Skupina Boko Haram existuje již od roku 2002 jakožto sunnitská fundamentalistická sekta. Nicméně džihádistické krvavé povstání proti nigerijské vládě vede až od roku 2009. Od té doby používá brutální metody boje – atentáty, bombové útoky, přepadení, hromadné vyvražďování, únosy...
Cílem skupiny operující především v severovýchodní části země (s přesahy do Nigeru, Čadu a Kamerunu) je vytvořit z Nigérie muslimský stát, založený na striktním výkladu práva šaría. Islámské právo přitom již platí v některých severních státech Nigérie s převahou muslimů. Populace na jihu země je především křesťanská.
Název Boko Haram znamená v překladu „západní učení je rouhání“, oficiální název zní Sunnitská skupina pro Prorokovo učení a džihád.
Skupina byla založena již v roce 2002 v metropoli severonigerijského státu Borno Maiduguri tehdy dvaatřicetiletým islamistou Mohammedem Yusufem. Tento učenec kritizoval západní hodnoty, které do země přinesli britští kolonisté, a požadoval dodržování striktního islámu včetně práva šaría. Mnoho stoupenců zaujal svými kázáními v mešitách a zejména kritikou zkorumpovaného vládnoucího režimu, který dlouho přehlížel problémy na muslimském severu země.
V létě 2009 vypukly v Maiduguri první střety mezi stoupenci Boko Haram a policií. Samotný Yusuf byl zadržen a bez soudu 30. července 2009 popraven. Hnutí se na čas stáhlo do podzemí, někteří vůdci odešli ze země, do čela se postavil dosavadní zástupce Yusufa Abubakar Shekau, který je považován za teroristu světového formátu a který přešel na taktiku rozkladu státu pomocí ozbrojených akcí.
Nedávno oznámil čadský prezident Idriss Deby, že Shekau utrpěl v bojích vážná zranění a není schopen milice dál vést. Ve funkci ho údajně nahradil Mahamat Daoud, který je ochoten vyjednávat o příměří. Zprávu ale znejišťuje fakt, že Shekau již v minulosti vyvracel informace, že by v čele Boko Haram skončil.
Při útocích islamistů dosud zahynulo v Nigérii podle Amnesty International asi 17 000 lidí.
Z domovů uprchlo podle některých údajů až 2,3 milionu obyvatel Nigérie.
V Nigérii muselo na začátku roku kvůli konfliktu s radikálním islamistickým hnutím Boko Haram opustit své domovy na 800 000 dětí. Proti roku 2014 je to dvojnásobek. Ve své zprávě v dubnu 2015 to odhadl Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Děti na severovýchodě Nigérie prchají i se svými rodinami kvůli obavám o vlastní život a útočiště hledají v jiných částech země, v uprchlických táborech či v sousedním Čadu, Nigeru a Kamerunu.
Osm tisíc Nigerijců vinou armády podle zprávy Amnesty International zahynulo násilnou smrtí, v důsledku neposkytnutí lékařské péče či hladem. Většina zmiňovaných civilních obětí pochází podle zprávy z řad 20 000 mužů a chlapců, které vojáci zadržovali kvůli často nepodloženému podezření ze spolupráce s Boko Haram v nelidských podmínkách provizorních věznic.
V Nigérii se pohřešuje nespočet žen, dívek a chlapců – stali se obětí únosů, mladé ženy a dívky byly pod pohrůžkou smrti provdány, mnozí byli naverbováni ozbrojenými skupinami, napadeni, použili je jako živé štíty nebo museli uprchnout před násilnostmi.
Počty útoků a obětí: ACLED | Fotografie: Reuters, ČTK