Muslimské vpády a evropští kolonizátoři. Konflikty Evropy a islámského světa se táhnou po staletí

1300 let potýkání se Evropy s islámem

Ačkoliv má terorismus i sociální příčiny, pohled do historie ukazuje, že jde také o výsledek staletých ideových a hospodářských konfliktů i válek mezi Evropou a muslimy. Západ má jaderné zbraně a drony, islamisté víru v posmrtný život.

Ačkoliv humanitní vědci nemají pojem střet civilizací v oblibě, realita je jiná – střet existuje a má prastaré kořeny. Minimálně na hranici mezi Evropou a islámem. V době, kdy byl arabský svět ekonomicky i kulturně vyspělejší, útočila jeho vojska na křesťanské země. Španělsko islám ovládl na 700 let, Turecko se zase zmocnilo Balkánu a v roce 1683 sultánova armáda málem dobyla Vídeň. Od 18. a 19. století, s průmyslovou revolucí a moderními zbraněmi, se karta obrátila a Západ začal muslimské regiony brutálně kolonizovat. A nahromaděné animozity spolu s viditelnou hospodářskou i vojenskou nerovností ovlivňují vzájemné vztahy dodnes. Muslimskému světu nepomohlo ani soupeření supervelmocí – USA a SSSR – na jeho teritoriu, ani pokusy Západu vnucovat mu demokracii a liberální hodnoty. Východiskem snad může být masivní ekonomická pomoc. Jenomže ta by pro Evropu znamenala oběť, musela by jít na úkor životní úrovně ve vyspělých zemích. Přičemž výsledek by byl nejistý, protože nemalá část muslimských věřících si zakládá na vlastní tradici a pomoc spojenou s průnikem cizích receptů a západní nemravnosti odmítá.

Současný islamistický teror v Evropě
Muslimské vpády do hloubi Evropy
Evropské útoky na islámský svět
Území arabského záboru v 8. století, do 15. století byl islám ze západní Evropy vytlačenNová teritoria získaná pro islám Turky (situace v 17. století)

Manchester

2017

Sebevražedný atentátník připravil o život 22 návštěvníků popového koncertu.

zobrazit článek

Londýn

2015

Bombové útoky teroristů sebevrahů usmrtily 56 osob.

zobrazit článek

Paříž

2015

Teroristé napojení na Islámský stát zavraždili v Paříži 130 lidí.

zobrazit článek

Brusel

2016

Lidé inspirovaní Islámským státem zabili v Bruselu 34 lidí.

zobrazit článek

Madrid

2004

Exploze deseti bomb nastražených teroristy ve vlacích zabily 191 lidí.

zobrazit článek

Nice

2016

Atentátníkem řízený nákladní vůz, který vjel do davu, zabil 85 lidí.

zobrazit článek

Moskva

2002

Čečenský útok na moskevské divadlo Dubrovka a zásah ruských speciálních jednotek si vyžádaly 169 obětí.

zobrazit článek

Beslan

2004

Při útoku teroristů a následném osvobozování rukojmí v Beslanu zahynulo 334 lidí včetně 186 dětí.

zobrazit článek

Granada

1492

Pád Granady – definitivní porážka muslimských vládců na území Španělska.

Alžír

1830

Francouzská armáda vpadla do Alžírska, kde do konce 19. století v koloniálních válkách zahynul asi milion místních obyvatel.

Libye

2011

Západní mocnosti pomohly odstranit vládu Muammara Kaddáfího v Libyi. Země se ale propadla do chaosu.

zobrazit článek

Izrael

1948

Židovská armáda porazila Araby, a zajistila tak existenci právě vyhlášeného židovského státu Izrael.

zobrazit článek

Jeruzalém

1099

Západoevropské rytířské vojsko za první křížové výpravy dobylo a vyvraždilo muslimský Jeruzalém.

Irák

2003

Invaze USA a jejich spojenců do Iráku ukončila diktátorský režim Saddáma Husajna.

zobrazit článek

Čečensko

1994

Rusko zahájilo válku proti Čečensku usilujícímu o nezávislost a o šest let později ho znovu ovládlo.

Poitiers

732

Porážka muslimských vojsk od Franků v bitvě u Poitiers zastavila arabskou expanzi v západní Evropě.

