Joe Biden se stal po dramatické volební bitvě 46. prezidentem USA. Jaké má názory na klíčové problémy Spojených států, v čem se liší od Trumpa a jak v politice začínal? Přinášíme velkou grafiku.
Od rodinné tragédie až na vrchol
Joseph Robinette Biden se narodil 2. listopadu 1942 ve Scrantonu v Pensylvánii jako nejstarší ze čtyř dětí. Jeho otec zastával různé dělnické profese, matka byla v domácnosti. Biden v dětství koktal, zbavil se toho tak, že před zrcadlem recitoval zpaměti verše. Dodnes občas zadrhává.
V roce 1965 vystudoval historii a politické vědy na University of Delaware. K zájmu o politiku ho přivedl inaugurační projev J. F. Kennedyho z ledna 1961. V roce 1966 se oženil. S první manželkou Neilií měli tři děti, dva syny a dceru.
V roce 1968 získal titul doktora práv na Syracuse University ve státě New York. Po návratu do Delawaru působil ve Wilmingtonu v právnické firmě. V roce 1970 byl zvolen do své první politické funkce, do rady okresu New Castle (New Castle County).
V roce 1972 Joe Biden poprvé kandidoval v Delawaru za Demokratickou stranu do amerického Senátu a překvapivě vyhrál. Nedlouho po volbách, před Vánocemi 1972, při automobilové nehodě zahynula manželka Neilia s jejich dcerou. Synové, čtyřletý Beau a tříletý Hunter, neštěstí přežili.
V roce 1977 se Biden znovu oženil. S manželkou Jill, která přednáší na vysoké škole, mají dceru Ashley a jsou spolu dodnes.
V roce 1988 se Joe Biden neúspěšně ucházel o demokratickou kandidaturu na prezidenta. Odstoupil ještě před začátkem primárek.
Biden byl v Senátu členem zahraničního výboru. Jako nejvýše postavený demokrat ve výboru měl v roce 1998 zásluhu na tom, že demokraté podpořili rozšíření NATO o Česko, Polsko a Maďarsko.
V roce 2008 Joe Biden podruhé kandidoval za demokraty na prezidenta. Vypadl hned po prvních primárkách v Iowě. Demokratickou kandidaturu v roce 2008 získal Barack Obama. Ten si Bidena k sobě vzal do prezidentských voleb jako svého kandidáta na viceprezidenta a tento tandem vyhrál v listopadu 2008 volby.
V květnu 2015 zemřel na rakovinu mozku jeho starší syn Beau. Biden se rozhodl, že do voleb 2016 nebude kandidovat.
V dubnu 2019 Joe Biden oznámil kandidaturu na prezidenta do voleb 2020. V únoru 2020 Biden po třech předchozích prohrách drtivě zvítězil v primárkách v Jižní Karolíně a vrátil se do závodu. Šlo o jeden z nejsenzačnějších politických comebacků americké historie.
Bidenova vize Ameriky
Pandemie koronaviru
Ve srovnání s Donaldem Trumpem, který velkou část zodpovědnosti v boji s pandemií nechal na jednotlivých státech, propaguje Biden silnější rozhodovací pravomoci federální vlády. Prosazoval by povinné nošení roušek na vybraných veřejných místech. Vláda a Kongres by podle něj měly uvolnit více peněz na pomoc podnikatelům a Američanům ve finanční nouzi. Lidé s koronavirem a ti, kdo se o ně musí doma starat, by měli mít nárok na placené volno.
Vláda by podle Bidena měla najmout 100 tisíc lidí na trasování kontaktů nakažených osob. Mnohem agresivněji by využil „válečný“ zákon z roku 1950 (Defense Production Act), který vládě umožňuje nařídit firmám potřebnou výrobu, aktuálně například ochranné pomůcky pro zdravotníky nebo prostředky na testování. USA by podle Bidena měly znovu vstoupit do Světové zdravotnické organizace (WHO), ze které Trump odešel, neboť podle něho v pandemii koronaviru selhala.
Ekonomika
Jako své hlavní ekonomické cíle Biden definuje obnovu amerického výrobního sektoru a důraz na rozvoj střední třídy. Jeho sloganem je „ekonomika, která odměňuje práci, nejen bohatství“. V rámci svého programu „Made in America“ by investoval 700 miliard dolarů do podpory domácí produkce a průmyslového výzkumu.
