Britové jdou 8. června k volbám, vybírat budou poslance do Dolní sněmovny. Volby jsou to jednokolové a podle většinového systému. To znamená, že vítěz "bere vše".
Jde o předčasné volby, o jejich vypsání rozhodla premiérka Theresa Mayová v polovině dubna. Její konzervativci v té době v průzkumech vedli o více než 20 procent před opozičními labouristy. Mayová si od vítězství slibovala posílení svého mandátu při vyjednávání o odchodu Británie z Evropské unie.
Právě brexit spolu s bezpečností, stavem britské ekonomiky a sociálními reformami byly hlavními tématy předvolební kampaně.
Výsledky voleb
Volební systém v Británii je většinový. Země je rozdělena do 650 volebních obvodů, každý obvod má jednoho poslance v Dolní sněmovně. Z jednotlivých kandidátů vyhrává ten, kdo v daném obvodě získá nejvíce hlasů – ostatní hlasy propadají. Často se tak na poslanci neshodne nadpoloviční většina voličů v obvodě. Volební systém zvýhodňuje dvě velké strany – konzervativce a labouristy. Menší strany proto volají po reformě a změně na poměrný systém.
3 varianty po volbách
V Dolní sněmovně je celkem 650 křesel. Pokud chce tedy jedna strana získat většinu a post premiéra, potřebuje alespoň 326 poslanců. Vzhledem k výsledku předčasných voleb ve Velké Británii, kdy konzervativní strana sice vyhrála, ale ztratila parlamentní většinu, je aktuální prostřední varianta (2). Dosud konzervativci premiérky Theresy Mayové drželi 330 křesel, a měli tak jen těsnou většinu. Mayová doufala, že po předčasných volbách její strana posílí – naznačovaly to i průzkumy.
1. Pokud risk Therese Mayové vyjde, Konzervativní strana získá většinu s alespoň 326 křesly v Dolní sněmovně. Zbytek míst si rozdělí ostatní strany. Otázkou je, zda konzervativci alespoň částečně posílí, nebo bude jejich zisk stejný jako před dvěma lety – anebo dokonce horší. V takovém případě by bylo vyhlášení předčasných voleb pro Mayovou zbytečné.
2. Pokud žádná strana nezíská sama většinu, nastane tzv. hung parliament. Premiérkou by prozatím zůstala Theresa Mayová. Strany by se musely domluvit na vládní koalici a nový premiér by byl vybrán až poté. Vyhlášení předčasných voleb by se tak Mayové nevyplatilo.
3. Třetí varianta je podle průzkumů nejméně pravděpodobná. V ní by většinu získala Labouristická strana a premiérem by se stal její lídr Jeremy Corbyn. Pro konzervativce a Theresu Mayovou by to byl debakl.
Programy britských stran
Brexit
Na počátku předčasných voleb stál brexit. Tak to ostatně prezentovala premiérka Theresa Mayová, když v polovině dubna volby oznámila.
Její konzervativci v té době podle průzkumů vedli o více než 20 procent před opozičními labouristy. Pro Mayovou to tehdy vypadalo na jasné vítězství, od kterého si slibovala posílení svého mandátu při vyjednávání o odchodu Británie z Evropské unie.
"O tom, že země potřebuje tyto volby, jsem se rozhodla se zdráháním. Jsem ale pevně přesvědčena, že je to nezbytné k zajištění silného a stabilního vedení, které země potřebuje pro brexit i po něm," řekla tehdy Mayová.
Předčasné volby tak měly být dalším hlasováním o brexitu. Na rozdíl od loňského referenda, kdy se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie, ale tentokrát měli de facto rozhodnout, jak konkrétně by měl brexit vypadat.
Konzervativci jsou zastánci tzv. tvrdého brexitu. Chtějí, aby Británie kromě odchodu z EU opustila i jednotný evropský trh a celní unii. Žádná dohoda s EU je podle nich pro Británii lepší než špatná dohoda.
Naopak labouristé kladou důraz na zachování členství v jednotném evropském trhu a celní unii. Podle nich neuzavření dohody s EU není životaschopnou variantou.
Zajímavý je postoj Skotské národní strany, která chce vypsat nové referendum o odtržení Skotska od Británie. To by se pak samo stalo členem EU. Ostatně ve Skotsku lidé loni hlasovali pro setrvání země v Evropské unii.
Samotný brexit už je nevratný. Vyjednávání o britském odchodu bude trvat dva roky a na jeho konci by měla být komplexní dohoda o vystoupení a o vzájemných vztazích mezi Británií a EU. Tu pak musí schválit jednomyslně členské státy EU.
Bezpečnost
Téma bezpečnosti dominuje předvolební kampani, která byla už dvakrát dočasně přerušena kvůli teroristickým útokům.
Za posledního čtvrt roku čelila Británie hned třem atentátům – 22. března v londýnském Westminsteru (tři oběti), 22. května v Manchesteru (22 obětí) a 3. června opět v britské metropoli (zatím sedm obětí).
Po posledním útoku premiérka Theresa Mayová prohlásila, že Velká Británie byla vůči extremistům "až moc tolerantní" a teď musí přitvrdit. "Nemůžeme a nesmíme předstírat, že věci mohou pokračovat tak jako dosud," řekla doslova.
Následně šéfka konzervativců vyzvala k přísnější kontrole internetu, která má zamezit šíření extremistických názorů. Stejně jako ke zpřísnění postoje vůči domácím radikálům a tvrdším trestům.
Konzervativci by však podle některých analytiků mohli ve volbách ztratit právě kvůli teroristickým útokům. Mayová ještě coby ministryně vnitra například prosadila škrty v policii. Po roce 2010 bylo propuštěno 19 tisíc policistů. Policejní rozpočet se pak v letech 2010 až 2015 snížil o pětinu.
Labouristé toho zatím využívají a konzervativce za to kritizují. Jejich lídr Jeremy Corbyn dokonce Mayovou vyzval, ať kvůli policejním škrtům rezignuje.
Labouristé voličům slibují, že pokud volby vyhrají, přijmou znovu deset tisíc policistů.
Loni si Britové zvolili vystoupení z EU. Považujete rozhodnutí za správné, nebo špatné?
Britové zůstávají v otázce brexitu rozdělení i rok po referendu. Tábory zastánců a odpůrců brexitu jsou dlouhodobě zhruba stejně velké – pohybují se kolem 45 procent.
Související články
Zdroje fotografií: Reuters | ČTK