"Je to pomalé umírání." Svět přehlíží obří humanitární krizi v Jemenu

„Je to pomalé umírání“Svět přehlíží obří humanitární krizi v Jemenu

Každých deset minut umírá podle OSN v Jemenu malé dítě. Dva ze tří obyvatel této chudé země na jihu Arabského poloostrova trpí podvýživou a nemají jistotu, že se další den znovu najedí. Během vrcholu letošní epidemie cholery onemocnělo dávno zapomenutou chorobou 5000 Jemenců denně a jejich celkový počet se blíží milionu. Bez větší pozornosti okolního světa.

„Je to pravděpodobně jedna z největších humanitárních krizí současnosti, za ní ale stojí skrytá a zapomenutá válka,“ tvrdí koordinátor humanitární mise OSN v Jemenu Jamie McGoldrick.

Největší humanitární krize současnostiKvůli válce v Jemenu, Nigérii, Jižním Súdánu a Somálsku hladoví více než 20 milionů lidí.

Jemen

7,3 milionu

Somálsko

2,9 milionu

Nigérie

milionů lidí v ohrožení

5,1 milionu

Jižní Súdán

5 milionů

Zdroj: Fews.net, 2017

O vliv v zemi se perou dvě znesvářené strany. Každá z nich má za sebou jednu regionální velmoc – Saúdskou Arábii, nebo Írán. V zemi koluje obrovské množství zbraní, některé z nich dokonce československé a české výroby. Zabíjejí, ničí a prohlubují tragickou humanitární krizi většiny civilního obyvatelstva.

„Tato země balancuje na pokraji hladomoru. 60 procent její populace neví, zda bude mít k dispozici další jídlo,“ popsaly tragickou situaci v Jemenu letos v létě humanitární agentury OSN v mimořádném společném prohlášení.

Epidemie cholery od té doby v některých oblastech mírně zeslábla, blokáda země ze strany Saúdské Arábie už není totální. Obří humanitární krize v Jemenu se ale mění jen minimálně. Aktuálně.cz pro vás připravilo sérii textů, které ji představují očima jejích aktérů, humanitárních pracovníků i Čechů žijících ve válkou zmítané zemi. S nadějí, že pozornost světa dokáže tuto tragickou situaci změnit.

Každých deset minut umírá dítě Josef Pazderka Adéla Očenášková

© AFP

Nemocnice v jemenském přístavu Hudajda na břehu Rudého moře. Malinký sedmiměsíční Chálid, viditelně podvyživený, se v náruči matky konečně dostal do péče lékařů. „Myslela jsem, že asi umře, byla jsem úplně bezmocná. Vůbec se nehýbal,“ řekla žena na sklonku léta humanitárním pracovníkům z britské organizace Save the Children, která místní nemocnici podporuje.

Vedle lékaři měří další vyhublé dítě, malou desetiměsíční Arwu. „Neměla jsem v prsou dostatek mléka, abych ji dál kojila. Tři mé děti onemocněly cholerou,“ tvrdí její matka a pokouší se podvyživenou dcerku zachránit pomalým dávkováním umělé výživy.

Chálid a Arwa v rukou jemenských lékařů, Hudajda, srpen 2017. Zdroj: Save the Children.

Dva malé střípky tragických osudů z válkou zmítaného Jemenu. Jde o ty se šťastným koncem, vedle tisíců tragických. A vedle milionů lidí v ohrožení života.

„Když věci zprůměrujeme, každých deset minut umírá v Jemenu malé dítě do 5 let na nemoci, kterým se dá zabránit. To znamená, že jen během dnešní (dárcovské) konference zemře 50 jemenských dětí,“ prohlásil letos v dubnu v nezvykle emotivním vystoupení generální tajemník OSN António Guterres.

Situace se od jeho vystoupení nepatrně zlepšila a některé humanitární organizace Guterrese kritizovaly za příliš alarmistické údaje. Všichni se ale shodují v jednom: palčivá situace v Jemenu patří k nejhorším humanitárním krizím současnosti. Bez větší naděje na zlepšení.

Kdyby byl Jemen 100 lidí

74 lidí by potřebovalo humanitární pomoc

Zdroj: WHO, srpen 2017

Po téměř třech letech ničivé občanské války balancuje nejchudší země arabského světa na hranici kolapsu. Její měnu, zemědělství, infrastrukturu, zdravotnickou péči, ale i základní vazby mezi lidmi krvavý konflikt těžce poškodil. Přibližně 7 milionů Jemenců živoří na hranici přežití, dvě třetiny obyvatel země závisí na humanitární pomoci.

