V neděli 23. dubna poslali Francouzi do rozhodujícího kola prezidentského klání dva kandidáty – nezávislého centristu Emmanuela Macrona a nacionalistku Marine Le Penovou. Lidé zastupující tradiční politické strany ve Francii – republikány a socialisty – utrpěli výprask.
Rozhodující kolo prezidentského klání 7. května tak může přepsat politickou historii Francie. Bude mít buď nejmladšího prezidenta ve svých dějinách (Macron), nebo první ženu v Elysejském paláci (Le Penová).
Právě kandidátka francouzské krajní pravice budí ve volbách největší emoce. Její případný úspěch by otřásl nejen Francií, ale taky celou Evropskou unií.
Francouzský prezident má totiž řadu pravomocí a jeho volba tak ovlivní nejen budoucnost země galského kohouta.
Francie zažila v posledních letech několik velkých teroristických útoků, a to v Paříži nebo na jihovýchodě země ve městě Nice. Francouzi mají obavy z dalších atentátů, proto patří terorismus mezi klíčová témata i během druhého kola prezidentských voleb.
Bezpečnost patří spolu s bojem proti terorismu k prioritám obou kandidátů. Macron i Le Penová slibují posílení bezpečnostních složek.
Otázka evropské integrace kandidáty na francouzského prezidenta jasně rozděluje. Macron volá po prohloubení integrace a požaduje „více Bruselu“. Le Penová je naopak skeptická a propaguje odchod Francie z Evropské unie.
Přistěhovalectví patří mezi nejdůležitější témata obou kandidátů. Razantněji hovoří Le Penová, která chce omezit příliv imigrantů a zpřísnit pro ně pravidla.
Le Penová usiluje o bližší spolupráci s Ruskem, její předvolební kampaň byla částečně financována z ruských zdrojů. Macron naopak zastává rezervovanější postoj.
Francouzská ekonomika dlouhodobě stagnuje. Hospodářská situace společně s nezaměstnaností patří mezi témata, o která se Francouzi zajímají nejvíce. Diskutuje se o reformách, škrtech i zrušení 35hodinového pracovního týdne.
Oba prezidentští kandidáti hovoří o zavedení poměrného systému v parlamentních volbách (počet křesel by se blížil počtu získaných hlasů).
Legalizace eutanazie se objevuje v předvolebních slibech nejen ve Francii. Co však například čeští voliči neznají, je zákaz muslimských plavek neboli burkin.
Sledovali jsme vývoj preferencí Emmanuela Macrona a Marine Le Penové, kteří postoupili do druhého kola.
První kolo prezidentských voleb ve Francii rozdělilo zemi přibližně na dvě poloviny.
Centristu Emmanuela Macrona volili lidé v západních oblastech země a také v bohaté Paříži včetně okolních departementů. Macronovi patří i přímořské oblasti, které se z ekonomických potíží vzpamatovávají snadněji, nebo do nich pořádně ani nespadly.
Pro Marine Le Penovou hlasovali voliči zejména na severovýchodě a pak na jihovýchodě Francie a v okolí pařížské aglomerace. Le Penovou jednoznačně podpořily průmyslové regiony, které se potýkají s hospodářskou krizí a kde je také nejvyšší míra nezaměstnanosti.
Francie je poloprezidentská republika. To znamená, že postavení prezidenta je silnější než třeba v Česku. V případě výjimečného stavu má pravomoce ještě širší. Naopak pokud dojde ke kohabitaci, kdy jsou prezident a premiér z odlišných politických táborů, pravomoce hlavy státu se omezí hlavně na zahraniční politiku a bezpečnost.
Prezidenta lze odvolat pouze kvůli velezradě, nebo pokud se chová ve zřejmém rozporu se svými povinnostmi.