Cambridge (USA) - Síť na chytání bankovních lupičů, vanilka z kravského hnoje anebo podávání viagry křečkům: to jsou některé z výzkumů, které získaly Ig Nobelovy ceny.
Atmosféra přelomu roku je právě vhodnou kulisou pro ohlédnutí za nejpodivnějšími výzkumy, které byly oceněny v roce 2007.
Recesistická uznání, nazvaná Ig Nobelovy ceny, udělil humorně laděný časopis Annals of Improbable Research (Zprávy o svérázném výzkumu) už posedmnácté. Stalo se tak v prostorách patřících věhlasné Harvardově univerzitě.
Milujte se, neválčete
Ig Nobelovu cenu míru dostali badatelé z výzkumného ústavu amerického vojenského letectva v Ohiu. Jak teprve nedávno vyšlo najevo, v roce 1994 tam navrhovali vytvoření nového afrodisiaka, tedy látky povzbuzující sexuální choutky.
Badatelé soudili, že taková látka je humánní, neboť nezabíjí, avšak narušila by bojovou morálku. Protože v armádě výrazně převažují muži, výzkumníci navrhovali, aby tato látka vyvolávala pokud možno homosexuální chování.
Rozptýlena nad nepřátelským postavením by protivníkovy vojáky vedla ke vzájemnému tělesnému obcování, čímž by následný útok proti nim nemohl narazit na odpor zaneprázdněných obránců.
Není známo, zda americké vojenské laboratoře na vývoji navrhované látky skutečně pracovaly či stále pracují...
Viagra pro křečky
Tři argentinští vědci z univerzity v Quilmes zase našli nové uplatnění pro modrou povzbuzující tabletku. Když ji podávali křečkům, zjistili, že se rychleji vzpamatovali z takzvané pásmové nemoci. Ta vzniká rychlým přesunem přes několik časových pásem, takže organismus ještě několik dní "žije" v jiném čase, v noci nespí, ve dne dřímá a podobně.
Vysloužili si za to Ig Nobelovu cenu za letectví, přestože nevědí, jestli totéž funguje i u člověka. Předpokládají pouze, že by lidé museli brát menší dávku viagry, než je potřebné pro odstranění poruch erekce. Což je nakonec dobře, protože požívání normální dávky tohoto povzbuzujícího preparátu by možná cestující na dálkových leteckých linkách zbavilo potíží se spánkem, ale způsobilo zase jiné obtížně řešitelné problémy.
Když jídla neubývá, člověk se cpe
Cenu za výživu pak získal americký profesor z Cornellovy univerzity. Experimentoval totiž u jídelního stolu.
Ověřil, že když pokusné osoby jedí polévku z misky, kterou nenápadně doplňoval ze zásobníku pod stolem, snědly o 70 procent víc. Prostě, člověk se cpe, dokud má jídlo před očima.
Při polykání meč škrábe v krku
Britský lékař Brian Witcombe se spojil s Američanem Danem Meyerem, který se živí jako cirkusový polykač mečů. Společně pak zkoumali nežádoucí vedlejší účinky této aktivity. Není to kupodivu propíchnuté břicho, nýbrž bolestivost v krku.
Oba badatele také zaujalo, že nikde v odborné literatuře nenašli záznam o skutečně vážném poškození polykačů mečů. Zato objevili zprávy o úrazech lidí polykajících neonové trubice, harpuny nebo hrotu sbíječky. "To by mě zajímalo, proč takové nesmysly dělají," komentoval to při udílení ceny Witcombe. Samo polykání mečů do tohoto hodnocení nezařadil.
Voňavá cena za chemii
Ocenění za chemii putuje do Japonska za postup, jak se dá vytvořit syntetický vanilín, čili získat umělou chuť a vůni vanilky.
Vanilín se běžně vyrábí z ropy. Nový postup našel přirozenější zdroj: kravský hnůj. Trochu by se tak ulevilo japonským zemědělcům, kteří se musí vypořádávat s množstvím exkrementů z živočišné produkce.
Jestli stejné nadšení pociťují i konzumenti cukrovinek, je jiná otázka.
Holandština a japonština pozpátku
Tři výzkumníci z univerzity v Barceloně přesvědčili porotu Ig Nobelovy ceny svými pokusy ověřujícími lingvistické schopnosti laboratorních potkanů. Badatelé prokázali, že zvířata dokážou rozlišit rytmické rozdíly mezi větami pronesenými v holandštině a v japonštině.
Obzvlášť překvapujícím poznatkem však bylo, že když vědci přehrávali tytéž věty pozpátku, potkani už rozdíl nepoznali.
Nikdy nespíme sami
Pečlivost přinesla ocenění za biologii nizozemské výzkumnici z technické univerzity v Eindhovenu. Za třicet let vysála množství matrací, aby pak pod mikroskopem spočítala, kolik v průměrné nizozemské posteli sídlí hmyzu, roztočů, pavouků, bakterií a dalších potvůrek.
Výsledek? Ani se neptejte, člověk nakonec nemusí vědět všechno. Sama autorka své závěry shrnula do poznatku: "Člověk nikdy nespí sám."
Od chytání zlodějů po zmačkané prostěradlo
Tchajwanský vynálezce Kuo Cheng Hsieh sestrojil síť na chytání bankovních lupičů. Jakou jinou cenu by za to mohl získat než tu za ekonomii?
Australanka Glenda Browne vybojovala ocenění za literaturu. Prozkoumala totiž, kolik problémů přináší existence anglického určitého členu "the". Například při řazení slov podle abecedního pořádku.
Tým složený z amerického a chilského vědce pak získal cenu za fyziku, protože odborně popsali, jak se krabatí pružné prostěradlo na posteli.
Pro cenu za vlastní peníze
Závěry většiny z těchto výzkumů byly publikovány ve špičkových vědeckých časopisech, kde jejich zveřejnění schválili uznávaní recenzenti. I ti se umějí zasmát. A navíc: i to nejkurióznější bádání někdy může ve vědě vést k úplně nečekaným a ve svých důsledcích významným objevům.
Proto si i vyhlašovatelé Ig Nobelovy ceny z oceněných výzkumů sice dělají šprťouchlata, ale obvykle spíše dobrosrdečná.
A tak to berou i vítězové: přestože s cenou není spojena žádná finanční odměna, jezdí si ji obvykle převzít, a to na vlastní náklady.
Z čeho byla zmrzlina?
Letos se na slavnostní ceremoniál, navzdory pozvání, nedostavili pouze zástupci vojenského výzkumného ústavu, u nichž tajuplnost patří k popisu práce.
Lingvisté z Barcelony nemohli přijet, a tak aspoň poslali videozáznam svého děkovného projevu.
Jenom tchajwanského chytače lupičů Kua se do vyhlášení ceny nepodařilo vypátrat. Možná se zamotal do vlastních sítí.
Slavnostního ceremoniálu se účastnilo i pět nositelů opravdové Nobelovy ceny. Kromě toho, že potřásli rukou vítězům, také statečně ochutnali podávanou vanilkovou zmrzlinu. Přestože nebylo zcela jasné, zda vanilín v ní pochází z ropy, nebo z kravského hnoje.
Čtěte také: |