Vídeň

1683

Habsburkové s pomocí Němců a Poláků ubránili Vídeň před 200tisícovou tureckou armádou.

Istanbul

1453

Turecký sultán Mehmed II. se zmocnil řecké Konstantinopole, která se později přejmenovala na Istanbul.

Moskva

1382

Tochtamiš, muslimský chán Zlaté hordy, vypálil Moskvu.

ČASOVÁ OSA

Islámské vpády, koloniální výboje a současný teror islamistů

Potýkání se Evropy s islámským světem není jednostranné. Vedle opakovaných muslimských vpádů na evropský kontinent zná historie také vojenská tažení a zakládání feudálních států v oblasti východního Středomoří evropskými křižáky či třeba koloniální ovládnutí Alžírska ze strany Francie. Novodobé angažmá cizích mocností v zemích jako Afghánistán či Libye měly důsledky i pro vzestup radikálních islamistických uskupení, které v posledních letech v řadě evropských zemí zesilují aktivitu v podobě brutálních teroristických útoků.

711

Muslimský vpád do Evropy

Berberský vojevůdce Tárik, který teprve nedávno přijal islám, dobyl pro damašského chalífu větší část Pyrenejského poloostrova. Do té doby Arabové během tří generací ovládli africké a asijské provincie někdejší římské říše, Irák a Írán a probili se do Střední Asie a k hranicím Indie. V Evropě je zastavili až Frankové na západě a Byzantinci, kteří před nimi ubránili své hlavní město Konstantinopol. Arabská říše navzdory neustálým rozbrojům a náboženským konfliktům ekonomicky i kulturně nejméně do 11. století převyšovala křesťanskou Evropu.

1099

Křižáci dobyli Jeruzalém

Obrnění rytíři, většinou z Francie a Porýní, získali za první křížové výpravy vyhlášené papežem kvůli osvobození Božího hrobu převahu nad lehce vyzbrojenými muslimskými jezdci a zmocnili se Jeruzaléma. Ve východním Středomoří pak vytvořili několik feudálních států, v nichž se stali panující kastou, a pokoušeli se ovládnout například i bohatý Egypt. Jejich moc zlomil až o sto let později v bitvě u Hattínu sultán Saladin, původem Kurd.

1124

První sekta zabijáků

Vůdce šíitské sekty Hassan‑i‑Sabbáh do své smrti v roce 1124 vybudoval síť hradů a pevností s centrem v íránském Alamútu. Jeho stoupenci v boji proti okolním vládcům věřili, že po smrti v boji vejdou do muslimského ráje, který jim Hassan‑i‑Sabbáh podle pověstí měl – když je omámil hašišem – ukazovat ve svém sídle. Vydávali se proto na sebevražedné mise a při jedné z nich zabili i jeruzalémského krále Konráda z Montferratu. Sektu asasínů zlikvidovali až Mongolové na počátku 14. století.

1526

Turecký průnik do Evropy

V bitvě u Moháče poblíž Dunaje porazil sultán Sulejman I. vojsko českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, který se na útěku utopil v bažině. Turci tak na dvě století pronikli až do střední Evropy a ohrožovali svými nájezdy i Moravu a Slovensko. Jejich říše vzápětí začala hospodářsky, a především technologicky zaostávat, na rozdíl od evropských států však vynikala náboženskou snášenlivostí. Její úpadek se zrychlil po neúspěšném pokusu zmocnit se v roce 1683 Vídně.

1830

Brutální podrobení Alžírska

Pod záminkou boje proti pirátům vpadla v roce 1830 do Alžírska francouzská armáda. Opakovaná povstání místního obyvatelstva koloniální vojsko utopilo v krvi a Alžírsko bylo vyhlášeno za nedílnou součást Francie. V roce 1954 počet „bílých“ osadníků překročil milion osob a šlo o 15 procent celkové populace. Po vítězství protifrancouzského povstání v roce 1962 museli odejít a nimi i několik desítek tisíc harkis, muslimů, kteří v konfliktu stáli na straně Paříže.

1919

Sliby plukovníka Lawrence

I když Britové slíbili Arabům za pomoc v první světové válce samostatnost – a jeden z jejich agentů, plukovník Thomas Lawrence, je vedl do bojů s Turky –, nakonec si západní mocnosti Blízký východ rozparcelovaly. Britská vláda na druhé straně slíbila Židům (zastoupeným šéfem britské sionistické organizace Lionelem Rothschildem) obnovit domovinu na území historické Palestiny, což vedlo už ve 30. letech minulého století ke střetům mezi místními Araby a židovskými přistěhovalci.

