Explozi na čtvrtém bloku elektrárny, který měl být odstaven, předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Při explozi byla zničena tzv. aktivní zóna reaktoru, strojovna, kryty i bezpečnostní systém.
Okolí reaktoru bylo kontaminováno aktivními úlomky jádra a kusy palivových tyčí. Zbývající tři reaktory nechala ukrajinská vláda v provozu, poslední reaktor byl odstaven v listopadu 2000.
Původní kryt čtvrtého havarovaného bloku elektrárny byl postaven zhruba za půl roku, v mnoha případech na dálku – průmyslovými roboty. Životnost sarkofágu se odhadovala na 30 let. Cílem bylo zamezit pronikání radioaktivních produktů z reaktoru do ovzduší, ale také ochránit zbytek reaktoru před vnějšími vlivy. Tento účel kryt údajně plnil. Nicméně nebyla možná manipulace s jaderným palivem a dalšími zamořenými materiály uvnitř objektu.
Střecha sarkofágu stojí na základech, jejichž stabilitu nebylo možné kvůli vysoké radiaci posoudit. Při tzv. dálkovém betonování se navíc nepodařilo řádně upevnit obklad. Značná část betonu se prý vůbec nedostala do spár a protekla do vnitřní části objektu. Pod vrstvou betonu se ocitly stovky tun jaderného paliva a není jasné, co se s ním v současné době děje. Do betonu pokrývajícího reaktor prosakuje voda a vyplavuje radioaktivní materiály do okolních podzemních vod.
V listopadu 2016 začala složitá operace přesunu nového krytu nad čtvrtý havarovaný blok černobylské jaderné elektrárny. V úterý 29.11. se během slavnostní ceremonie sarkofág definitivně uzavřel.
Nová konstrukce má na Ukrajině název Arka (v ukrajinštině oblouk) nebo Úkryt 2. Oficiální název zní: Nová bezpečná izolace (New safe confinement).
Takhle vypadala konstrukce těsně před dokončením:
Zdroj: Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Stavba obsahuje dva díly, které se v roce 2015 podařilo propojit. Pomáhají utěsnit kryt speciální hermetické membrány tak, aby mohl být pod novou konstrukcí postupně demontován dřívější "sarkofág" starý 30 let. Zpracován bude rovněž radioaktivní odpad.
Nový kryt byl sestaven 327 metrů od reaktoru. Vzdálenost na konečné místo určení mu pomohlo překonat až 224 hydraulických zvedáků, které ho posovaly o 60 centimetrů během jednoho "kroku". Kryt byl v pohybu celkem 33 hodin čistého času.
Takhle vypadá animace celého sestavení kontrukce a jejího přesunu na konečné místo určení:
Zdroj: Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Termín dokončení projektu nového krytu, jehož přípravou bylo pověřeno francouzské konsorcium Novarka, byl několikrát odložen. Projekt formálně startoval v roce 2007, avšak ve skutečnosti byla výstavba zahájena teprve v dubnu 2012. Nyní se očekává, že by kryt měl být připraven do listopadu 2017, pokud se ovšem podaří vyřešit finanční problémy.
Nový kryt je unikátní stavba, protože vznikl v podmínkách silného radiačního zamoření, ale také kvůli svým gigantickým rozměrům. Konstrukce váží přes 36 000 tun, na délku měří 165 metrů a na výšku 110 metrů. Do objektu by se mohla vejít americká socha Svobody (93 metrů spolu s podstavcem) nebo kyjevská socha Matka-vlast (102 metrů).
Váha kovového oblouku a opláštění měla být původně asi 25 000 tun. Podle odhadů to odpovídá váze konstrukce kdysi přísně utajovaného vojenského radaru, který se nachází poblíž elektrárny a je známý jako Černobyl-2 nebo DUGA.
Černobylská konstrukce stála 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun). Finančně nejvíc pomohla Evropská banka pro obnovu a rozvoj, která o stavbě hovoří jako "o jednom z nejambicióznějších projektů v historii strojírenství".
Spolehlivost nové konstrukce někteří experti zpochybňují. Upozorňují, že nový kryt sice vytvoří určitou bariéru, avšak nebezpečí výbuchu uvnitř elektrárny nezažehná.
Námitky Nikolaje Karpana, bývalého náměstka hlavního inženýra pro vědu a jadernou bezpečnost černobylské elektrárny:
Experti přiznávají, že daleko složitější než výstavba oblouku bude uskladnění radioaktivního materiálu. Dosud však neexistují technologie, které by bezpečné vyproštění paliva umožňovaly. Podle odborníků uplyne možná ještě dalších 50 let, než lidé najdou způsob, jak se s Černobylem vypořádat.
Předpokládá se, že uvnitř betonového sarkofágu je asi 200 tun jaderného paliva a asi 30 tun prachu, který obsahuje uranové prvky.
V tzv. mrtvé zóně se nachází přes 800 skladů radioaktivního odpadu.
V současné době se v areálu elektrárny nachází zhruba 21 000 použitých náplní jaderného paliva. V dočasném skladu vyhořelého paliva postaveném v roce 1986 je umístěno 18 000 kusů, jejichž ekvivalent je údajně kolem devíti tun plutonia.
V areálu elektrárny americká firma Holtec Internetional staví nový sklad pro vyhořelé palivo, jehož výstavbu financuje Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj. Předpokládá se, že bude dokončen v příštím roce. Jeho životnost je odhadována na 100 let. Podle odhadu potrvá zhruba devět let, než se tam podaří přesunout palivo ze tří zastavených reaktorů. Ukrajinské zdroje tvrdí, že nový sklad umožní ušetřit přes 150 milionů dolarů, které Ukrajina vynakládá na odvoz jaderného paliva do Ruska.