"Lidé opravdu závisí na tom, co k nim dorazí zvenčí. V Jemenu se toho nedá moc vypěstovat, je to taková polopoušť," říká Češka Martina Jurigová, která loni v zemi strávila s misí Lékařů bez hranic tři měsíce jako zdravotní sestra.

Hrozivé záběry silně podvyživených dětí, které z těžko přístupného Jemenu občas proniknou, jsou podle humanitárních pracovníků jen špičkou ledovce. Od počátku otevřeného ozbrojeného konfliktu v zemi v roce 2015 zemřelo přes 5000 lidí. Víc než polovina ze sedmi milionů Jemenců zápasících s akutní podvýživou jsou malé děti. Na rozdíl od ostře sledovaného Iráku a Sýrie umírají mimo pozornost okolního světa.

„Je to komplikovaný a špinavý konflikt, o kterém se strašně těžko podávají zprávy. Je těžké v něm najít dobrou a špatnou stranu,“ tvrdí Peter Salisbury z londýnského think-tanku Chatham House. „Do Jemenu se taky novináři velmi složitě dostávají, ještě komplikovanější je pak v něm pracovat,“ dodává.

„Doufám, že jednoho dne budeme zase moci normálně jíst, chodit, pít a žít v našem městě namísto toho, abychom prchali od města k městu a dívali se na svoje děti, jak je trápí nejrůznější nemoci,“ řekla na konci srpna pracovníkům amerického Mezinárodního záchranného výboru (IRC) Sabah Salimová, matka dvouletého Mohameda, nemocného cholerou.

Výhled této matky ale zatím není moc reálný. Kvůli blokádě ze strany Saúdské Arábie proudí do Jemenu jen velmi omezená humanitární pomoc. OSN i dalším neziskovým organizacím navíc chybí finanční prostředky na další fungování. „Jsme svědky utrpení a ničení cele jedné generace. Musíme okamžitě jednat, abychom ty lidi zachránili,“ prohlásil letos v dubnu Guterres. Svět ale na většinu Jemenců zapomněl.

Tanec na hlavách hadů Martin Novák

© AFP

"Vládnout v Jemenu je jako tančit na hlavách hadů," řekl v jednom z rozhovorů bývalý jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih.

V zemi vládl od roku 1990, kdy se spojily dvě dosavadní části. V roce 2012 byl svržen svým nástupcem Abd Rabú Mansúrem Hádím. Sálih se s tím ale nespokojil a skrytě se připojil k rebelii šíitských povstalců, takzvaných Hútíů, proti režimu nové hlavy státu Mansúra Hádího. Sáliha nakonec letos 4. prosince zavraždili vlastní Hútíové, když s nimi odmítl dál spolupracovat.

Kdo proti komu bojuje v Jemenu Situace k 14. listopadu 2017. Zdroj: Risk Intelligence

teroristická síť Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP)

a spřátelené kmeny

bývalá vláda, vojáci kmene Hútiové

a spřátelené kmeny

současná vláda, spřátelené kmeny, Jižní hnutí,

další provládní ozbrojené skupiny

SAÚDSKÁ ARÁBIE

OMÁN

Marib

Saná

Mukallá

Taiz

Aden

Podobně jako v Sýrii přerostla následná krvavá válka mezi Sálihem a jeho nástupcem v prezidentské funkci Mansúrem Hádím v humanitární katastrofu. Situaci komplikuje i skutečnost, že do konfliktu se v roce 2015 zapojily Saúdská Arábie a Írán se svými zbraněmi a financemi. A udělaly tak z jemenské krize mezinárodní konflikt s tragickými důsledky pro civilní obyvatelstvo.

Nabízíme vám stručné shrnutí vývoje v Jemenu ve videografice.

Video: AFP

Na ulici se střílí Simona Fendrychová

© AFP

„Na ulicích se ozývá střelba. Školy jsou zavřené, všichni zůstáváme doma. Venku jsou auta se zbraněmi a tanky. Nevím, jak dlouho to ještě potrvá,“ píše na začátku prosince z jemenského hlavního města Saná Sabina Addailamyová. Před 24 lety se z Česka přestěhovala do Jemenu. Poslední tři roky žije s rodinou uprostřed jedné z největších humanitárních krizí na světě.

