Ultrapravicová scéna v Německu s postupující uprchlickou krizí roste a je brutálnější. Svědčí o tom hořící ubytovny pro migranty, posprejované zdi hákovými kříži, střelba na budovy či vhozený odjištěný granát do jednoho ze zařízení. Právě příbytky uprchlíků v Německu se staly pravidelným terčem agresivních radikálů. Útoků evidoval Spolkový kriminální úřad (BKA) za rok 2015 pětinásobně víc než v předchozím roce. Vedle uprchlických ubytoven se stávají cílem extremistů také němečtí politici či novináři.
Podle statistiky BKA došlo v uplynulém roce v Německu k 1005 útokům na ubytovny běženců. V 901 případech je zřejmá spojitost s krajní pravicí. V roce 2014 bylo podobných útoků evidováno 199, přičemž s krajní pravicí spojovala policie 177 z nich.
„Dramatický nárůst trestných činů proti ubytovnám uprchlíků nás velmi znepokojuje,“ uvedl šéf BKA Hoger Münch časopisu Spiegel: „Tyto činy musí být vyšetřovány a stíhány se stejnou přísností jako ultrapravicová štvanice na sociálních sítích. Protože ona je živnou půdou pro xenofobii a nenávist vůči cizincům.“ Též ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Ralf Jäger dává nárůst útoků do souvislosti se vzrůstající slovní agresivitou na internetu, což podle něj vytváří živnou půdu pro útoky.
Podle typologie vytvořené německou policií jsou útočníky na ubytovny muži mezi 18 a 35 lety. Dva ze tří žili v místě, kde se svého činu dopustili, a dva ze tří byli delikventní již dříve.
Ve Šlesvicku-Holštýnsku zaznamenali případ, kdy žhářským útočníkem na uprchlický tábor byl finanční úředník a otec od rodiny. Jako důvod před soudem uvedl, že cizinci by mohli „poškodit idylu“. Všechny německé bezpečnostní složky se shodují v hodnocení, že není žádný konkrétní důkaz o řízené trestné činnosti, která by byla prováděna z pověření či kontrolována.
Němečtí poslanci se stali v roce 2015 pětasedmdesátkrát cílem ultrapravicově orientovaných útoků. Informoval o tom německý list Panorama. V posledním čtvrtletí došlo k 25 útokům na poslance, jejich spolupracovníky či kanceláře.
Nejčastěji byli postiženi poslanci strany Levice (46 případů), 22 útoků bylo namířeno proti zástupcům sociální demokracie (SPD). K největšímu počtu trestných činů došlo v Sasku, Braniborsku a Severním Porýní-Vestfálsku. „Nebezpečně se snížil práh pro použití násilí jako prostředku pro politickou konfrontaci,“ uvedla Monika Lazarová, expertka na pravicový extremismus z frakce Zelených.
Německé úřady odhadují počet „násilně orientovaných pravicových extrémistů“ na zhruba 11 500. Přičemž se propojují a kooperují skupiny neonacistů a islamofobních „hooligans“.
V Německu žije zhruba 1100 radikálních islamistů schopných použít násilí. Tento údaj poskytl Hans-Georg Maassen, předseda Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který v Německu vykonává funkci kontrarozvědky. Asi 430 těchto jednotlivců považuje úřad za nebezpečné osoby připravené spáchat závažné trestné činy.
V souvislosti s útoky na příbytky uprchlíků vzrostl počet násilných činů. V roce 2015 jich BKA registrovala 173, zatímco v roce 2014 jen 28. Loni do uvedeného čísla spadalo 92 případů žhářství, o rok dříve jich bylo šest.
Z německého průměru vybočuje zejména Severní Porýní-Vestfálsko, kde policie zaznamenala během loňska 214 případů útoků na ubytovny, z toho bylo 28 násilných deliktů. Dosud byla objasněna jen čtvrtina skutků.
V roce 2015 spáchali pravicoví extremisté 75 útoků na poslance nebo jejich kanceláře. Ve většině případů se útoky týkaly politiků strany Levice (Die Linke) a SPD.
Novináři v Německu jsou stále častěji terčem útoků příznivců krajní pravice. Vyplývá to ze studie Evropského střediska pro svobodu tisku a médií. Organizace loni zaznamenala 49 takových útoků na redaktory a kameramany.
Podle statistiky úřadu došlo v uplynulém roce v Německu k 1005 útokům na ubytování migrantů. V 901 případech je zřejmá souvislost s krajní pravicí. V roce 2014 bylo podobných útoků evidováno 199, přičemž policie spojovala s krajní pravicí 177 z nich.
Zdroje fotografií: ČTK | Reuters