě intenzivněji a vášnivěji než končící prezident. Zda dokáže s opoziční Demokratickou stranou spolupracovat coby celoživotní obchodník šikovněji než Obama s republikány, ukáže blízká budoucnost. | ||
| Nezaměstnanost | 1 | 65 % | |
| Když Obama nastupoval do funkce prezidenta, bylo podle oficiálních statistik bez zaměstnání deset procent Američanů, před jeho odchodem z Bílého domu klesla nezaměstnanost pod pět procent. | Trump se hodlá soustředit především na podporu průmyslu a investovat do obnovy infrastruktury. Míra nezaměstnanosti pod pět procent se blíží přirozené hladině v ekonomice, těžko tak Trump dosáhne jejího výraznějšího snížení. Za jeho úspěch by určitě bylo považováno, kdyby se zvýšil počet Američanů pracujících na plný úvazek v poměru k celé populaci. | ||
| Rasové vztahy | 4 | 5 % | |
| Obama se stal prvním prezidentem afroamerického původu, rasové napětí a násilné nepokoje v zemi se během jeho vlády zhoršily. Spouštěčem nepokojů byly z velké části oběti střelby či násilí ze strany policie. S touto otázkou se Obamovi nepodařilo hnout. | Trump se v případě rasových nepokojů jednoznačně zastává policie a bílé, většinové populace. Opakovaně slíbil, že vrátí bezpečnost do ulic měst, a to díky nulové toleranci kriminality a vybavením ozbrojených složek většími pravomocemi, čímž by šel přímo proti přístupu končící administrativy. | ||
| Imigrační reforma | 5 | 20 % | |
| Všechny Obamovy pokusy prosadit v Kongresu reformu imigrační politiky zkrachovaly. Mimo legislativní změny a do značné míry mimo pozornost veřejnosti Obamova administrativa postupovala intenzivními deportacemi nelegálních přistěhovalců. | Přísnější politika vůči přistěhovalcům byla jedním z hlavních témat Trumpovy předvolební kampaně, ve které neváhal slíbit, že zamezí cestám muslimů na území USA. Na ochranu hranice před imigranty navrhl vybudovat na hranicích s Mexikem vysokou zeď. Je takřka vyloučené, že by se po vzoru Obamy pokoušel legalizovat pobyt přistěhovalců, kteří přišli do USA v rozporu se zákony. Dá se naopak čekat, že bude pokračovat v deportacích. | ||
| Držení zbraní | 4 | 5 % | |
| Zřejmě nejčastějším námětem veřejných proslovů Obamy byly apely na zákonné zpřísnění pravidel pro získání a držení střelných zbraní v USA. S opozicí vůči této věci v Kongresu se mu ani tak nepodařilo hnout. | Trump je striktně proti jakýmkoli omezením práva na držení zbraní. Ozbrojení Američanů chápe za součást boje s terorismem. Je jisté, že žádné restrikce u tohoto práva nebude prosazovat, ani navrhovat. | ||
| Práva homosexuálů | 1 | 80 % | |
| Obama prosadil klíčovou změnu, pokud jde o službu homosexuálů v amerických ozbrojených silách. Politiku, která ji umožňovala pouze těm, kdo svou sexuální orientaci tajili, nahradil přímý souhlas se službou gayů a lesbiček. Konečného ústavního posvěcení federálním Nejvyšším soudem se dočkaly i sňatky osob stejného pohlaví. | Trump se v otázce práv homosexuálů v předvolební kampani nijak zvlášť neprofiloval, není pravděpodobné, že by v této věci chtěl zavelet k obrátce. | ||
| Ruský útok na volby | 4 | 25 % | |
| Obama stejně jako naprostá většina politiků ne úplně ochotně přiznává chyby. Vedle situace v Libyi v úplném závěru svého funkčního období doznal, že podcenil schopnost ruských hackerů a trollů ovlivnit veřejnou debatu a předvolební situaci v USA. Obama celý čas do voleb i v týdnech bezprostředně po hlasování volil zdrženlivý postoj, který nejvíc odpovídá jeho přirozené reakci. Přijetí sankcí v podobě vyhoštění ruských diplomatů bylo opožděnou reakcí. | Trump kategoricky odmítá, že by ruští hackeři jakkoli ovlivnili výsledek amerických voleb. Dlouho napřímo zpochybňoval práci amerických tajných služeb v této věci. Až poté, co se seznámil s jejich závěrečnou zprávou, ocenil jejich úsilí v této věci, aniž by je přímo napadl. Zda bude revokovat Obamovo rozhodnutí ve věci vyhoštění diplomatů, není jasné, je však možné, že k němu sáhne jako ke vstřícnému gestu před začátkem vyjednávání s Ruskem. | ||
| Stav Demokratické strany | 5 | 50 % | |
| Demokratická strana je na konci dvou funkčních období Obamy v nejslabším postavení za několik desetiletí. Je menšinovou nejen na federální úrovni, tedy v obou komorách Kongresu, ztratila však také dramatickým způsobem na úrovni států: republikáni drží většinu guvernérských křesel a ovládají rekordní množství zákonodárných sborů napříč USA. | U Trumpa bude hodně záležet, zda bude chtít své priority prosazovat čistě silou republikánské většiny v Kongresu, anebo se pokusí u klíčových věcí dojednat i podporu demokratů. Volby uprostřed prvního čtyřletého mandátu prezidenta, kdy se obměňuje celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu, bývají skoro vždy ve znamení ztrát prezidentovy strany. Může se tak stát, že už v roce 2018 se demokraté vrátí k většině minimálně v Senátu. | ||
* - Známkujeme jako ve škole od nejlepší jedničky po nejhorší pětku
** - V procentech vyjadřujeme pravděpodobnost toho, zda to, co Obama prosadil, má šanci přežít.
- Kliknutím na shodné tlačítko vedle tabulky zobrazíte více informací.
reklama