Boston /Od našeho zpravodaje/ - "Bojíte se klonovaných potravin? Pak byste neměli jíst brambory. Ty se také rozmnožují klonováním," smál se vědec Mark Walton na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
Šlo samozřejmě o žert. Nepohlavnímu rozmnožování brambor prostřednictvím hlíz se totiž také odborně říká klonování. Ale nikdo si pochopitelně nemyslí, že by se kvůli tomu zákazníci od této potraviny odvrátili.
Zato u pojídání masa z klonovaných zvířat je tomu jinak. Tam je názor spotřebitelů spíše záporný.
Není to nezdravé
V lednu americký Úřad pro potraviny a léky a nezávisle na něm i Evropský úřad pro bezpečnost potravin rozhodly, že maso a také mléko klonovaných zvířat a potomků klonovaných zvířat je ze zdravotního hlediska stejně bezpečné jako jiné potraviny. Mimochodem, japonské úřady stejné rozhodnutí vydaly už v roce 1999.
Neboli, zdravotníci nic nenamítají proti tomu, aby se klonované maso podávalo třeba k obědu.
V praxi to tak samozřejmě hned tak nebude.
Podrobněji čtěte: Američané smějí jíst maso z klonovaných zvířat
Kopírování jen nejšpičkovějších živočichů
Již citovaný Mark Walton je šéfem výzkumné společnosti ViaGEN sídlící v texaském Austinu. Právě tam vědci hospodářská zvířata klonují.
"Přijdou k nám třeba chovatelé, že mají skvělého plemenného býka, který si právě zlomil nohu. A že by tedy chtěli jiného, ale úplně stejného," popsal Walton pro Aktuálně.cz, jaké zakázky dostávají.
Výzkumníci tedy v laboratoři vnesou genetický materiál z jádra buňky požadovaného zvířete na místo genetického materiálu v neoplozeném kravském vajíčku. Vznikne zárodek, který implantují samici a z něhož se narodí klonované mládě. Má stejné genetické vlastnosti, jako původní býk.
Jiní chovatelé chtějí "kopírovat" svá nejlepší zvířata ještě dřív, než se s nimi něco stane.
Příliš drahé pro jatka
"Není to ovšem nijak levné. Klonování býka přijde zhruba na deset tisíc dolarů. Tedy asi šestkrát víc, než kolik stojí běžné ušlechtilé zvíře," řekl na konferenci v Bostonu Patrick Cunningham, profesor univerzity v irském Dublinu a vědecký poradce irské vlády.
Náklady jsou tak vysoké zejména proto, že v průměru jen jeden z deseti pokusů o klonování hospodářského zvířete skutečně skončí narozením mláděte.
V této chvíli je tedy klonování příliš drahé, než aby se vyplatilo takto získávat jateční zvířata. Ale to se může změnit.
Ceny klesnou
"Nezapomeňte, že ještě před pár lety byla metoda umělého oplození ve zkumavce pro skot také nedostupně drahá, protože úspěch takového oplození byl jen asi třetinový. Dnes se to daří v šedesáti procentech případů," připomněl na konferenci Mark Walton a shrnul: "Podobně předpokládám, že i klonování zvířat bude pro chovatele stále dostupnější."
Už teď se však ukazuje, konstatovali účastníci konference, že zákazníci mají k masu z klonovaných zvířat nechuť. Je to čistě emocionální záležitost, protože rozdíl oproti masu jiných zvířat neexistuje.
Nicméně profesor Cunningham předpokládá, že to může dopadnou podobně jako v případě geneticky modifikovaných polních plodin: V Evropské unii platí povinnost označit na obalu potraviny, které jsou z nich vyrobeny.
Genetické stopy v databázi
Profesor je zakladatelem firmy IdentiGEN, která se zabývá identifikací konkrétní DNA. Na zasedání Americké společnosti pro povznesení vědy proto navrhl systém rozpoznávání klonovaných zvířat na základě DNA.
Každý klonovaný živočich by podle jeho návrhu byl zanesen do databáze i s digitalizovanými klíčovými znaky jeho DNA (získané z kapky jeho krve nebo výtěrem tlamy). Maso v obchodě by se pak dalo testovat. Z malinkého vzorku by se zjistily potřebné znaky DNA a v počítačové databázi automaticky porovnaly se seznamem klonovaných zvířat. Čímž by se poznalo, zda nepochází z klonovaného zvířete.
Systém by se dal použít i pro sledování dalších zvířat
Takže až za pár let budeme mít na talíři maso z klonovaného býčka či čuníka, měli bychom o tom vědět.