Biden by zároveň rozšířil současný program nákupu amerického zboží (Buy American). Nabídl by daňovou úlevu americkým firmám, které by v USA vytvořily nová pracovní místa – buď přenesením výroby ze zámoří zpět do Spojených států, nebo revitalizací dříve zavřených provozů a továren. Biden také navrhuje zvýšení federální hodinové minimální mzdy ze současných 7,25 dolaru na 15 dolarů.
Zbraně
Podle Joea Bidena mají Spojené státy „obrovský problém se zbraněmi“. Jako prezident by prosazoval výrazné zpřísnění legislativy. Především zákaz prodeje takzvaných útočných zbraní (například poloautomatické pušky AR-15). Biden obdobnou normu podpořil už jako senátor v roce 1994, kdy byl tento zákaz schválen na deset let, v roce 2004 vypršel.
Jako prezident by chtěl také prosadit, aby veškeré prodeje zbraní podléhaly kontrole totožnosti zájemce v databázi FBI (v současnosti to v řadě států neplatí například na prodejních výstavách Gun Shows). Vyhlásil by federální program zpětného odprodeje zbraní a od výrobců by vyžadoval zavedení technologie „chytrých zbraní“, kdy je zbraň uzamčena otiskem prstu majitele a při zcizení nebo ztrátě je tak nepoužitelná.
Imigrace
Biden podporuje, aby lidé, kteří v USA pobývají ilegálně (celkem jde o 11 milionů lidí), dostali možnost získat americké občanství. Museli by splnit řadu podmínek, například mít čistý trestní rejstřík a vyrovnat případné nedoplatky na daních. Pro imigranty, kteří přišli do USA s rodiči jako malé děti a kterým by s koncem ochranného programu DACA hrozily deportace, by Biden chtěl po Kongresu schválit zákon, který by jim přiznal občanství okamžitě.
Trumpovu zeď na hranici s Mexikem by Biden nechal stát tam, kde už vznikla, ale další výstavbu by zastavil. Místo toho by chtěl více investovat do imigrační infrastruktury, například pro rychlejší odbavování a lepší registraci lidí na legálních vstupech do USA (především na letištích). Biden by odvolal Trumpem zavedené zákazy cestování do USA pro lidi z převážně muslimských zemí a také by zrušil restriktivní opatření pro žadatele o přistěhovalecká víza a zelené karty, které Trump zavedl v pandemii koronaviru.
Klima
Podle Bidenova návrhu by měly USA do roku 2050 vybudovat „čistou ekonomiku“, která by neprodukovala žádné emise skleníkových plynů. Do tohoto programu by během deseti let investoval dva bilionu dolarů. Bidenův plán zahrnuje řadu opatření programu Green New Deal, který loni představila progresivní demokratická kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová.
Biden by zároveň zpřísnil emisní limity pro automobily, firmy by musely zveřejňovat „klimatická rizika“ spojená s jejich výrobou, včetně množství skleníkových plynů, které produkují jejich provozy a zásobovací řetězce. Biden by rovněž USA znovu zapojil do Pařížské dohody o klimatu z roku 2015, ze které Donald Trump vystoupil.
Rusko
Ve vztahu k Rusku je Bidenovou prioritou prodloužení dohody Nový start (New Start) o snižování počtu jaderných zbraní, kterou s Moskvou v roce 2010 uzavřel prezident Barack Obama. Jako tehdejší viceprezident a zároveň bývalý dlouholetý senátor byl Biden klíčovým mužem pro to, aby dohoda získala potřebnou podporu v Senátu. Trump by chtěl smlouvu Nový start prodloužit pouze za přísnějšího kontrolního režimu a také na novém půdoryse, který by předjímal, že kontrola jaderných zbraní by se v budoucnu vztahovala i na Čínu. Dosavadní vyjednávání s Moskvou ale byla neúspěšná a bez prodloužení smlouva v únoru 2021 vyprší.
Čína
Biden kritizuje politiku Donalda Trumpa vůči Číně, ale jeho vlastní postoje vůči Pekingu jsou také už mnohem skeptičtější a tvrdší, než když byl viceprezidentem USA. Biden souhlasí se základními východiskemTrumpovy administrativy, že Čína je autoritářským soupeřem USA, jehož cílem je rozbití amerického globálního vedení.