"Na začátku lidé měli strach, ale to se postupně změnilo. Zní to až neskutečně, ale zvyknout se dá na všechno, i na nálety," píše Sabina. "Jemen se za poslední roky hodně změnil. Dřív tu bylo bezpečno, mohli jste klidně nechat odemčené dveře do domu. Poslední dobou jsou ale na tom lidé opravdu hrozně,“ popisuje proměnu kolem sebe mladá Češka.

Sabina Addailamy se svou rodinou, zdroj: Archiv Sabiny Addailamy.

Z některých částí Jemenu se v současnosti prakticky nedá vycestovat. Miliony lidí utíkají z jednoho uprchlického tábora do druhého. I ve městech ale Jemenci trpí nedostatkem jídla, čisté vody a léků. Jsou závislí na dodávkách potravin z okolních zemí, které ale čelí blokádám, hlavně ze strany Saúdské Arábie.

Ceny zboží, kterého je celkově málo, závratně stoupají. Většinou ale chybí i základní potraviny, benzin, peníze nebo základní lékařská péče. Státní zaměstnanci včetně lékařů nedostávají platy. Mnozí z nich proto přestali pracovat.

"Lidé jsou zoufalí. Prodávají auta, aby měli na lékařskou péči, rodinné šperky, aby mohli odjet ze země," potvrzuje šéf mise humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) Djoen Besselink. I on vidí proměnu v chování Jemenců. "Největší strach teď mají z toho, že nevědí, co budou jíst a kde seženou lékařskou pomoc. Nic z toho si totiž nemůžou dovolit. Bojí se, co přinese budoucnost. S válkou se nějak smířili, ale nevědí, co bude, až skončí. To je ten skutečný strach," popisuje Besselink.

Válka se stala součástí života Jemenců. Není před ní kam uniknout. Nálety, výbuchy a střelba jsou na mnoha místech slyšet prakticky denně. Ve městech se vrší odpadky, na ulicích jsou vidět stopy bojů, v nemocnicích proudy lidí zraněných střelbou a výbuchy.

Záběry z jemenského hlavního města Saná, prosinec 2017, zdroj AFP

"Existují tady čtvrti, které vypadají jako města duchů. Domy jsou opuštěné nebo zřícené, nikdo tam nežije. Ale na vesnicích jsou na tom lidé ještě mnohem hůř," popisuje Sabina hlavní město Saná.

Řada Jemenců nemá práci, domov ani peníze. "Nejhůř jsou na tom děti," dodává Češka. "Umírají a ty, které neumřely, budou vyrůstat bez otce, bratra nebo celé rodiny. Jako náš 15letý soused Jaded, který bydlel u svého strýce kvůli škole. Pak ale musel odjet do rodné vesnice, aby mohl pohřbít svoji 13člennou rodinu," popisuje Sabina tragické osudy kolem sebe.

Pokračující krvavá válka řadu lidí otupuje a nutí je k volbám, které by nikdy předtím nedělali. Česká zdravotní sestra Martina Jurigová loni v nemocnici Lékařů bez hranic v jemenském městě Ibb ošetřovala dvouletou holčičku, kterou na ulici trefil odstřelovač přímo do hlavy. Velmi emotivně to prožívala.

"Ta holčička to nepřežila a oni se mě ptali: ‘A koho bys chtěla, aby raději zastřelili? Když zastřelí matku, nemá se pak kdo postarat o děti. Když zastřelí otce, nemá kdo zabezpečit rodinu.’ To nejmenší dítě pro ně vlastně byla nejlépe přijatelná zpráva," uzavírá česká zdravotní sestra.

Zastavte ta jatka Martin Novák

Vypadá to jako běžná reklama na auto nebo na jiný výrobek. Ve skutečnosti jde ale o kampaň humanitární organizace Save the Children, která chce zastavit britský export zbraní do Saúdské Arábie, jež je vedle dalších zemí součástí krvavé občanské války v Jemenu. Tváří kampaně se stal populární britský herec Dominic West.

Videoklip kampaně "Vyrobeno v Británii. Shazováno na malé děti", Save the Children, září 2017.

