Ve válkou oslabeném Rusku začaly v roce 1917 probíhat silné sociální protesty. V Petrohradě 8. března vyvolaly nespokojené ženy, které stály v dlouhé řadě na chléb, masivní demonstraci. Snímek je ze shromáždění v petrohradském Putilovském závodě, kde stávky v podniku přispěly k zahájení únorové revoluce.
dalšíTakto vypadal první den protestů dělníků v Putilovově závodě v Petrohradě. Následovala generální stávka a poté vypuklo povstání proti carismu.
dalšíPouliční barikády. Car Mikuláš II. vydává 11. března pokyn ke střelbě proti povstalcům. Již den nato přechází protesty v otevřený boj.
dalšíNepokoje přerostly 12. března v otevřený boj mezi revolučními silami a carským vojskem. Na snímku pohřeb 182 osob zabitých carskými ozbrojenými silami. Průvod s transparenty v ulicích Petrohradu.
dalšíDělníci a vojáci vytvořili orgány samosprávy nazývané sověty. Ten nejdůležitější se nacházel v Petrohradě. Přebral odpovědnost za dodržování pořádku a zásobování města. Na snímku petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů při shromáždění ve Státní dumě v březnu 1917.
dalšíPád carismu. Bronzová hlava Alexandra III., jehož socha byla stržena během revolučních dní. Alexandr byl předposledním ruským carem v letech 1881 až 1894. Jeho následník a tehdejší vladař Mikuláš II. strávil bouřlivé období „únorové revoluce“ mimo Petrohrad, následně byl svržen a byla vyhlášena republika. Tak skončila, 15. března 1917, třísetletá vláda rodu Romanovců v Rusku.
dalšíNa snímku poslanci Státní dumy s ozbrojenou ochranou. Dne 13. března 1917 byl sestaven dvanáctičlenný prozatímní výbor Státní dumy a následně vznikla Prozatímní vláda. Tato vláda ovšem musela projednávat všechny své kroky s petrohradským sovětem. Tak vzniklo dvojvládí.
dalšíPrvní oběti revoluce v Rusku. Události následujících měsíců vedly až k bolševickému převratu "Velké říjnové socialistické revoluce".
dalšíKlíčová data Únorové revoluce 1917
8. března - Nespokojené ženy vyvolaly v Petrohradě obří protiválečnou demonstraci. Protesty přerostly ve střety s policií a kozáky.
11. března - Při nepokojích carské ozbrojené síly zastřelily více než 150 lidí.
12. března - Nepokoje přerostly v otevřený boj mezi revolučními silami a carským vojskem. Revoluční síly následně obsadily všechny důležité části Petrohradu, Petropavlovskou pevnost a budovy vlády.
13. března - Státní duma vytvořila dočasný kabinet pod vedením Michaila Rodzjanka.
15. března - Car Mikuláš se vzdal trůnu, čímž skončila třísetletá vláda rodu Romanovců v Rusku.
16. března - Byla ustanovena tzv. Prozatímní vláda, přechodný správní orgán, který řídil Rusko až do nástupu bolševiků k moci.
16. dubna - Z exilu ve Švýcarsku se do Ruska vrátil Vladimir Iljič Lenin.
o graficeHospodářský rozvrat, neúspěch ruských vojsk na frontě, neschopnost cara Mikuláše II. účinně vládnout. Všechny tyto a další problémy se v roce 1916 v Rusku silně vyhrotily a vedly k neustálým stávkám, protestům či dezercím z armády. Vyvrcholení nastalo v březnu 1917, kdy v Petrohradě začala „únorová revoluce“ (dle staršího juliánského kalendáře, který tehdy v Rusku platil, došlo k událostem v únoru). Revoluce přinesla pád carského režimu a předznamenala zvraty, které téhož roku na podzim vyvrcholily bolševickým pučem známým také jako Velká říjnová socialistická revoluce.
Foto: Profimedia
