Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) byl založen 29. července 1958 jako reakce na tehdejší sovětské pokroky v dobývání vesmíru. Americký prezident Dwight Eisenhower podepsal zákon s názvem National Aeronautics and Space Act, čímž vznikla NASA a Spojené státy se pustily do závodů v objevování a zkoumání vesmíru.
Za 60 let své existence americká vládní agentura dospěla k mnoha významným objevům. Podívejte se na její nejúspěšnější mise.
dalšíÚplně první umělou družici vyslala NASA do vesmíru hned v roce 1958 z mysu Canaveral na Floridě. Zhruba dva metry dlouhá družice se dostala na oběžnou dráhu Země, kterou 56 000krát obletěla, než v roce 1970 shořela v atmosféře. Sonda jako první zaznamenala existenci radiačních pásů Země, tzv. Van Allenových pásů.
dalšíProgram zaměřený na průzkum Měsíce a později i celé sluneční soustavy a obřích planet běžel v letech 1958 až 1978. Sondy Pioneer 10 a 11 v 70. letech doletěly k Jupiteru a Saturnu a poslaly na Zemi první snímky těchto obrů.
dalšíProgram pilotovaných vesmírných letů probíhal v letech 1961 až 1972. V roce 1969 se podařilo splnit jeho hlavní cíl, který vyhlásil prezident J. F. Kennedy: dostat člověka na Měsíc a zase zpátky. Podařilo se to Apollu 11. Část jeho posádky, tedy Neil Armstrong a Buzz Aldrin, vstoupila na povrch Měsíce 21. července a o tři dny později spolu s Michaelem Collinsem bezpečně přistáli v Tichém oceánu.
Během následujících tří let na Měsíci přistálo dalších 10 astronautů v rámci misí Apollo 12, 14, 15, 16 a 17. Od té doby lidská posádka k Měsíci nevzlétla.
dalšíDvě nepilotované družice Voyager 1 a 2 vyslala NASA k Jupiteru a Saturnu, o nichž nashromáždily mnoho nových informací. V roce 1979 dosáhl Voyager 1 Jupiteru a pořídil snímek rudé skvrny velké jako Země.
dalšíObě sondy pak pokračovaly dál k Uranu a Neptunu. Nakonec opustily sluneční soustavu, ale signály na Zemi přináší dodnes. Voyager 1 je v současnosti nejvzdálenějším lidským výtvorem ve vesmíru.
dalšíSonda Viking přistála na Marsu v roce 1976 a stala se na tomto povrchu vůbec prvním objektem, který sestrojil člověk, protože sovětské sondy při přistání havarovaly. Viking pořídil a na Zemi poslal první barevný snímek z Marsu.
dalšíProgram na pilotované lety do vesmíru za pomoci raketoplánů fungoval 30 let od roku 1981, kdy byl raketoplán Columbia jako první vyslán na oběžnou dráhu. Poslední let se uskutečnil 8. července 2011. Během té doby došlo ke dvěma haváriím, při nichž vždy zahynula celá posádka. Celkem NASA sestavila pět raketoplánů: Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour.
dalšíNejvětší infračervený teleskop byl vypuštěn do vesmíru v roce 2003. O dva roky později se mu podařilo úplně poprvé v historii zachytit záření z exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce.
dalšíPodle odborníků pravděpodobně také zachytil světlo z nejstarších dosud známých hvězd vesmíru, které vznikly v období 100 milionů let po velkém třesku.
dalšíMise dvou robotických vozítek Spirit a Opportunity na průzkum povrchu Marsu odstartovala v roce 2003. O rok později obě vozítka přistála, každé na opačné polokouli. Mezi jejich největší objevy se řadí zjištění, že v minulosti byla na planetě voda.
dalšíJejich životnost se plánovala jen na 90 dní, ale robot Opportunity pracuje na Marsu dodnes. Spirit nepřežil tamní zimu a odmlčel se v roce 2010.
dalšíPlanetární sonda Cassini byla jako první navedena na oběžnou dráhu Saturnu. NASA ji vyslala v roce 1997 a svého cíle dosáhla v roce 2004. Po plánované 20leté misi loni shořela v atmosféře obří planety.
dalšíObjevila dva nové měsíce Saturnu, a později dokonce i celý prstenec planety. Její modul Huygens přistál na měsíci Titan, kde nalezl jezera z kapalného metanu, jediná známá jezera mimo planetu Zemi. Sonda Cassini také zjistila, že ledový Saturnův měsíc Enceladus skrývá pod povrchem slaný oceán.
dalšíOd roku 1990 obíhá Zemi na oběžné dráze ve výšce 570 kilometrů Hubbleův teleskop. Protože se nachází nad atmosférou, pořizuje velmi ostré snímky vesmírných těles. Ty naprosto změnily představy lidí o tom, jak vesmír vypadá. Hubbleův teleskop ukázal, jak vypadají mlhoviny, hvězdy a vzdálené planety.
dalšíZároveň se pomocí snímků z Hubbleova teleskopu podařilo například dokázat přítomnost černých děr v centrech blízkých galaxií nebo to, že se rozpínání vesmíru vlivem gravitace nezpomaluje, ale naopak zrychluje.
dalšíMise sondy Kepler, která odstartovala v roce 2009, má za úkol hledat vzdálené exoplanety podobné Zemi, na kterých by mohly být známky života. Po dobu své existence jich už našla přes dva tisíce.
dalšíPotenciální kandidáty na planety a solární systémy hledá tak, že sleduje mírné ztlumení svitu hvězd, když okolo nich tělesa procházejí. Na obloze se tak v jejím hledáčku ocitlo už okolo 150 000 hvězd.
dalšíSonda New Horizons má za cíl studovat trpasličí planetu Pluto. Mise odstartovala v roce 2006 a k Plutu dorazila v červenci roku 2015. Sonda tak provedla historicky nejvzdálenější průzkum hmotného tělesa - ve vzdálenosti cca 4,9 miliardy kilometrů.
dalšíNASA se nezabývá jen dobýváním vesmíru, ve kterém jí posledních deset let konkurují soukromé společnosti jako například SpaceX Elona Muska. Ve spolupráci s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) zkoumá také Zemi. V roce 2016 vypustila NASA na oběžnou dráhu moderní umělou družici GOES-16, která slouží hlavně k meteorologickým účelům.
dalšíDíky nejnovější technologii dokáže pořizovat snímky z výšky téměř 36 tisíc kilometrů v unikátním rozlišení. Navíc je na Zemi posílá pětkrát rychleji než starší satelity, takže blížící se bouři nebo tornádo lokalizuje s mnohem větší přesností.
o grafice