Jak změní Evropu prezidentka Le Penová? Co udělá Macron? Finále bitvy o Francii ve faktech a číslech

VOLEBNÍ TÉMATA

TERORISMUS

Francie zažila v posledních letech několik velkých teroristických útoků, a to v Paříži nebo na jihovýchodě země ve městě Nice. Francouzi mají obavy z dalších atentátů, proto patří terorismus mezi klíčová témata i během druhého kola prezidentských voleb.

Marine Le Penová
  • uzavřít radikální mešity
  • vyhostit cizince, kteří mají co do činění s islámským fundamentalismem
  • odebrat francouzské občanství nebo zamezit vstupu lidem, kteří bojovali v řadách tzv. Islámského státu
  • vytvořit národní gardu
Emmanuel Macron
  • prioritou jeho zahraniční politiky je zničit tzv. Islámský stát
  • vytvořit speciální věznice pro francouzské džihádisty, kteří bojovali v řadách tzv. Islámského státu, nebo pro zradikalizované Francouze
ZAVŘÍT
BEZPEČNOST

Bezpečnost patří spolu s bojem proti terorismu k prioritám obou kandidátů. Macron i Le Penová slibují posílení bezpečnostních složek.

Marine Le Penová
  • navýšit počet policistů o 15 tisíc
  • zpřísnit tresty pro odsouzené
  • navýšit počet míst ve věznicích o 40 tisíc
  • zvýšit výdaje na obranu z jednoho na tři procenta HDP
  • obnovit povinnou vojenskou službu v délce tří měsíců
  • odejít z vojenského vedení NATO
Emmanuel Macron
  • navýšit počet strážníků a policistů o 10 tisíc
  • navýšit počet míst ve věznicích o 15 tisíc
  • zvýšit výdaje na obranu z jednoho na dvě procenta HDP
  • obnovit povinnou vojenskou službu v délce jednoho měsíce
  • soustředit se na kyberbezpečnost
ZAVŘÍT
EVROPSKÁ INTEGRACE

Otázka evropské integrace kandidáty na francouzského prezidenta jasně rozděluje. Macron volá po prohloubení integrace a požaduje „více Bruselu“. Le Penová je naopak skeptická a propaguje odchod Francie z Evropské unie.

Marine Le Penová
  • vyjednat nové podmínky členství Francie v EU
  • zrušit schengenský prostor a znovu zavést hranice
  • vyvést Francii z eurozóny a vrátit se k franku jako měně
  • do šesti měsíců po převzetí moci vypsat referendum o vystoupení Francie z EU (tzv. frexit). Řekla také, že by odstoupila ze své funkce, pokud by lidé hlasovali pro setrvání Francie v EU
Emmanuel Macron
  • posílit evropskou integraci, „více Bruselu“
  • zamezit uzavírání dohod mezi členskými státy a korporacemi o výhodnějších daních, jako měla například technologická firma Apple v Irsku
  • vytvořit pozici ministra eurozóny
  • reformovat měnovou unii
  • eurozóna by měla mít svůj rozpočet
  • zastánce dohody o volném obchodu EU s Kanadou (CETA)
  • je proti obnovení hranic v rámci EU
ZAVŘÍT
PŘISTĚHOVALECTVÍ

Přistěhovalectví patří mezi nejdůležitější témata obou kandidátů. Razantněji hovoří Le Penová, která chce omezit příliv imigrantů a zpřísnit pro ně pravidla.

Marine Le Penová
  • snížit počet přistěhovalců o 80 procent a stanovit limit na 10 tisíc lidí ročně
  • zpřísnit pravidla pro udělení azylu nebo francouzského občanství
  • „automatické“ deportace nelegálních imigrantů
  • zavést desetiprocentní daň pro firmy, které zaměstnávají zahraniční pracovníky
Emmanuel Macron
  • podporuje přistěhovaleckou politiku německé kancléřky Angely Merkelové a věří, že Francie by měla dělat více
  • úzce spolupracovat s Evropou při řešení uprchlické krize
  • přijímat uprchlíky, kteří potřebují pomoc, ale přísněji odlišovat ekonomické migranty
  • zkrátit dobu pro vyřízení azylu na šest měsíců
ZAVŘÍT
POSTOJ K RUSKU

Le Penová usiluje o bližší spolupráci s Ruskem, její předvolební kampaň byla částečně financována z ruských zdrojů. Macron naopak zastává rezervovanější postoj.

Marine Le Penová
  • zrušit protiruské sankce
  • nastolit „strategické vztahy“ s Ruskem a společně bojovat proti tzv. Islámskému státu
Emmanuel Macron
  • „realistický vztah“ k Rusku bez servilnosti
ZAVŘÍT
EKONOMIKA

Francouzská ekonomika dlouhodobě stagnuje. Hospodářská situace společně s nezaměstnaností patří mezi témata, o která se Francouzi zajímají nejvíce. Diskutuje se o reformách, škrtech i zrušení 35hodinového pracovního týdne.

