V Jemenu dál zuří občanská válka a s ní spojená obrovská humanitární krize. Podle OSN umírá každých deset minut jedno dítě. Odborníci varují, že v zemi hrozí největší hladomor v dějinách lidstva. Deník Aktuálně.cz před rokem přinesl rozsáhlou grafiku, která upozorňovala na katastrofu v Jemenu. Uplynulo dvanáct měsíců a tragédie v chudém státě na jihu Arabského poloostrova se dál prohlubuje. Více než 22 milionů lidí (tři čtvrtiny populace) potřebuje okamžitou pomoc a ochranu, OSN situaci v zemi označuje za nejhorší humanitární krizi na planetě. Připomeňte si velkou grafiku s nadějí, že pozornost světa dokáže tuto tragickou situaci změnit.

Největší humanitární krize současnostiKvůli válce v Jemenu, Nigérii, Jižním Súdánu a Somálsku čelí potravinové krizi více než 25 milionů lidí.

Jemen

14 milionů

Somálsko

1,5 milionu

Nigérie

milionů lidí v ohrožení

3,7 milionu

Jižní Súdán

6,1 milionu

Zdroj: Unocha.org, 2018

O vliv v zemi se perou dvě znesvářené strany. Každá z nich má za sebou jednu regionální velmoc – Saúdskou Arábii, nebo Írán. V zemi koluje obrovské množství zbraní, některé z nich dokonce československé a české výroby. Zabíjejí, ničí a prohlubují tragickou humanitární krizi většiny civilního obyvatelstva.

„Válka může zabít celou generaci jemenských dětí, které ohrožuje bombardování, hlad a nemoci, jako je cholera, jíž se dá za normálních okolností zabránit,“ komentuje situaci výkonná ředitelka humanitární organizace Save the Children Helle Thorningová-Schmidtová. Podle odhadů Save the Children mohlo zemřít od začátku války na nemoci a podvýživu až 85 000 dětí ve věku do pěti let.

I přestože blokáda země ze strany Saúdské Arábie už není absolutní, obří humanitární krize v Jemenu se mění jen minimálně. Zřejmě nejhorší situace nyní panuje na západě státu, kde se bojuje o strategický přístav Hudajdá. Znepřátelené strany se sice tento čtvrtek v rámci mírových rozhovorů dohodly na příměří v tomto přístavu, naplnění dohody je ale zatím ve hvězdách. Mimo další problémy sužují zemi také opakované epidemie cholery.

Připomeňte si sérii textů Aktuálně.cz z minulého roku, které jemenskou krizi představují očima jejích aktérů, humanitárních pracovníků i Čechů žijících ve válkou zmítané zemi.

Nemocnice v jemenském přístavu Hudajdá na břehu Rudého moře. Malinký sedmiměsíční Chálid, viditelně podvyživený, se v náruči matky konečně dostal do péče lékařů. „Myslela jsem, že asi umře, byla jsem úplně bezmocná. Vůbec se nehýbal,“ řekla žena na sklonku léta humanitárním pracovníkům z britské organizace Save the Children, která místní nemocnici podporuje.

Vedle lékaři měří další vyhublé dítě, malou desetiměsíční Arwu. „Neměla jsem v prsou dostatek mléka, abych ji dál kojila. Tři mé děti onemocněly cholerou,“ tvrdí její matka a pokouší se podvyživenou dcerku zachránit pomalým dávkováním umělé výživy.

Chálid a Arwa v rukou jemenských lékařů, Hudajdá, srpen 2017. Zdroj: Save the Children.

Dva malé střípky tragických osudů z válkou zmítaného Jemenu. Jde o ty se šťastným koncem, vedle tisíců tragických. A vedle milionů lidí v ohrožení života.

„Když věci zprůměrujeme, každých deset minut umírá v Jemenu malé dítě do 5 let na nemoci, kterým se dá zabránit. To znamená, že jen během dnešní (dárcovské) konference zemře 50 jemenských dětí,“ prohlásil letos v dubnu v nezvykle emotivním vystoupení generální tajemník OSN António Guterres.

