#palinasklima

Část II.

Rakouský ledovec Jamtalferner je mementem klimatické změny. Leží jen 350 km od našich hranic a v důsledku oteplování rok co rok taje. Do 20 let podle odborníků zmizí úplně. A podobná budoucnost čeká i další ledovce nejen v Evropě.

Planeta se otepluje nejvíc v historii měření. Koncentrace emisí oxidu uhličitého, který se na růstu teplot významně podílí, je nejvyšší za poslední minimálně čtyři miliony let. V jakém stavu je Země? A co to znamená pro Česko a každého z nás? Deník Aktuálně.cz v letošním roce publikoval desítky reportáží, fotogalerií i videí věnovaným klimatickým změnám. Nyní speciální projekt Planeta v nouzi vrcholí velkou infografikou.

Atmosféra se ohřívá kvůli vypouštění CO₂

Jedním z nejškodlivějších skleníkových plynů je oxid uhličitý (CO2). Jeho koncentrace v atmosféře nezvratně roste a dnes dosahuje takových hodnot, které na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Přímo úměrně s mírou znečištění atmosféry roste i průměrná teplota.

Při rychlém snížení skleníkových plynů a dosažení uhlíkové neutrality i  můžeme udržet oteplování na 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Pokud ale budeme pokračovat v současném znečišťování, teplota poroste tak rychle, že do konce století překročí hranici 4 °C.

Mizející led v Arktidě

Jedním z nejdůležitějších ukazatelů klimatické změny je úbytek arktického ledu. Ledová pokrývka severního pólu každé léto odtává a v zimě se zase obnovuje. Arktický led svého minima dosahuje v září. V posledních letech se však v tomto měsíci ledová plocha dramaticky zmenšuje.

NASA měří minima arktického ledu od roku 1979

Množství ledové pokrývky v milionech km²

Zdroj: NASA

Arktický led je přitom pro planetu mimořádně důležitý. Pomáhá mírnit klima a odráží 80 % slunečního světla. Když roztaje, odhalí temný mořský povrch, který naopak sluneční záření pohlcuje. Tím se region ještě více ohřívá. Na Arktidě proto rostou teploty dokonce až třikrát rychleji než ve zbytku planety.

Stoupající hladiny moří ohrožují města

Oteplující se oceán má kromě blednutí korálových útesů, úhynu ryb a silnějších bouří a hurikánů za následek také tání mořského ledu. Pokud ledová masa na pólech roztaje, zvýší se hladina oceánu a zatopí se milionová pobřežní města po celém světě, rozlijí se z koryt velké řeky a znečistí zásobárny pitné vody.

Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je udržet oteplení pod 2 stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. I v takovém případě ale roztaje tolik mořského ledu, že se velká města ocitnou částečně pod vodou. Následující snímky zobrazují, kam až se v případě oteplení o 2 stupně Celsia dostane hladina moří a oceánů ve vybraných městech po celé planetě. i

Autor map: Climate Central

Jak jako jednotlivec mohu přispět k boji s klimatickou změnou?

Tyto malé i větší změny v chování každého z nás prokazatelně snižují emise skleníkových plynů, a zpomalují tak oteplování planety. Začít s nimi lze prakticky hned. Doporučení jsou řazená podle jejich účinnosti, kterou vědci spočítali na základě čtyř desítek studií z rozvinutých států světa.

Nepoužívat auto

2,4

Jezdit na kole, chodit pěšky nebo používat veřejnou dopravu znamená, že vaše uhlíková stopa bude menší, než když budete jezdit autem. Ke snížení emisí na rozdíl od běžných vozů se spalovacím motorem pomáhají i elektroauta.

Méně létat

1,6

Letadla spalují fosilní paliva a zatím není v běžném komerčním provozu žádné, které by dokázalo létat na jiný pohon. Za jeden zpáteční transatlantický let (třeba do New Yorku) se do atmosféry uvolní tolik emisí, jako vyrobí průměrný obyvatel Indie za celý rok.

Topit a svítit doma zelenou energií

1,5

Energetika je zdrojem skoro 40 procent všech emisí v Česku. Teplo a elektřinu lze mnohdy odebírat od společnosti, která je nabízí z obnovitelných zdrojů – slunce, větru, vody nebo biomasy. Původ energie je však třeba doložit například nezávislými certifikáty. Dobře izolovaný dům nebo byt přispívá ke snižování emisí.

Jíst méně masa a živočišných výrobků

0,8

Konzumací masa a živočišných výrobků vzniká skoro 15 procent všech globálních emisí. Není potřeba se však hned stát vegetariánem nebo veganem. Vědecké studie ukazují, že snížení spotřeby živočišných výrobků o polovinu znamená až o 40 procent méně emisí. Nejvíc pomáhá jíst méně hovězího, jehněčího nebo sýra (největší dopady má totiž chov dobytka), ale také uměle chovaných mořských plodů nebo čokolády.

Prát v chladnější vodě

0,247

Pračka spotřebuje většinu elektrické energie na to, aby ohřála vodu na předem zvolenou teplotu. Praní na nižší stupně (třeba na 30°) tedy šetří energii a tím i emise. Běžné oblečení bude čisté i tak. Podobně úsporně funguje i to, když místo v sušičce necháte prádlo uschnout na vzduchu.

Recyklovat

0,2125

Na výrobu nových výrobků je potřeba víc materiálu a také energie než na jejich recyklaci. Obzvláště účinná z hlediska úspory energie je třeba recyklace kovů. Smysl ale dává třídit i zbytky jídla a další organické výrobky: ty jinak jako směsný odpad tlejí na skládkách, kde se z nich uvolňuje plyn metan. Ten rovněž přispívá k oteplování planety. Ještě víc jí prospěje, když se lidé snaží odpadu vytvářet prostě méně. V řadě zemí totiž není systém třídění a zpracování odpadu bezchybný.

Vyměnit doma žárovky

0,1

Úsporné žárovky šetří spotřebovanou elektřinu, peníze i emise.