Marine Le Penová
  • celkově ukončit úspornou politiku
  • zachovat 35hodinový pracovní týden
  • snížit věk odchodu do důchodu z 62 na 60 let
  • snížit daně pro domácnosti a navýšit sociální pomoc pro pracující třídu
  • silnější ochrana francouzských podniků, tříprocentní dovozní daň
Emmanuel Macron
  • rozpočtové škrty v objemu 60 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun) v příštích pěti letech
  • veřejné investice v objemu 50 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun) v příštích pěti letech do transformace francouzské ekonomiky
  • zachovat 35hodinový pracovní týden, ale umožnit firmám, aby si s odbory vyjednaly delší
  • snížit daně pro firmy i jednotlivce a reformovat daň z bohatství
  • propustit 50 tisíc státních zaměstnanců
ZAVŘÍT
VNITROPOLITICKÉ OTÁZKY

Oba prezidentští kandidáti hovoří o zavedení poměrného systému v parlamentních volbách (počet křesel by se blížil počtu získaných hlasů).

Marine Le Penová
  • snížit počet poslanců o polovinu
  • zavést poměrný systém ve volbách do parlamentu
  • zrušit administrativní členění země na regiony
  • častější využití referend
Emmanuel Macron
  • snížit počet senátorů a poslanců o třetinu
  • zavést poměrný systém ve volbách do Národního shromáždění
  • zakázat zákonodárcům, aby zaměstnávali své příbuzné jako asistenty
ZAVŘÍT
SPOLEČENSKÁ TÉMATA

Legalizace eutanazie se objevuje v předvolebních slibech nejen ve Francii. Co však například čeští voliči neznají, je zákaz muslimských plavek neboli burkin.

Marine Le Penová
  • zakázat nosit na veřejnosti ostentativní náboženské symboly, hlavně pak muslimské plavky neboli burkiny
Emmanuel Macron
  • rozvíjet debatu o legalizaci eutanazie
ZAVŘÍT

PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUMY

Sledovali jsme vývoj preferencí Emmanuela Macrona a Marine Le Penové, kteří postoupili do druhého kola.

VÝSLEDKY PRVNÍHO KOLA FRANCOUZSKÝCH PREZIDENTSKÝCH VOLEB PODLE REGIONŮ

První kolo prezidentských voleb ve Francii rozdělilo zemi přibližně na dvě poloviny.

Centristu Emmanuela Macrona volili lidé v západních oblastech země a také v bohaté Paříži včetně okolních departementů. Macronovi patří i přímořské oblasti, které se z ekonomických potíží vzpamatovávají snadněji, nebo do nich pořádně ani nespadly.

Pro Marine Le Penovou hlasovali voliči zejména na severovýchodě a pak na jihovýchodě Francie a v okolí pařížské aglomerace. Le Penovou jednoznačně podpořily průmyslové regiony, které se potýkají s hospodářskou krizí a kde je také nejvyšší míra nezaměstnanosti.

Mapa s výsledky prvního kola prezidentských voleb

VOLEBNÍ SYSTÉM

Francie je poloprezidentská republika. To znamená, že postavení prezidenta je silnější než třeba v Česku. V případě výjimečného stavu má pravomoce ještě širší. Naopak pokud dojde ke kohabitaci, kdy jsou prezident a premiér z odlišných politických táborů, pravomoce hlavy státu se omezí hlavně na zahraniční politiku a bezpečnost.

Volební systém

PRAVOMOCE PREZIDENTA

  • Národní shromážděníMůže rozpustit Národní shromáždění neboli dolní komoru parlamentu
  • Premiér a vládaJmenuje premiéra a na jeho návrh vládu
  • Rada ministrůPředsedá radě ministrů
  • Podpis zákonůPodepisuje zákony (nebo je může vrátit parlamentu)
  • Vrchní velitel ozbrojených silJe vrchním velitelem ozbrojených sil
  • MilostUděluje milosti
  • SummityMůže zastupovat zemi na summitech (a může tedy podepisovat mezinárodní dohody)
  • ReferendumMůže vyhlásit referendum

Prezidenta lze odvolat pouze kvůli velezradě, nebo pokud se chová ve zřejmém rozporu se svými povinnostmi.

SOUVISEJÍCÍ

Francouzi poslali do rozhodujícího kola prezidentského klání dva kandidáty – nezávislého centristu Emmanuela Macrona a nacionalistku Marine Le Penovou. Nedělní hlasování přepíše politickou historii Francie. Lidé zvolí buď nejmladšího prezidenta ve svých dějinách, nebo první ženu v Elysejském paláci. Přečtěte si v přehledné grafice, jaké mají Le Penová a Macron názory a jak se vyvíjela jejich podpora v dosavadních průzkumech veřejného mínění.
Autor Tomáš Kunc, Hana Vařáková, Simone Radačičová, Pavlína Nouzová