Slovenskou obcí Vel’ká Mača loni 21. února otřáslo několik výstřelů. Kulky ukončily život sedmadvacetiletého investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Bezprecedentní vražda mladého reportéra spustila lavinu neočekávaných událostí, které otřásly celým Slovenskem. Zločin vyvolal největší demonstrace od pádu komunismu v roce 1989 a také politickou krizi, která změnila tvář země. Padla vláda Roberta Fica a s ní nejmocnější lidé Slovenska. Ve čtvrtek od smrti mladého reportéra a jeho partnerky uplyne přesně jeden rok.
Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou zavraždili 21. února 2018 v jejich domě v obci Vel’ká Mača. Motiv vraždy podle policie souvisel s Kuciakovou prací. Podle vyšetřovatelů je zastřelil Tomáš Szabó, kterého na místo činu dovezl jeho komplic Miroslav Marček. Policie je vypátrala a zadržela o osm měsíců později.
Vraždu měla zprostředkovávat Alena Zsuzsová, druhotně pak Zoltán Andruskó. Zsuzsová se podle svědků zná s podnikatelem Mariánem Kočnerem, který Kuciakovi pár měsíců před jeho smrtí vyhrožoval. Zoltán Andruskó, který se rozhodl s policií spolupracovat, označil Kočnera za hlavního objednavatele vraždy. Zsuzsová ale může mít vazby i na italskou mafii ’Ndrangheta, o jejíž aktivitách na Slovensku Kuciak psal. V minulosti se živila jako tlumočnice z italštiny a s Italy na Slovensku spolupracovala.
První náměstek slovenského generálního prokurátora Peter Šufliarsky nevylučuje, že si vraždu Kuciaka objednal právě Kočner. Při vyšetřování Kuciakovy vraždy vyšlo najevo, že obvinění patrně připravovali i vraždu Petera Šufliarského a bývalého ministra vnitra a spravedlnosti Daniela Lipšice. V tomto případu ale nebyl zatím nikdo obviněn.
Podnikatele Mariána Kočnera označil za objednavatele vraždy jeden z podezřelých. Také podle slovenských médií k němu směřuje největší podezření. Server Aktuality.sk, pro který Ján Kuciak pracoval, minulý týden zveřejnil audionahrávku telefonního rozhovoru, v němž Kočner novináři vyhrožoval.
5. září 2017, půl roku před vraždou, Jánu Kuciakovi v telefonním rozhovoru podnikatel Marián Kočner vyhrožoval. Dva dny na to podal Kuciak na Kočnera trestní oznámení. Případ ale putoval z jednoho policejního oddělení na druhé, až byl nakonec uzavřen bez vynesení jakéhokoliv obvinění až po novinářově smrti.
Ne, ne, pane Kuciaku. Vy jste velmi osobní. Jste zlý člověk, kterého někdo úkoluje a věřte mi, že přijdu na to, kdo vás úkoluje.
Nemáte pravdu.
Jméno Mariána Kočnera figuruje v celé řadě korupčních kauz na Slovensku už od poloviny 90. let. Přesto se mu až dosud dařilo vyhýbat se spravedlnosti. "On je chráněný druh. Vznikl tady takový systém nedotknutelných lidí, vysoce postavených podnikatelů, na které se nesahá," vysvětlil před časem deníku Aktuálně.cz slovenský investigativní novinář a Kuciakův kolega Marek Vagovič.
Kuciakovi se podařilo vůbec poprvé rozkrýt Kočnerovy kauzy do takové míry, že ohrozil jeho do té doby neotřesitelné postavení. V roce 2017 psal o Kočnerových podvodech s DPH. Podnikatel nyní sedí ve vazební věznici Leopoldov kvůli obvinění z falšování směnek v hodnotě přibližně 70 milionů eur (asi 1,8 miliardy korun). Obvinění v případu smrti Kuciaka a Kušnírové však nepadlo.
Dnes čtyřiapadesátiletý podnikatel je původem vystudovaný novinář. Tři roky pracoval ve slovenské televizi a později si založil firmu na výškové práce. V roce 2006 dokonce kandidoval na primátora Bratislavy.
Měl blízké přátele ve vládní straně Směr a krytí zřejmě i u policie nebo v justici. "Měl síť lidí, přes kterou si vždy dokázal zařídit, že se vyšetřování odklonilo jiným směrem nebo se zkrátka neřešilo," popsal Vagovič.
Loni na konci října vyšlo během policejního vyšetřování najevo, že si Marián Kočner najal bývalého šéfa civilní kontrarozvědky SIS Petera Tótha na sledování nejméně pěti slovenských novinářů, včetně Kuciaka.