Situace se od jeho vystoupení nepatrně zlepšila a některé humanitární organizace Guterrese kritizovaly za příliš alarmistické údaje. Všichni se ale shodují v jednom: palčivá situace v Jemenu patří k nejhorším humanitárním krizím současnosti. Bez větší naděje na zlepšení.

Kdyby byl Jemen 100 lidí

Zdroj: WHO, srpen 2017

Po téměř třech letech ničivé občanské války balancuje nejchudší země arabského světa na hranici kolapsu. Její měnu, zemědělství, infrastrukturu, zdravotnickou péči, ale i základní vazby mezi lidmi krvavý konflikt těžce poškodil. Přibližně 7 milionů Jemenců živoří na hranici přežití, dvě třetiny obyvatel země závisí na humanitární pomoci.

"Lidé opravdu závisí na tom, co k nim dorazí zvenčí. V Jemenu se toho nedá moc vypěstovat, je to taková polopoušť," říká Češka Martina Jurigová, která loni v zemi strávila s misí Lékařů bez hranic tři měsíce jako zdravotní sestra.

Hrozivé záběry silně podvyživených dětí, které z těžko přístupného Jemenu občas proniknou, jsou podle humanitárních pracovníků jen špičkou ledovce. Od počátku otevřeného ozbrojeného konfliktu v zemi v roce 2015 zemřelo přes 5000 lidí. Víc než polovina ze sedmi milionů Jemenců zápasících s akutní podvýživou jsou malé děti. Na rozdíl od ostře sledovaného Iráku a Sýrie umírají mimo pozornost okolního světa.

„Je to komplikovaný a špinavý konflikt, o kterém se strašně těžko podávají zprávy. Je těžké v něm najít dobrou a špatnou stranu,“ tvrdí Peter Salisbury z londýnského think-tanku Chatham House. „Do Jemenu se taky novináři velmi složitě dostávají, ještě komplikovanější je pak v něm pracovat,“ dodává.

„Doufám, že jednoho dne budeme zase moci normálně jíst, chodit, pít a žít v našem městě namísto toho, abychom prchali od města k městu a dívali se na svoje děti, jak je trápí nejrůznější nemoci,“ řekla na konci srpna pracovníkům amerického Mezinárodního záchranného výboru (IRC) Sabah Salimová, matka dvouletého Mohameda, nemocného cholerou.

Výhled této matky ale zatím není moc reálný. Kvůli blokádě ze strany Saúdské Arábie proudí do Jemenu jen velmi omezená humanitární pomoc. OSN i dalším neziskovým organizacím navíc chybí finanční prostředky na další fungování. „Jsme svědky utrpení a ničení cele jedné generace. Musíme okamžitě jednat, abychom ty lidi zachránili,“ prohlásil letos v dubnu Guterres. Svět ale na většinu Jemenců zapomněl.

"Vládnout v Jemenu je jako tančit na hlavách hadů," řekl v jednom z rozhovorů bývalý jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih.

V zemi vládl od roku 1990, kdy se spojily dvě dosavadní části. V roce 2012 byl svržen svým nástupcem Abd Rabú Mansúrem Hádím. Sálih se s tím ale nespokojil a skrytě se připojil k rebelii šíitských povstalců, takzvaných Hútíů, proti režimu nové hlavy státu Mansúra Hádího. Sáliha nakonec letos 4. prosince zavraždili vlastní Hútíové, když s nimi odmítl dál spolupracovat.

Kdo proti komu bojuje v Jemenu Situace k 12. listopadu 2018. Zdroj: Risk Intelligence

teroristická síť Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP)

a spřátelené kmeny

bývalá vláda, vojáci kmene Hútiové

a spřátelené kmeny

současná vláda, spřátelené kmeny, Jižní hnutí,

další provládní ozbrojené skupiny

SAÚDSKÁ ARÁBIE

OMÁN

Marib

Saná

Mukallá

Taiz

Aden

Podobně jako v Sýrii přerostla následná krvavá válka mezi Sálihem a jeho nástupcem v prezidentské funkci Mansúrem Hádím v humanitární katastrofu. Situaci komplikuje i skutečnost, že do konfliktu se v roce 2015 zapojily Saúdská Arábie a Írán se svými zbraněmi a financemi. A udělaly tak z jemenské krize mezinárodní konflikt s tragickými důsledky pro civilní obyvatelstvo.

