Srážka galaxií získala ocenění za snímek vesmíru

red
7. 5. 2008 0:01
Titul astrofotograf měsíce dubna získal Zdenek Bardon
Vírová galaxie M51.
Vírová galaxie M51. | Foto: Zdenek Bardon

Praha - Vírová galaxie M 51 patří k těm nejnádhernějším útvarům na obloze. Její snímek, který pořídil Zdenek Bardon z Rasošek, nyní získal ocenění jako astronomická fotografie měsíce dubna.

Téměř sedmihodinová expozice

Při hledání komet objevil galaxii 13. října 1773 Charles Messier. Její spirální strukturu popsal v roce 1851 poprvé Lord Rosse.

A teď ji vyfotografoval český astrofotograf Zdenek Bardon (jeho webovou stránku najdete zde). Snímek natolik zaujal porotu z České astronomické společnosti, která soutěž vyhlašuje, že mu v silné konkurenci ostatních účastníků přiznala vítězství.

Úspěšná fotografie byla pořízena v průběhu tří nocí s celkovou expozicí šest hodin a 45 minut. „Je to skutečně výjimečný snímek. Takhle dobře jde tuto galaxii zobrazit jen velkými dalekohledy nebo, jako v tomto případě, dlouhou expozicí," komentuje Pavel Suchan z astronomické společnosti.

Zotročená galaxie

Ve skutečnosti se jedná o dvě interagující galaxie nacházející se v malé galaktické kupě, vzdálené od nás asi 30 až 40 miliónů světelných let. Za krásný tvar své spirály, jak jej můžeme na snímku obdivovat, vděčí mohutnější a jasnější galaxie s katalogovým označením NGC 5194 kolizi s menší a slabší galaxií NGC 5195.

Ta vychází ze vzájemného setkání dosti pochroumaná a deformovaná, navíc z ní kanibalská kamarádka vysává ohromné množství mezihvězdného plynu. I ten můžeme na obrázku vidět v podobě spirálovitého závoje halícího menší ničenou galaxii a přetékající nenasytně do té větší.

Kromě výrazných změn tvaru má srážka a s ní související pohyby hmoty v obou galaxiích za následek překotnou tvorbu nových masivních hvězd, stejně jako neobvykle velké množství neutronových hvězd a černých děr. Podobně jsou postižena i obě galaktická jádra, svítící září plynu o velmi vysoké teplotě.

Hodně vzdálené světelné ostrovy

Obě galaxie nejsou však to jediné, co můžeme na vítězném snímku obdivovat. Díky tomu, že leží ve vysokých galaktických šířkách, na samé hranici souhvězdí Honících psů, nezakrývá nám pohled do hlubin vesmíru prakticky žádný prach a plyn z té naší, domovské Galaxie.

My tak můžeme kromě krasavice M 51 na snímku napočítat i desítky vzdálených hvězdných ostrovů, z nichž některé leží stovky miliónů světelných let daleko.
 

Holmesova kometa na snímku vedle mlhoviny zvané Kalifornie. První je od nás vzdálena 25 světelných minut, druhá asi 1500 světlených let.
Holmesova kometa na snímku vedle mlhoviny zvané Kalifornie. První je od nás vzdálena 25 světelných minut, druhá asi 1500 světlených let. | Foto: Vladana Šmídová, Libor Šmíd
Vítězné snímky z minulých měsíců můžete vidět zde.
Česká astronomická fotografie měsíce - logo.
Česká astronomická fotografie měsíce - logo. | Foto: Česká astronomická společnost
Více se o soutěži Česká astronomická fotografie měsíce dozvíte zde.
 

Právě se děje

Další zprávy