Slovensko v sobotu čekají důležité parlamentní volby. Vládní Smer premiéra Roberta Fica bude bojovat o pokračování své jednobarevné vlády. Jenže nemá nic jistého. Musí se vyrovnat s poklesem preferencí.
Výsledky slovenských voleb v roce 2012
Obmění se parlament, který před čtyřmi lety opanoval Smer?
Průzkumům vévodí Ficova strana
Na Slovensku se nesmějí zveřejňovat průzkumy dva týdny před volbami, které jsou naplánované na 5. března. Číslo u každé strany je průměrem tří posledních průzkumů, které zveřejnily agentury Focus, Polis a AKO do poloviny února.
Těžká povolební vyjednávání
Ačkoliv strana Smer premiéra Roberta Fica jednoznačně dominuje průzkumům, stále není jisté, zda dokáže sestavit vládu sama. Za nejpravděpodobnějšího koaličního partnera Smeru je považována Slovenská národní strana (SNS). S Ficem už vládla mezi lety 2006 a 2010 a její předseda Andrej Danko koalici nevylučuje.
Smeru po propírání přešlapů Ficovy vlády v médiích klesly preference a ve hře je i varianta, že pravicové strany složí čistě matematicky většinu v parlamentu. Partaje na pravici jsou však rozdrobené a rozhádané. Hlavní Ficův sok, lídr Sietě Radoslav Procházka, má navíc pověst solitéra, jenž neumí pracovat v týmu a u potenciálních partnerů je neoblíbený.
Je pravděpodobné, že povolební vyjednávání zkomplikuje i velký počet aktérů – do parlamentu se podle průzkumů může dostat šest až osm politických stran. Mezi nimi i nevyzpytatelné subjekty, jako je Sme rodina miliardáře Borise Kollára nebo OĽaNO Igora Maťoviče, který se do voleb spojil s novou stranou bývalého ministra vnitra a spravedlnosti Daniela Lipšice s názvem NOVA.
Klíčoví političtí hráči
Robert Fico
Zakladatel Smeru Robert Fico vévodí slovenské politice od roku 2006. Tehdy se poprvé stal předsedou vlády. S dvouletou přestávkou, kdy ho ve funkci vystřídala Iveta Radičová, řídí kabinet až dosud.
Robert Fico je kritiky označován za populistu, který se přiživuje na uprchlické krizi. Před volbami například zemi oblepil billboardy s heslem „Chráníme Slovensko“. A to i přesto, že se migranti zemi obloukem vyhýbají.
Fico si Slovensko získal líbivým sociálním programem. Předloni například jako „dárek“ k výročí sametové revoluce zavedl bezplatné jízdné vlakem pro důchodce, děti a studenty do 26 let. Slovenský premiér v kampani vsází hlavně na svou oblíbenost. To dokazuje i volební program levicového Smeru – tvoří ho leták o pěti bodech, který čítá pouhých 133 slov.
Radoslav Procházka
Hlavního soka Roberta Fica do vysoké politiky katapultovaly prezidentské volby v roce 2014. V nich vystudovaný právník a vysokoškolský pedagog Radoslav Procházka překvapivě uspěl, získal přes 21 procent hlasů a skončil na třetím místě.
Nedlouho poté Procházka politický kapitál vložil do nové strany – založil Sieť, která se postupně stala nejsilnější pravicovou silou na Slovensku.
Třiačtyřicetiletý Radoslav Procházka, který byl dřív členem KDH, kritizuje premiéra Roberta Fica, otevřeně mluví o korupci v nejvyšších patrech slovenské politiky. Jeho strana ale zatím nemá širší programový záběr, Procházku navíc předchází pověst solitéra, se kterým je těžké dohodnout se.
Andrej Danko
Jednačtyřicetiletý právník Andrej Danko v roce 2012 na postu předsedy Slovenské národní strany (SNS) nahradil kontroverzního Jána Slotu. Převzal po něm stranu, která se hlásí k nacionalismu a křesťanskému konzervatismu, a vtiskl jí novou podobu.
V jejím programu však stále přetrvává národovectví, odmítá migraci, EU, zdůrazňuje obhajobu národních zájmů, už ale nepracuje se strachem z Maďarů.
SNS a její předseda Danko je kritiky označován jako krajně pravicový nacionalista. I přesto – pokud Smer nezíská většinu mandátů – pravděpodobně složí vládu s levicovým Robertem Ficem. Pojí je například nechuť přijímat uprchlíky a kritika Evropské unie.
Andrej Kiska
Hlava státu Andrej Kiska otevřeně vystupuje proti premiérovi Robertovi Ficovi, kterého ostatně v roce 2014 překvapivě porazil v druhém kole prezidentských voleb.
Vládu kritizuje například kvůli žalostnému stavu zdravotnictví nebo školství. Kiska otevřeně nesouhlasí také s nechutí Ficova kabinetu přijímat běžence, která vyústila až k žalobě Slovenska k Evropskému soudnímu dvoru na migrantské kvóty.
Ačkoliv prezident stojí v hierarchii slovenského politického systému formálně nejvýš, reálné výkonné pravomoci téměř postrádá. Přesto se do povolebního vyjednávání zcela jistě zapojí – jmenuje, podobně jako v Česku, premiéra.
Témata voleb
Migrace
Hlavně Smer si přeje, aby se uprchlická otázka stala hlavním tématem voleb, podle kterého se budou voliči rozhodovat. Slováci totiž podobně jako Češi většinově silně odmítají přijímání uprchlíků a evropské kvóty. Premiér Robert Fico například prohlásil, že nedopustí, aby na Slovensku vznikla muslimská komunita. Oponenti jeho výroky v otázce migrace označují za populistické a tvrdí, že šíří ve společnosti strach, který pak využívá ve volbách.
Situace ve školství
Slovenské školství je dlouhodobě v krizi. Země se dokonce ve financování vědy a výzkumu propadla na dno evropských žebříčků. Podle výzkumu OECD z roku 2012 dává z rozvinutých zemí méně peněz na regionální školství už jen Turecko. Krize ve školství vyvrcholila letos v lednu, kdy učitelé vyšli do ulic kvůli nízkým platům. Po třech týdnech ale nespokojení pedagogové stávku přerušili, aniž by dosáhli splnění svých požadavků.
Situace ve zdravotnictví
S resortem zdravotnictví je na Slovensku spojena řada korupčních kauz. Naposledy politickou scénou otřásl předražený nákup přístrojů v Piešťanech, kde tamní nemocnice nakoupila CT za 1,6 milionu eur. Odborníci na korupci tvrdí, že slovenské zdravotnictví ovládá chobotnice vzájemně napojených firem, které ovládají a předražují veřejné zakázky, a v důsledku toho se nedostává na pacienty. Podle průzkumu agentury Focus je stav zdravotnictví jedním z mála témat, která Smeru vyčítají i její vlastní voliči.
Nezaměstnanost
Slovenští voliči nezaměstnanost zařazují mezi hlavní otázky, které by měli politikové naléhavě řešit. Vládnímu Smeru se za čtyři roky vlády sice podařilo vytvořit nová pracovní místa, avšak ne tak rychle, jak by si Slováci představovali. V současnosti je bez práce zhruba desetina lidí, ekonomiku ale potápí velký počet dlouhodobě nezaměstnaných.
Zdroje fotografií: Reuters | ČTK
