Kolik lidí opravdu přišlo do Evropy a proč je mylné mluvit o invazi. Fakta a mýty o uprchlících

Německé ministerstvo vnitra na počátku letošního ledna oznámilo, že byl zaregistrován milion běženců. Nejedná se však o počet reálně podaných žádostí.

V systému EASY, spravovaném Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky (BAMF), se objevilo 1,092 milionu osob. I sám úřad připouští, že v systému mohou být duplikace, může obsahovat i migranty, kteří pouze prošli přes Německo a podali žádost o azyl již v jiné zemi nebo do Evropy přišli na konci roku 2014, ale v Německu byli zaregistrováni až později.

Podle dat IOM bylo mezi milionem registrovaných uprchlíků za loňský rok v rámci EU necelých 40 % žen a dětí. Muži tedy měli převahu. Jinak je tomu mezi dětmi a mladistvými, kterých je mezi migranty asi pětina a často přicházejí bez rodičů. Zde měli chlapci až devadesátiprocentní převahu. S koncem roku a na začátku roku 2016 se přitom podle statistik poměr mužů snižoval ve prospěch žen a dětí.

V roce 2014 byla v rámci celé EU úspěšná necelá polovina žádostí (45 %), a nějakou formu ochrany tak získalo přes 180 000 osob.

Podle dat EUROSTATU platila podobná úspěšnost, tedy 48 %, i za první tři čtvrtletí roku 2015. Důvodem je, že zatímco Syřané, Iráčané nebo Eritrejci mají úspěšnost přes 90 %, na mezinárodní ochranu nedosáhnou téměř žádní žadatelé z Kosova nebo Albánie.

Lze tedy předpokládat, že zatímco půl milionu uznaných uprchlíků bude moci v EU zůstat, zhruba stejně velký počet by se měl vrátit do zemí původu, pokud jim některý stát neumožní získat jiný druh pobytu, například za účelem zaměstnání nebo studia.

V posledních letech se členským zemím EU podařilo do zemí původu vracet především v rámci tzv. readmisních dohod zhruba 40 % z těch, kteří ochranu nezískali. Je pochopitelné, že zvýšení tohoto podílu je nyní jednou z hlavních priorit Unie i jednotlivých zemí.

Byl loňský rok rekordní v počtu azylových žádostí? Ano, byl, i když podobný nápor zažily některé státy také na počátku 90. let minulého století v době rozpadu Jugoslávie. V roce 1992 zažádalo v EU o azyl 672 000 lidí. Unie však tehdy měla pouze 15 členů. A pokud by se přičetly žádosti i v dalších třinácti dnes členských zemích, tedy včetně například Švédska (84 000 žádostí), Rakouska (25 000), číslo by se blížilo k loňskému milionu.

I v minulosti bylo hlavním cílem uprchlíků Německo. V roce 1992 mířilo do Německa 438 000 žadatelů o azyl, tedy 70 % ze všech žadatelů v rámci tehdejší EU. Společně s roky 1990 a 1991 přesáhl celkový počet 900 000 uprchlíků.

I v posledních letech je Německo nejatraktivnější zemí, když vedle přijímání azylových žádostí vydává každoročně přes milion víz za různými účely. Počet cizinců, pokud nepočítáme přistěhovalce z jiných EU států, se blíží 5 %, což je však jen o 1 % nad průměrem celé Unie.

Do EU přicházejí dlouhodobě ročně více než dva miliony migrantů – například v roce 2010 bylo vydáno 2,47 milionu povolení k pobytu, v roce 2013 to bylo 2,35 milionu.

Ve stejném roce získalo občanství některého státu Unie přes 870 tisíc lidí. Jednalo se nejvíce o migranty původem z Maroka (8 %), kteří získali především španělské občanství, dále z Indie, Turecka a Kolumbie (všechny tři skupiny zhruba po 5 %).

Milion žadatelů o azyl, který přišel v loňském roce, odpovídá pouze dvěma desetinám procenta obyvatel více než půlmiliardové EU. Jeden uprchlík tak připadá na přibližně 500 Evropanů. Problémem je, že většina z nich míří do několika zemí, především do Německa. Ačkoli jde o nejsilnější ekonomiku s 85 miliony obyvatel, poměr necelých 100 obyvatel na jednoho žadatele o azyl již znamená výrazně vyšší zátěž.

Kolik migrantů přijde do Evropy letos? Záleží na mnoha faktorech. Bude záležet především na situaci v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, stejně jako v tranzitním Turecku a Libyi. Objevit se může i nová uprchlická vlna například z Ukrajiny. Zásadní bude politika států EU, fungování registrace a tzv. hotspotů, lepší ochrana vnějších hranic, boj proti převaděčským sítím a urychlení jak azylových řízení, tak počtu deportací těch, kteří na azyl nedosáhnou.

Dále bude záležet na preventivních opatřeních, tedy humanitární a rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu.

Dle UNHCR loni globálně počet lidí, kteří mohou být považováni dle Ženevských konvencí za uprchlíky, překročil 60 milionů. Není však pravděpodobné, že se velká část z nich rozhodne k migraci do Evropy.

Na migraci do Evropy nemají peníze a i v současnosti (stejně jako v minulosti) platí, že přes 90 % uprchlíků odchází pouze do nejbližšího možného bezpečného místa, země.

Kolik migrantů přijde letos do Evropy, je velmi obtížné odhadnout. Ani UNHCR se loni nepodařilo konečný milion lidí, kteří se na cestu nakonec vydali, včas odhadnout. Ještě na počátku září předpokládala, že do konce roku přijde 400 000 lidí a 450 000 v roce 2016. Vzhledem k nečekaně vysoké dynamice nárůstu migrace z Turecka do Řecka (v první polovině roku většina uprchlíků přicházela do Itálie) však na konci stejného měsíce zvýšil odhad na 850 000. Ani toto číslo ale nebylo konečné.

Na letošní rok zatím UNHCR dle zprávy z počátku ledna odhaduje, že v roce 2016 přijde do Evropy další milion uprchlíků. Frontex a IOM se odhadům vyhýbají a poukazují na potřebu zefektivnění výše uvedených opatření a politik, tak aby byla EU na případné další tlaky připravena lépe než loni.

Podobné odhady jako UNHCR vydala v listopadu Evropské komise, když konstatovala, že se Unie musí připravit na možný příchod až tří milionů uprchlíků v letech 2015 až 2017. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) předpokládá, že do Německa může v roce 2016 směřovat další půlmilion lidí.

I pokud by se teoreticky podařilo hermeticky uzavřít vnější hranice EU, nemusí to vůbec znamenat, že automaticky klesne počet uprchlíků. Podle pravidel by měl na hranici daného státu každý nadále dostat možnost, aby byla posouzena jeho žádost o ochranu.