Analýza - Jeho tvář se zářivým úsměvem se stala snad nejznámějším světovým symbolem úspěchů v boji proti viru HIV a nemoci AIDS.
Legendární basketbalista Earvin "Magic" Johnson v roce 1991, kdy mu bylo dvaatřicet let, oznámil, že se virem nakazil. Přesto ještě odehrál desítky zápasů pod košem a nyní se angažuje v boji proti šíření AIDS.
Mohlo by se tedy zdát, že Magic Johnson je živou ukázkou triumfu medicíny nad touto ošklivou nemocí. Ale je to zdání ošidné.
V Česku ke dvěma tisícům nakažených
Ukazují to i v pondělí zveřejněné statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO). V České republice připadá podle nich na sto tisíc obyvatel 17 případů lidí starších patnácti let nakažených virem HIV, tedy asi 1700 osob. Loni se v Česku nakazilo 147 lidí. Představa o tom, že by virus HIV byl konečně na uzdě, je prostě mylná.
Desítky let života s nákazou. Snad
Navzdory všem lékařským úspěchům epidemiologové soudí, že člověk, který se dnes nakazí virem HIV, může žít ještě dvacet až třicet let. Je to ovšem jen odhad. Jednak svět nedisponuje novými léky proti HIV příliš dlouho, možná se tedy jejich účinek ukáže jako ještě výraznější a dlouhodobější.
Ale na druhé straně se HIV, jako všechny viry, rychle vyvíjí, mutuje a stává se proti některým lékům odolnějším. Takže se může stát i to, že svět zase o všechny nynější účinné léky proti HIV úplně přijde.
Zvířata jako rezervoár infekcí
HIV patří mezi spousty virů, které se na člověka přenesly ze zvířat - v tomto případě ze šimpanzů v subsaharské Africe. Pravděpodobně při jejich přípravě jako pokrmu se opičí virus dostal do lidského těla a zmutoval.
Ze zvířat, pravděpodobně z cibetek, ale možná i z mývalů nebo fretek, se dostal mezi lidi také virus, který v letech 2002 a 2003 způsobil plicní onemocnění SARS. Mezi drůbeží a prasaty se vyvíjejí viry chřipky, než začnou svou pouť mezi lidmi. V tělech ptáků, zejména červenek, žije zase takzvaný západonilský virus, který dále šíří komáři, když sají krev. I ten se dostal do Ameriky a Evropy. A tak dále.
Dva milióny obětí ročně
Virus HIV může, ale nemusí v nakaženém člověku způsobit chorobu zvanou AIDS.
Je to porucha imunitního systému nemocného, kvůli které ho pak snáze napadají jiné infekce, případně se v něm rozvíjejí nádory. AIDS podle odhadů Světové zdravotnické organizace ročně ve světě zabíjí přinejmenším dva miliony lidí.
Tři čtvrtiny z nich zemřou v Africe, což je dáno do velké míry tím, že zdejší chudé státy nemají peníze na protivirové léky.
Holého preparát pomáhá
Výzkumníci jich připravili řadu. Mezi nejúspěšnější se řadí i léky založené na preparátu z laboratoře Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. Původní lék, nazvaný Viread, se na trh dostal v roce 2001. Později byl zkombinován s dalšími preparáty do léku Truvada a pak ještě do medikamentu Atripla. Zabírá u devíti z deseti nakažených.
Žádné z existujících léčiv však nedokáže virus HIV zcela zničit. Dokážou jen blokovat či alespoň brzdit množení viru v těle nakaženého.
I poté, co už propukne nemoc AIDS, mají dnes pacienti ve vyspělých zemích obvykle před sebou ještě kolem pěti let života.
Vakcína není a hned tak nebude
Poučky říkají, že jediný způsob, jak zastavit epidemii nakažlivé choroby, je očkování. Vakcíny se obvykle tvoří z mrtvých nebo oslabených mikroorganismů, případně jejich částí. Podávají se zdravému člověku, neměly by mu ublížit, ale mobilizují jeho imunitní systém. Ten se pak "naučí" s danou infekcí bojovat. Když se pak do očkovaného těla dostane opravdový a nebezpečný mikroorganismus, je už připraveno jej zničit.
Jenže takovou vakcínu proti HIV se stále nepodařilo vyvinout. Proč je virus HIV vůči snahám vědců tak odolný?
Podle amerického nositele ceny Nobelovy ceny Davida Baltimorea se ve viru vyvinula vynikající schopnost vyhýbat se útoku imunitního systému, a to i obranného systému posíleného vakcínou.
"Většina virů se rychle šíří. Během jednoho týdne jsou už v novém hostiteli, takže nevadí, když je původní hostitel zahubí. Avšak virus HIV zůstává v napadeném těle natrvalo. A tak se vyvinul do podoby, kterou organismus sám nedokáže zničit," konstatoval Baltimore loni na zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS).
Svaly proti virům
Vědci se samozřejmě nevzdávají. Zkoušejí vyvinout jiný typ vakcíny.
Například výzkumný tým z Filadelfské dětské nemocnice vedl Philip Johnson (nijak příbuzný s basketbalovým Magikem). Letos v květnu v časopise Nature Medicine oznámil, že se jim podařilo na opicích makak úspěšně vyzkoušet nový postup.
Při něm badatelé pomocí neškodného viru vnesli do svalu gen, který pak svalové buňky přiměl k tomu, aby "vyráběly" protilátky proti HIV. Je to geniální myšlenka, protože se takto podařilo obejít imunitní systém, který si s virem HIV poradit neumí, a zapojit místo něj do boje proti infekci jiné buňky.
Jenže metoda patří mezi genové terapie, a u nich se vědci bojí, zda nemohou mít nechtěné vedlejší dopady. Takže se teprve uvidí, co z nápadu Philipa Johnsona nakonec bude.
Kondom jako nejlepší obrana
Proti HIV prostě dodnes není zbraň, která by jej dokázala definitivně zničit.
Nejúčinnější tedy stále zůstává prevence - tedy pokud možno se vyvarovat náhodného pohlavního styku bez kondomu. Moralisté říkají, že ještě správnější je vyvarovat se náhodných pohlavních styků úplně, ale to v praxi nefunguje.
A tak i Magic Johnson připomíná při zdravotnických kampaních mladým lidem význam užívání prezervativů. Ačkoli sám navenek působí zdravým dojmem, rozhodně nechce vyvolat zdání, že mít v těle HIV není žádný problém.