Zároveň by navázal na Trumpův obchodní tlak, pokračoval by ve snižování americké závislosti na kriticky důležitém, v Číně produkovaném zboží, jako jsou léky. A pokračoval by také ve strategickém a bezpečnostními obavami podmíněném souboji na poli moderních technologií, především sítí 5G. Na rozdíl od Trumpa by tak ale chtěl činit po dohodě a ve vzájemné koordinaci se spojenci USA.
Írán a Severní Korea
Donald Trump jednostranně odstoupil od dohody o kontrole íránského jaderného programu, kterou za účastí dalších pěti zemí s Teheránem v roce 2015 uzavřel tehdejší prezident Barack Obama. Biden by se chtěl k dohodě vrátit pod podmínkou, že Írán bude znovu respektovat všechna pravidla dohody, která už od amerického vypovězení smlouvy porušil.
Biden zároveň uvedl, že by chtěl následně dojednat novou, „přísnější“ smlouvu, ale podrobnosti neuvedl. Trumpovo jednání se Severní Koreou, kdy se prezident dvakrát osobně setkal s vůdcem Kim Čong-unem skončilo ve slepé uličce a Pchjongjang nijak neomezil svůj jaderný program. Podle Bidena je jedinou možnou cestou koordinace amerického postupu s dalšími státy, v prvé řadě s Čínou. Ani v tomto případě ovšem Biden podrobnější plány nepředstavil.
Afghánistán, Sýrie, Irák
Joe Biden uvedl, že by z Afghánistánu a celé oblasti Blízkého východu stáhl většinu amerických jednotek. Biden chtěl americkou přítomnost v Afghánistánu omezit už v roce 2009, kdy byl viceprezidentem. Tehdy ovšem převážil postoj prezidenta Obamy a kontingent byl naopak navýšen. Spojené státy by se podle Bidena ve svých vojenských operacích na Blízkém východě měly soustředit pouze na konečné potlačení teroristických organizací jako al-Káida a Islámský stát. V tom se Biden v principu shoduje s Donaldem Trumpem, který už snížil počet amerických vojáků v Afghánistánu na 4300 a podporuje přímé rozhovory mezi afghánskou vládou a Tálibánem, jejichž první kole se uskutečnilo v polovině září.
Izrael
V posledních měsících zaznamenal Donald Trump na Blízkém východě dva úspěchy, když Spojené arabské emiráty a Bahrajn pod patronací Bílého domu podepsaly dohody o navázání diplomatických vztahů s Izraelem. Joe Biden, který má se současným izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem osobně lepší vztah, než měl prezident Obama, tento vývoj přivítal a uvedl, že jako prezident by chtěl tímto směrem pokračovat.
Chtěl by tyto dohody „využít jako nástroj“ k dosažení konečného mírového uspořádání – v režimu dvou států – mezi Izraelem a Palestinci. Vztahy se Saúdskou Arábií, která je pro Trumpa strategickým spojencem proti Íránu, by ovšem za Bidena citelně ochladly. Biden by ukončil dodávky zbraní i dosavadní podporu Saúdské Arábie ve válce v Jemenu.
Daně
Na zabezpečení svých výdajových programů ve zdravotnictví, školství, energetice nebo v podpoře zaměstnanosti by Biden potřeboval nejméně čtyři biliony a podle některých analýz až šest bilionů dolarů. Část těchto peněz by přinesla revize daňové reformy, kterou v roce 2017 prosadil prezident Trump.
Trumpova reforma snížila korporátní daň z 35 na 21 procent, Biden navrhuje její zpětné zvýšení na 28 procent. Prezidentský kandidát by zvýšil horní sazbu daně z příjmů pro nejbohatší Američany z 37 na 39,6 procenta. Bohatým Američanům s ročním příjmem od 400 tisíc dolarů by také zvýšil povinné odvody do penzijního systému. Nejbohatší domácnosti s ročním příjmem od jednoho milionu dolarů by také musely počítat s dvojnásobnou daní z kapitálových zisků, kterou Biden navrhuje zvednout z necelých 19 na bezmála 40 procent.