1948

Vzestup Izraele

Židovské vojenské oddíly vyzbrojené velkou měrou z komunistického Československa porazily arabská vojska a obhájily stát Izrael, který posunul hranice i na území, jež podle původního rozhodnutí OSN měla zůstat muslimským Palestincům. Později Izrael, který přešel na stranu Západu, vedl další tři vítězné války proti Egyptu a Sýrii, které vojensky podporoval Sovětský svaz. S tajnou pomocí Francie se stal také jadernou mocností. Ohromným problémem je nyní demografie – v zemi narůstá muslimská populace.

1979

Sovětský Vietnam v Afghánistánu

Na doporučení šéfa KGB Jurije Andropova Sovětský svaz zahájil intervenci v Afghánistánu, kde podporoval komunistický režim proti islámským povstalcům. Boje si vyžádaly asi milion mrtvých a pět milionů uprchlíků a Afghánistán se podle plánů amerických stratégů stal„sovětským Vietnamem“. Islámské bojovníky podporovala CIA, pákistánská armáda a Saúdská Arábie. Za bojů proti komunismu se zrodil Tálibán a teroristická organizace al‑Káida

2001

Útok na centrum Západu

Al‑Káida si nalezla nového nepřítele, který podle ní utlačoval muslimský svět – USA. Její sebevražedná komanda proto unesla 11. září 2001 čtyři civilní letadla s cestujícími. Dvě nasměrovala na mrakodrapy, sídlo Světového obchodního centra vNew Yorku. Jeden dopadl na Pentagon a další se zřítil, než stačil udeřit na Bílý dům či Kapitol. Celkem zahynuly tři tisíce lidí.Americký prezident George Bush (mladší) vyhlásil válku terorismu a nechal v Afghánistánu, kde al‑Káida měla centrálu, zničit s ní spojený tálibánský režim.

2003

Islámský stát místo Saddáma

Americká armáda se svými spojenci svrhla iráckého diktátora Saddáma Husajna (později byl popraven), s nímž se střetla již v roce 1990, kdy jej vytlačila z Kuvajtu. Irák se pak de facto rozpadl na tři části – prozápadní Kurdistán na severu, šíitský a proíránský jih a na chaotické sunnitské území na západě. Tam se místní al‑Káida spojením s někdejšími Saddámovými důstojníky transformovala v nové islamistické hnutí, takzvaný Islámský stát, který sní o obnovení někdejšího chalífátu.

2011

Krvavé arabské jaro

Po nepokojích v Tunisku propuklo arabské jaro v Egyptě, kde padla vojenská vláda. Ve volbách ovšem nezvítězili liberálové, ale Muslimské bratrstvo a začalo s islamizací dříve sekulární země. Když ztratilo západní sympatie, odhodlala se armáda k převratu a znovu převzala moc. Současně protesty sunnitských muslimů podporovaných Západem proti nadvládě šíitských alavitů – spojenců SSSR a nyní Ruska – přerostly do občanské války v Sýrii.

2017

Útok na showbyznys

Islámský stát, který je v Iráku a Sýrii v defenzivě, se nadále těší podpoře radikalizovaných muslimů v západních zemích. Ti si za cíl útoků vybírají symboly liberalismu – satirický časopis v Paříži, lidi oslavující státní svátek v Nice a teď koncert popové (a spoře oblečené) hvězdy Ariany Grande v Manchesteru. Bezpečnostní experti se obávají přelití bojovníků Islámského státu nejen do Evropy, ale také do dalších zemí, třeba Libye, Jemenu či na Kavkaz a do Střední Asie.

Týdeník Ekonom přinesl historický exkurz do konfliktních vztahů mezi Evropou a islámským světem. Vedle opakovaných vpádů muslimů na evropský kontinent stojí například křižácká tažení v oblasti východního Středomoří. Novodobé angažmá v zemích jako Afghánistán či Libye má své důsledky i pro vzestup islamistických útoků v Evropě z posledních let.
Autor Josef Pravec, Týdeník Ekonom, Denis Chripák