Nabízíme vám stručné shrnutí vývoje v Jemenu ve videografice.

Video: AFP

„Na ulicích se ozývá střelba. Školy jsou zavřené, všichni zůstáváme doma. Venku jsou auta se zbraněmi a tanky. Nevím, jak dlouho to ještě potrvá,“ píše na začátku prosince z jemenského hlavního města Saná Sabina Addailamyová. Před 24 lety se z Česka přestěhovala do Jemenu. Poslední tři roky žije s rodinou uprostřed jedné z největších humanitárních krizí na světě.

"Na začátku lidé měli strach, ale to se postupně změnilo. Zní to až neskutečně, ale zvyknout se dá na všechno, i na nálety," píše Sabina. "Jemen se za poslední roky hodně změnil. Dřív tu bylo bezpečno, mohli jste klidně nechat odemčené dveře do domu. Poslední dobou jsou ale na tom lidé opravdu hrozně,“ popisuje proměnu kolem sebe mladá Češka.

Sabina Addailamy se svou rodinou, zdroj: Archiv Sabiny Addailamy.

Z některých částí Jemenu se v současnosti prakticky nedá vycestovat. Miliony lidí utíkají z jednoho uprchlického tábora do druhého. I ve městech ale Jemenci trpí nedostatkem jídla, čisté vody a léků. Jsou závislí na dodávkách potravin z okolních zemí, které ale čelí blokádám, hlavně ze strany Saúdské Arábie.

Ceny zboží, kterého je celkově málo, závratně stoupají. Většinou ale chybí i základní potraviny, benzin, peníze nebo základní lékařská péče. Státní zaměstnanci včetně lékařů nedostávají platy. Mnozí z nich proto přestali pracovat.

"Lidé jsou zoufalí. Prodávají auta, aby měli na lékařskou péči, rodinné šperky, aby mohli odjet ze země," potvrzuje šéf mise humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) Djoen Besselink. I on vidí proměnu v chování Jemenců. "Největší strach teď mají z toho, že nevědí, co budou jíst a kde seženou lékařskou pomoc. Nic z toho si totiž nemůžou dovolit. Bojí se, co přinese budoucnost. S válkou se nějak smířili, ale nevědí, co bude, až skončí. To je ten skutečný strach," popisuje Besselink.

Válka se stala součástí života Jemenců. Není před ní kam uniknout. Nálety, výbuchy a střelba jsou na mnoha místech slyšet prakticky denně. Ve městech se vrší odpadky, na ulicích jsou vidět stopy bojů, v nemocnicích proudy lidí zraněných střelbou a výbuchy.

Záběry z jemenského hlavního města Saná, prosinec 2017, zdroj AFP

"Existují tady čtvrti, které vypadají jako města duchů. Domy jsou opuštěné nebo zřícené, nikdo tam nežije. Ale na vesnicích jsou na tom lidé ještě mnohem hůř," popisuje Sabina hlavní město Saná.

Řada Jemenců nemá práci, domov ani peníze. "Nejhůř jsou na tom děti," dodává Češka. "Umírají a ty, které neumřely, budou vyrůstat bez otce, bratra nebo celé rodiny. Jako náš 15letý soused Jaded, který bydlel u svého strýce kvůli škole. Pak ale musel odjet do rodné vesnice, aby mohl pohřbít svoji 13člennou rodinu," popisuje Sabina tragické osudy kolem sebe.

Pokračující krvavá válka řadu lidí otupuje a nutí je k volbám, které by nikdy předtím nedělali. Česká zdravotní sestra Martina Jurigová loni v nemocnici Lékařů bez hranic v jemenském městě Ibb ošetřovala dvouletou holčičku, kterou na ulici trefil odstřelovač přímo do hlavy. Velmi emotivně to prožívala.