Technologické giganty
Za Baracka Obamy měl Bílý dům, kde byl Biden viceprezidentem, velmi dobré vztahy se Silicon Valley. Nyní je už Biden k velkým technologickým firmám mnohem kritičtější. Nevolá sice zatím po jejich rozbití, ale požaduje tvrdší antimonopolní zákony k lepší kontrole jejich obchodního a společenského vlivu.
To by měly prověřit i příslušné federální úřady, což by podle analytiků ve výsledku mohlo vést právě až k požadavku na jejich rozdělení. Firmy by podle Bidena musely také splnit přísnější pravidla na ochranu osobních údajů. Pro sociální sítě Biden navrhuje, aby byly právně odpovědné – stejně jako platí pro tradiční média – za zveřejněný obsah. Biden sociální sítě opakovaně vybízí, aby zavedly účinnější opatření proti šíření dezinformací, po Facebooku chce, aby před volbami prověřoval věrohodnost politických inzerátů.
Policie
V návaznosti na sérii tragických incidentů, při kterých letos bílí policisté zabili černochy, na levém křídle demokratické strany posílily hlasy požadující výrazné omezení financí pro policii, nebo dokonce rozpuštění tradičních policejních sborů. Biden to nepodporuje, ale policejní praxe podle něj potřebuje reformy.
Biden požaduje omezení právní ochrany policistů před žalobami na nevhodné nebo nezákonné chování při výkonu služby. Uvolnil by 300 milionů dolarů na program, který by poskytoval granty na najímání policistů z řad menšin a na výcvik policie k méně konfliktnímu vztahu s komunitami, kde slouží. Ke kontrole policejní práce by rozšířil zavedení osobních kamer.
Rasová problematika
Biden uvedl, že k rozhodnutí kandidovat na prezidenta ho přiměly události v Charlottesville v srpnu 2017. Po střetech mezi pravicovými radikály, propagátory nadřazenosti bílé rasy a jejich levicovými odpůrci tehdy prezident Trump prohlásil, že na obou stranách konfliktu byli „dobří lidé“. Podle Bidena je takové srovnání nebezpečné a morálně nepřípustné.
Biden by chtěl prosadit zákony, které by znemožňovaly vznik a separaci „bílých“ a „černých“ čtvrtí ve městech. Do grantového programu pro města by k tomuto cíli uvolnil 300 milionů dolarů. Zavázal se také, že jeho kabinet a také například jím jmenování federální soudci by odráželi rasové složení společnosti.
Justice
Biden by zrušil trest smrti, obecně je pak pro výrazné snížení nebo úplné zrušení povinných trestních sazeb. Omezil by soukromé věznice a zrušil by možnost propuštění z vazby na kauci. Dekriminalizoval by rekreační užívání marihuany, lidem odsouzeným za marihuanu by se vymazaly jejich tresty.
Zdravotní zabezpečení
Biden nepodporuje záměr levicového křídla Demokratické strany, například senátora Bernieho Sanderse, aby v USA vznikl evropský model všeobecného zdravotního zabezpečení garantovaného státem. Místo toho navrhuje systém, známý obecně jako „public option“, který předpokládá, že vedle komerčních pojišťoven by se Američané mohli pojistit v rámci federálního pojišťovacího programu.
Uskutečnění tohoto plánu by během deseti let předpokládalo výdaje ve výši 750 miliard dolarů. Tyto finance by Biden chtěl získat vyšším zdaněním bohatých Američanů.
Vzdělávání
Biden navrhuje státem placené dvouleté mateřské školy pro děti ve věku od tří do čtyř let. V základním školství by ztrojnásobil federální dotace pro školy, které mají vysoký podíl žáků z chudších rodin – chtěl by tak částečně vyrovnat současné obrovské rozdíly v kvalitě výuky v USA. V těchto školách by také zdvojnásobil počet psychologů, poradců pro speciální výuku a dalších pomocných pedagogů a sociálních pracovníků. Ve vysokém školství by studenti z rodin s ročním příjmem nejvýše 125 tisíc dolarů (2 882 000 korun) na státních univerzitách neplatili školné.
Joe Biden v obrazech
Související články
| Text | Daniel Anýž |
|---|---|
| Grafika a kódování | Jiří Kropáček |
| Fotogalerie | Dan Poláček |
| Editor | Jan Hejl |