Od počátku krvavé fáze jemenské občanské války vyvezla Velká Británie do Saúdské Arábie zbraně za 3,8 miliardy britských liber (zhruba 111 miliard korun). Jde o moderní střely Paveway IV nebo stíhačky Typhoon. Všechny země zapojené do války v Jemenu mají podle OSN na svědomí smrt přes 5000 lidí včetně malých dětí. Letecké útoky vedené Saúdskou Arábií a dalšími zeměmi její arabské koalice od března 2015 jsou ale nejničivější. A zasahují i civilní cíle. Jedním z nejhorších byl útok v říjnu 2016, kdy bomby dopadly na pohřeb v metropoli Saná a připravily o život 140 lidí.

„Naším nejlepším vývozem by měla být naděje, ne strach. V době, kdy Velká Británie posílá humanitární pomoc do Jemenu, její zbraně posilují tamní konflikt. Vyzvěte naši vládu, aby zastavila vývoz zbraní do Saúdské Arábie,“ uzavírá Save the Children emotivní videoklip.

Aktivisté z Kampaně proti obchodu se zbraněmi (CAAT) dokonce britskou vládu za její rozhodnutí prodávat výzbroj a munici Saúdské Arábii zažalovali. Londýnský soud je ale odmítl s tím, že rozhodnutí vlády prodávat zbraně Saúdské Arábii není v rozporu se zákonem.

Saúdské nálety v Jemenu, zdroj: AFP

Saúdská Arábie je důležitým trhem i pro české zbrojaře. Společnosti skupiny Czechoslovak Group vyvážejí do Saúdské Arábie pozemní vojenskou techniku, hlavně na podvozcích nákladních automobilů Tatra. „Počty vozidel Tatra v armádách Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů přesahují dva tisíce kusů," říká mluvčí holdingu Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Kritiku exportu do Saúdské Arábie v souvislosti s válkou v Jemenu odmítá. „Vývozní politiku v oblasti vojenského materiálu si řídí český stát prostřednictvím vydávání licencí. Nedomníváme se, že by se měla bezpečnostní situace v sousední zemi nějak dotknout vývozů, které v našem případě představují hlavně podvozky terénních tatrovek,“ uvádí Čírtek.

Vojenské nákladní vozy Tatra, zdroj: ČTK

Česká pobočka lidskoprávní organizace Amnesty International má ale podezření, že do horkého regionu míří také další zbraně domácí výroby. "Z České republiky byly do Saúdské Arábie v posledních letech vyvezeny zbraně a vojenský materiál za několik miliard korun. Bohužel dostupné informace o tom, komu přesně a jaké jsou to zbraně, nemáme. Podle výroční zprávy, kterou každoročně vydává ministerstvo průmyslu a obchodu, je zjevné, že to není jen obrněná technika, jak často zbrojaři tvrdí. Například v rekordním roce 2014, kdy vývoz do Saúdské Arábie dosáhl 1,8 miliardy korun, jsme tam vyvezli střelivo a další výzbroj v hodnotě 180 milionů korun," říká Martin Balcar z Amnesty International, který se specializuje na obchody se zbraněmi.

„Máme důvod předpokládat, že řada zbraní, kterými se zabíjí v Jemenu, pochází i z České republiky, ostatně do Saúdské Arábie vyvážíme nezanedbatelné množství zbraní,“ tvrdí novinář Pavel Vondra z Českého rozhlasu Plus. „V Jemenu si navíc už v době, kdy jsem tam před několika lety pobýval, spousta lidí spojovala Českou republiku právě s vynikajícími zbraněmi,“ dodává Vondra.

Oběti saúdských náletů v Jemenu, 2017, zdroj: Reuters

Ministerstvo zahraničních věcí ČR se ale brání. „Nejsou k dispozici informace, které by naznačovaly, že by vojenský materiál dodaný do Saúdské Arábie v předchozích letech byl použit mimo území Saúdské Arábie,“ uvedla na dotaz Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Podle ní připadají čtyři pětiny českého exportu vojenského materiálu do Saúdské Arábie na takzvané nesmrtící prostředky: vojenskou dopravní techniku, výcvikové simulátory, balistické a protichemické ochranné prostředky.

Novinář Pavel Vondra, který o Jemenu natočil dokumentární film, je ale ke zbrojním dodávkám Rijádu kritický. „Saúdská Arábie je bohatý klient a seznam zemí dodávajících jí zbraně a vojenský materiál je pochopitelně dlouhý. Připadá mi ale falešné krčit rameny tváří v tvář důkazům o válečných zločinech páchaných na civilním obyvatelstvu Jemenu a tvrdit, že když nedodáme Saúdským Arabům zbraně my, dodá je někdo jiný. Nevím, jestli by to zbrojní dodavatelé dokázali říct do očí rodičům zabitých dětí. A pokud ano, je mi jich líto. Ale ne tolik jako samotných Jemenců,“ uzavírá Vondra.