"Ta holčička to nepřežila a oni se mě ptali: ‘A koho bys chtěla, aby raději zastřelili? Když zastřelí matku, nemá se pak kdo postarat o děti. Když zastřelí otce, nemá kdo zabezpečit rodinu.’ To nejmenší dítě pro ně vlastně byla nejlépe přijatelná zpráva," uzavírá česká zdravotní sestra.

Vypadá to jako běžná reklama na auto nebo na jiný výrobek. Ve skutečnosti jde ale o kampaň humanitární organizace Save the Children, která chce zastavit britský export zbraní do Saúdské Arábie, jež je vedle dalších zemí součástí krvavé občanské války v Jemenu. Tváří kampaně se stal populární britský herec Dominic West.

Videoklip kampaně "Vyrobeno v Británii. Shazováno na malé děti", Save the Children, září 2017.

Od počátku krvavé fáze jemenské občanské války vyvezla Velká Británie do Saúdské Arábie zbraně za 3,8 miliardy britských liber (zhruba 111 miliard korun). Jde o moderní střely Paveway IV nebo stíhačky Typhoon. Všechny země zapojené do války v Jemenu mají podle OSN na svědomí smrt přes 5000 lidí včetně malých dětí. Letecké útoky vedené Saúdskou Arábií a dalšími zeměmi její arabské koalice od března 2015 jsou ale nejničivější. A zasahují i civilní cíle. Jedním z nejhorších byl útok v říjnu 2016, kdy bomby dopadly na pohřeb v metropoli Saná a připravily o život 140 lidí.

„Naším nejlepším vývozem by měla být naděje, ne strach. V době, kdy Velká Británie posílá humanitární pomoc do Jemenu, její zbraně posilují tamní konflikt. Vyzvěte naši vládu, aby zastavila vývoz zbraní do Saúdské Arábie,“ uzavírá Save the Children emotivní videoklip.

Aktivisté z Kampaně proti obchodu se zbraněmi (CAAT) dokonce britskou vládu za její rozhodnutí prodávat výzbroj a munici Saúdské Arábii zažalovali. Londýnský soud je ale odmítl s tím, že rozhodnutí vlády prodávat zbraně Saúdské Arábii není v rozporu se zákonem.

Saúdské nálety v Jemenu, zdroj: AFP

Saúdská Arábie je důležitým trhem i pro české zbrojaře. Společnosti skupiny Czechoslovak Group vyvážejí do Saúdské Arábie pozemní vojenskou techniku, hlavně na podvozcích nákladních automobilů Tatra. „Počty vozidel Tatra v armádách Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů přesahují dva tisíce kusů," říká mluvčí holdingu Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Kritiku exportu do Saúdské Arábie v souvislosti s válkou v Jemenu odmítá. „Vývozní politiku v oblasti vojenského materiálu si řídí český stát prostřednictvím vydávání licencí. Nedomníváme se, že by se měla bezpečnostní situace v sousední zemi nějak dotknout vývozů, které v našem případě představují hlavně podvozky terénních tatrovek,“ uvádí Čírtek.

Vojenské nákladní vozy Tatra, zdroj: ČTK

Česká pobočka lidskoprávní organizace Amnesty International má ale podezření, že do horkého regionu míří také další zbraně domácí výroby. "Z České republiky byly do Saúdské Arábie v posledních letech vyvezeny zbraně a vojenský materiál za několik miliard korun. Bohužel dostupné informace o tom, komu přesně a jaké jsou to zbraně, nemáme. Podle výroční zprávy, kterou každoročně vydává ministerstvo průmyslu a obchodu, je zjevné, že to není jen obrněná technika, jak často zbrojaři tvrdí. Například v rekordním roce 2014, kdy vývoz do Saúdské Arábie dosáhl 1,8 miliardy korun, jsme tam vyvezli střelivo a další výzbroj v hodnotě 180 milionů korun," říká Martin Balcar z Amnesty International, který se specializuje na obchody se zbraněmi.

„Máme důvod předpokládat, že řada zbraní, kterými se zabíjí v Jemenu, pochází i z České republiky, ostatně do Saúdské Arábie vyvážíme nezanedbatelné množství zbraní,“ tvrdí novinář Pavel Vondra z Českého rozhlasu Plus. „V Jemenu si navíc už v době, kdy jsem tam před několika lety pobýval, spousta lidí spojovala Českou republiku právě s vynikajícími zbraněmi,“ dodává Vondra.