Policie nepochybuje, že Kuciakova vražda přímo souvisela s novinářovou prací. Mladý novinář psal o korupci, napojení politiků na italskou mafii a organizovaném zločinu. Podle prokuratury dostali vrazi zaplaceno 70 tisíc eur. Jejich cílem byl Ján Kuciak, Martina Kušnírová byla náhodnou obětí. Tohle jsou hlavní vyšetřovací verze zločinu:
Jméno Mariána Kočnera se v souvislosti s vraždou Jána Kuciaka objevuje už od začátku, protože investigativní novinář o mnohých jeho aférách a kauzách psal. Informoval například o tom, že Kočner je obviněn z porušení povinnosti při správě majetku, a zřejmě proto se majetku zbavuje. Podnikatel tehdy například prodal byt v luxusním komplexu Bonaparte nad Bratislavou, kde měl byt i expremiér Fico. Upozornil také na to, že Kočner ovládl golfový areál v Báči a že stát při tom údajně přišel na daních v přepočtu o čtyři miliony korun. Věnoval se Kočnerovým spekulativním transakcím v horském středisku v Donovalech.
Ke spekulacím, že za vraždou stojí Kočner, přispívá také telefonní rozhovor, ve kterém Kuciakovi vyhrožoval. Loni v červnu pak založil Kočner na sociální síti Facebook stránku Na pranýři, na které útočil na novináře a probíral jejich osobní život. Této teorii také nahrává propojení se zadrženou Alenou Zsuzsovou a obvinění Zoltána Andruskóa, který ho za objednavatele vraždy přímo označil.Ján Kuciak pátral po napojení italské mafie na čerpání eurofondů na východě Slovenska. Zjistil, že na Márii Troškovou, poradkyni premiéra a předsedy vládnoucí strany Směr Roberta Fica, jsou napojeni kontroverzní italští podnikatelé. A jejich služeb využívala italská mafie ’Ndrangheta. Konkrétně šlo o Antonina Vadalu s vazbami na kalábrijskou zločineckou organizaci, o kterém Ján Kuciak psal. Vadala v Itálii čelí vyšetřování kvůli podezření z drogových deliktů. Slovenská policie ho loni na jaře zadržela a o několik měsíců později vydala italským kolegům.
Podle další teorie může Kuciakova smrt souviset se situací ve slovenské justici, s takzvanou justiční mafií. Loni to v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl investigativní publicista Radovan Bránik. Na Slovensku se podle něj roky manipuluje s náhodným přidělováním spisů na jednom z klíčových soudů. Vznikla tak kasta firem, která žije z nepochopitelných rozsudků. Podle Bránika existuje varianta, že Kuciak pracoval na tomto tématu sám na vlastní pěst a ani jeho nadřízení o tom nevěděli.
Po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové vyšly do ulic slovenských měst desetitisíce lidí. Demonstrace vyústily v pád vlády premiéra Fica. Dosavadní koalice poté vytvořila novou vládu Petera Pellegriniho, která následně získala důvěru slovenského parlamentu.
Demonstrace na Slovensku svolávala iniciativa Za slušné Slovensko. Přečtěte si rozhovor s jejich spoluorganizátorem Jurajem Šeligou, doktorandem na Právnické fakultě Trnavské univerzity.
Demonstrace, které jste pořádali, byly nakonec největší od roku 1989. Bylo těžké zmobilizovat tolik lidí?
Lidi už měli plné zuby toho, jak se korumpuje, jak se jejich země rozkrádá. Ve chvíli, kdy se dozvěděli o vraždě, jim došla trpělivost. Byla to poslední kapka. Vyšli do ulic. V době sociálních sítí se informace šířila rychle, takže když se nám ozvali lidé, že chtějí organizovat shromáždění v jiných slovenských městech (celkově jich bylo 54), tak nebyl problém se spojit.
V důsledku politického tlaku pak rezignoval ministr vnitra Robert Kaliňák i premiér Robert Fico. Jste s výsledkem spokojený? Nebo jste čekali víc? Co jste vlastně chtěli změnit?
Od začátku jsme věděli, že naše požadavky mají dvě roviny. Politickou a kulturní. To, že odstoupil Fico, Kaliňák a další, je vítězství politické, protože lidé dokázali, že oni jsou těmi, kteří mají skutečnou moc. Ale je to i vítězství kulturní, protože všechno proběhlo bez násilností nebo jakéhokoliv incidentu.
Slovenští novináři pracují na uchování odkazu zavražděného novináře. Jeho kolegové sepsali knihu s názvem Umlčení, která vyšla na konci minulého roku. Mapuje životní příběhy Jána a Martiny od útlého dětství přes studium a profesionální začátky až do jejich předčasné smrti loni v únoru.
Vzniklo také Investigativní centrum Jána Kuciaka (ICJK), vůbec první takové centrum na Slovensku. Na start projektu dohlížela také česká investigativní novinářka Pavla Holcová z Centra pro investigativní žurnalistiku, která s Kuciakem spolupracovala. Podle ní o něčem takovém slovenský novinář vždycky snil.