Na přelomu dubna a května čekají Evropu jedny z klíčových voleb letošního roku. Francouzi rozhodnou, kdo zemi povede příštích pět let jako nová hlava státu. Francouzský prezident má řadu pravomocí a jeho volba ovlivní nejen budoucnost Francie. Hlavními tématy, podle kterých se voliči rozhodují, jsou bezpečnost, vztah s Evropskou unií nebo přistěhovalectví.
François FILLONKdyž se francouzští republikáni rozhodovali, koho vyšlou do prezidentských voleb, do druhého kola primárek postoupili dva bývalí premiéři. Populární François Fillon nakonec drtivě porazil současného starostu Bordeaux Alaina Juppého.
Fillon pochází z Le Mans, města proslulého automobilovými závody. Právě závodění je jeho velkým koníčkem. Ačkoli třiašedesátiletý politik vystudoval právnickou fakultu na univerzitě v Maine (část Le Mans, nikoli stát USA), od svých právnických povinností často utíkal k závodům.
Díky své flegmatické povaze unikal pozornosti médií a svou kariéru budoval pozvolna v regionální politice. Do té vysoké vstoupil v roce 1993, když se dostal do vlády Édouarda Balladura. Později zastával funkce ministrů sociálních věcí nebo školství.
Největší věhlas mu však zajistilo spojenectví s bývalým ministrem a nakonec i prezidentem Nicolasem Sarkozym. Fillon pracoval jako jeho poradce a během Sarkozyho prezidentování zastával funkci premiéra.
V roce 2012 rezignoval, když Sarkozyho porazil v prezidentském klání François Hollande. Fillon se poté stáhl do ústraní, kde vydržel až do oznámení kandidatury na prezidenta. Původně patřil mezi favority, teď mu ale vše komplikují aféry – ať už se zaměstnáváním příbuzných, nebo s dary ve formě luxusních obleků za tisíce eur.
Často bývá označován za anglofila – sám o sobě tvrdí, že je velkým obdivovatelem bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové.
Odmítá sňatky homosexuálů a multikulturalismus.
Francouzská pravice v těžké krizi: Fillon byl ve vlastní straně v izolaci, náhradní plán ale chyběl
Francie je poloprezidentská republika. To znamená, že postavení prezidenta je silnější než třeba v Česku. V případě výjimečného stavu má pravomoce ještě širší. Naopak pokud dojde ke kohabitaci, kdy jsou prezident a premiér z odlišných politických táborů, pravomoce hlavy státu se omezí hlavně na zahraniční politiku a bezpečnost.
Prezidenta lze odvolat pouze kvůli velezradě, nebo pokud se chová ve zřejmém rozporu se svými povinnostmi.
Průzkumy byly prováděné agenturou OpinionWay od února 2017, většinou na 1500 respondentech.
Pro vývoj preferencí jsme vybrali pět kandidátů s největším očekávaným ziskem hlasů.
Pro předpověď případného druhého kola voleb jsme vybrali nejpravděpodobnější verze duelů, tedy mezi Marine Le Penovou a Emmanuelem Macronem, anebo Françoisem Fillonem.
Francie zažila v posledních letech několik velkých teroristických útoků, a to v Paříži nebo na jihovýchodě země ve městě Nice. Francouzi mají obavy z dalších atentátů, proto patří terorismus mezi klíčová předvolební témata.
Bezpečnost společně s bojem proti terorismu patří mezi priority prezidentských kandidátů. Všichni shodně slibují posílení bezpečnostních složek.
Otázka evropské integrace kandidáty na francouzského prezidenta jasně rozděluje. Marine Le Penová je nejeuroskeptičtější z nich a propaguje odchod z unie, jakýsi frexit. Zato Emmanuel Macron volá po prohloubení integrace a požaduje „více Bruselu“.
Přistěhovalectví patří mezi nejdůležitější témata všech kandidátů. Nejrazantněji hovoří Marine Le Penová, která chce omezit příliv přistěhovalců a zpřísnit pro ně pravidla.
Někteří kandidáti, konkrétně Marine Le Penová a François Fillon, usilují o bližší spolupráci s Ruskem. Zbytek naopak zastává rezervovanější postoj.
Francouzská ekonomika dlouhodobě stagnuje. Hospodářská situace společně s nezaměstnaností patří mezi témata, o která se Francouzi zajímají nejvíce. Diskutuje se o reformách, škrtech i zrušení 35hodinového pracovního týdne.
Prezidentští kandidáti hovoří nejčastěji o zjednodušení složitého administrativního členění Francie. Na stole je ale taky zavedení poměrného systému v parlamentních volbách (počet křesel by se blížil počtu získaných hlasů).
Legalizace eutanazie nebo marihuany se objevuje v předvolebních slibech nejen ve Francii. Co však například čeští voliči neznají, je zákaz muslimských plavek neboli burkin.