Oběti saúdských náletů v Jemenu, 2017, zdroj: Reuters

Ministerstvo zahraničních věcí ČR se ale brání. „Nejsou k dispozici informace, které by naznačovaly, že by vojenský materiál dodaný do Saúdské Arábie v předchozích letech byl použit mimo území Saúdské Arábie,“ uvedla na dotaz Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Podle ní připadají čtyři pětiny českého exportu vojenského materiálu do Saúdské Arábie na takzvané nesmrtící prostředky: vojenskou dopravní techniku, výcvikové simulátory, balistické a protichemické ochranné prostředky.

Novinář Pavel Vondra, který o Jemenu natočil dokumentární film, je ale ke zbrojním dodávkám Rijádu kritický. „Saúdská Arábie je bohatý klient a seznam zemí dodávajících jí zbraně a vojenský materiál je pochopitelně dlouhý. Připadá mi ale falešné krčit rameny tváří v tvář důkazům o válečných zločinech páchaných na civilním obyvatelstvu Jemenu a tvrdit, že když nedodáme Saúdským Arabům zbraně my, dodá je někdo jiný. Nevím, jestli by to zbrojní dodavatelé dokázali říct do očí rodičům zabitých dětí. A pokud ano, je mi jich líto. Ale ne tolik jako samotných Jemenců,“ uzavírá Vondra.

Asi nic lépe nevystihne devastující válku v Jemenu než fotografie na kost vyhublé a se strachem v očích těžce nemocné Amal Hussejnové. Snímek v říjnu otiskl americký deník The New York Times, který jím chtěl upozornit na humanitární katastrofu v zemi.

Sedmiletá dívka se prakticky ihned stala symbolem jemenského hladomoru. Fotografii převzala další média. Američané například její rodině nabídli finanční pomoc. Brzy ale přišla smutná zpráva. Holčička přesně v den zveřejnění snímku, 26. října, zemřela.

"Moje srdce je zlomené. Amal byla vždy usměvavá holčička. Teď se strachuji o své další dítě," řekla její matka Mariam Ali s tím, že dcera trpěla průjmem a častými záchvaty zvracení.

Podle rodiny zemřela Amal ve špatně vybaveném uprchlickém táboře kousek od nemocnice, kde předtím pobývala. Z mobilní kliniky v Aslamu, která se nachází asi 140 kilometrů severozápadně od metropole Saná, ji lékaři propustili tři dny před úmrtím. Když nemocniční lůžko opouštěla, byla stále velmi nemocná, jenže doktoři zkrátka potřebovali místo pro další děti. "Šlo o nemocné dítě bez domova. Takových případů tu máme mnoho," vysvětlila doktorka Mekkia Mahdiová, která se o Amal starala.

"Podívejte. Žádné maso, jenom kosti," ukazovala Mahdiová na zesláblou, pacientku, když ji ve zdravotnickém zařízení navštívil fotograf Tyler Hicks spolu s dalšími novináři The New York Times. Právě Hicks holčičku vyfotil.

Jak jeden z novinářů popsal, zdravotní sestry dívence každé dvě hodiny podávaly mléko, jenže Amal stále zvracela a měla průjmy.

Když ji lékaři propouštěli, naléhali na rodiče, aby ji převezli do nemocnice ve městě Abs, kterou tam zřídila nezisková organizace Lékaři bez hranic. Rodina ale na převoz neměla peníze. Ceny benzinu se za uplynulý rok zvýšily zhruba o polovinu. Dceru tak odvezli do utečeneckého tábora, kde rodina pobývá. I tam pomáhají humanitární organizace, malou Amal ale už zachránit nedokázaly.

"Ona je opravdu výstižným obrazem toho, jakou tragédií se podvýživa a hladovění v Jemenu staly," řekl fotograf Hicks v newyorském rádiu WNYC.

Zapomenutá válka v Jemenu

Video: Roman Šantúr