Jediná z celé rodiny, která přežila Adéla Očenášková

Pětiletá Buthaina Muhammad Mansúr ar-Raimíová seděla na lůžku v nemocničním pokoji. Čekala, kdy už za ní konečně přijdou rodiče. Marně. Malé dítě ještě nevědělo, že se z něj stal sirotek. Nikdo se Buthaině neodvážil říct, že o mámu, tátu i všech pět sourozenců přišla. Na rozdíl od ní totiž nepřežili nálety saúdských letadel z 25. srpna 2017, které mířily na obytnou čtvrť v jemenské metropoli Saná.

"Ztratila celou rodinu. Bude to už deset dní, co zemřeli, a ona se pořád ptá, kdy ji přijdou navštívit," řekl novinářům na začátku září Jásir al-Ghori, vedoucí pohotovostní služby v nemocnici, kde malá Buthaina ležela.

Saúdská letadla při srpnovém náletu sice bombardovala jinou budovu, zasáhla ale i jeden z neobydlených domů. Záhy se k zemi sesunul celý blok. Zemřelo v něm celkem 16 lidí včetně všech sourozenců malé Buthainy.

Buthaina (úplně vpravo) se svými pěti sourozenci na archivní fotografii. Jako jediná z nich nálety přežila. Zdroj: Archiv rodiny ar-Raimíových

K útoku se přihlásila mezinárodní vojenská koalice vedená Saúdskou Arábií. V prohlášení uvedla, že za nálet mohla technická chyba. Zářijový pohřeb rodiny malé Buthainy a jejích příbuzných v Saná se stal dalším emotivním pláčem místních obyvatel nad konfliktem, který je zabíjí a vůči kterému jsou bezmocní.

Záběry z pohřbu rodiny a příbuzných pětileté Buthainy, srpen 2017, zdroj: AFP

Malou Buthainu vyhledal těsně po srpnové tragédii jeden z jemenských novinářů. Holčička chtěla vidět, kdo s ní mluví, a tak se snažila rozlepit si jedno oko, oteklé a plné modřin. Fotograf moment zachytil a snímek pověsil na internet. Sociální sítě brzy zaplavily stovky příspěvků, ve kterých lidé napodobují gesto holčičky. Fotografie se stala symbolem utrpení malé Buthainy i celého Jemenu, zmítaného krvavou válkou.

O dívenku se v současnosti starají teta a strýc. "Nikdy jí nedokážu nahradit tátu. Teď je z ní ale moje dcera a bude jí navždy. Třeba naše ztráta pomůže ukončit válku, která zničila Jemen a zabila tisíce nevinných lidí," uzavírá strýc děvčátka Alí ar-Raimí.

Zapomenutá válka v Jemenu

Video: Roman Šantúr

Chcete přispět na humanitární pomoc v Jemenu?

• UNICEF Česká republika – sbírka pro pomoc v Jemenu

č. ú. 11771177/0300, variabilní symbol 820.
Na pomoc dětem v Jemenu je možné přispět také platební kartou online na webu www.unicef.cz, případně nákupem certifikátu Dárku pro život.

• Lékaři bez hranic (MSF) Česká republika – veřejná sbírka

č. ú. 111 333/2700
Česká pobočka MSF v současné době nemá přímo krizovou sbírku k situaci v Jemenu. Skrze všeobecný účet české kanceláře se ale finanční pomoc dostane k humanitárnímu týmu v Jemenu. Jde v současnosti o jednu z největších misí Lékařů bez hranic.

Grafiku k humanitární situaci v Jemenu podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development | Zvláštní poděkování: AFP, Člověk v tísni, Lékaři bez hranic

Fotografie: Aktuálně.cz | Reuters | AFP

Válka na konci Arabského poloostrova má katastrofální následky. Podívejte se na svědectví, videoreportáže a informace o dodávkách zbraní ve speciálu Aktuálně.cz.
Autor Terezie Drechslerová, Simona Fendrychová, Jiří Kropáček, Martin Novák, Adéla Očenášková, Josef Pazderka