Špionážní technika má chránit divočinu

Josef Tuček
27. 12. 2006 0:00
Kinshasa  - Přístroje vyvinuté pro vojáky, budou využity v afrických národních parcích pro hlídání zvířat a sledování pytláků.
Živočišný druh ohrožený pytláky.
Živočišný druh ohrožený pytláky. | Foto: Monika Hanušová

Sloni jsou sice zákonem chráněni, ale jejich slonovina se dá dobře prodat. A tak se pytláci nezastaví před ničím. Hustý pralesní porost je při nezákonném zabíjení zvířat skryje před strážci rezervace, kteří oblast objíždějí v terénních vozech a také křižují v letadlech.

Ulovenému slonovi pytláci odříznou kly a mršinu nechají ležet. Steve Gulick, americký ochránce přírody, který pomáhá hlídačům národních parků v Africe, vyprávěl pro časopis New Scientist, že při jedné kontrolní cestě našli dvě stovky sloních mršin bez klů v různém stupni rozkladu.

Kdo to jde?

"Při ochraně přírody v takto rozlehlých a vzdálených končinách je nemožné účinně hlídkovat, zvláště když máte jen limitované zdroje," postěžoval si Steve Gulick na webové stránce společnosti Wildland Security, kterou založil v New Yorku spolu s dalšími podobně smýšlejícími ochránci přírody.

Jejich firma chce zavést upravené vojenské senzory do přírodních rezervací.

Jednou z jejich pomůcek je detektor otřesů půdy nazvaný TrailGuard. Ten strážci národního parku zakopou poblíž prosekané cesty v pralese. Špatně prostupná džungle si vynucuje, aby lidé chodili po už jednou vysekaných stezkách, protože vytvářet si vlastní cesty je příliš náročné.

"Detektor je založen na vojenské technologii, která se používá pro zjištění pohybů nepřátelských jednotek," popisuje Gulick. Přístroj obsahuje i magnetometr - zařízení, které určí na vzdálenost několika metrů přítomnost železa. Takto se dá poznat, zda s sebou lidé mají střelné zbraně.

Strážci národního parku mají docela rizikovou práci.
Strážci národního parku mají docela rizikovou práci. | Foto: Wildland Security

Jakmile TrailGuard zjistí podezřelé kolemjdoucí, vyšle rádiový signál k anténě na vrcholku stromu, která pak satelitním spojením předá signál do řídicího střediska. To může být klidně umístěno v Evropě nebo Americe. Z informací těchto přístrojů podél cesty se dá vyhodnotit, kolik ozbrojených osob jde jakým směrem. A pak může operátor upozornit strážce rezervace, kteří tam vyrazí, aby zabránili případnému masakru divokých slonů, případně aby pytláky zadrželi a předali k potrestání.

Umělé ucho najde slony po zvuku

Zařízení TrailGuard bude v nejbližší době instalováno v jednom národním parku v Demokratické republice Kongo. Uvažuje o něm rovněž sousední Gabon a také jihoamerická Kostarika.

Jinou špionážní techniku upravují pro strážce národních parků vědci na Cornellově univerzitě v Ithace ve státě New York. Tentokrát jde o monitorování zvuků.

Sloni totiž nevydávají jen známé hlasité troubení. Produkují také zvuky o kmitočtu mezi pěti a třiceti hertzi, které jsou pod prahem slyšitelnosti lidského ucha. Zato jiní sloni je vnímají. Nízkofrekvenční zvuky se džunglí nesou daleko, na vzdálenost větší než čtyři kilometry. 

Přenos signálů o pohybu osob po stezce v pralese: hlídací bod systému TrailGuard zachytí pohyb případných pytláků, vyšle zprávu vysílači na vrcholu stromů a ten ji předá do řídicího centra, které může být v Evropě nebo v Americe.
Přenos signálů o pohybu osob po stezce v pralese: hlídací bod systému TrailGuard zachytí pohyb případných pytláků, vyšle zprávu vysílači na vrcholu stromů a ten ji předá do řídicího centra, které může být v Evropě nebo v Americe. | Foto: Wildland Security

Přístroje upravené na Cornellově univerzitě je mají zachytit a předat dál. Pokud bude senzorů více, dá se z časového rozdílu, s nímž k nim zvuky dorazí, přesně zmapovat místa výskytu slonů. Správci rezervace se tak dozvídají, kudy se chobotnatci pohybují a kde se nejčastěji zdržují. Čili kde je mají nejvíce chránit.

To je výstřel, hlásí senzory

K tomu badatelé přidali další funkci: rozpoznávání zvuku výstřelu. Pokud jej analytické zařízení zachytí, upozorní strážce rezervace.

"Znamená to, že v té chvíli byl už slon zraněn," připouští Steve Gulick, který s týmem na Cornellově univerzitě spolupracuje na tom, aby jejich zařízení byla propojena do jednoho systému. Avšak strážci rezervace mohou vzápětí vyrazit po pytlácích a zabránit jim v opakování jejich vraždění.

Na další vyvíjené technologii spolupracuje americká kosmická agentura NASA. Ke sledování změn tloušťky ledového pokryvu v Grónsku a Antarktidě, způsobené globálním oteplováním, využívají její družice LIDAR. To je technologie podobná radaru, avšak místo radarových mikrovln využívá laserového záření.

Mobilní informace o vetřelcích v národnímk parku.
Mobilní informace o vetřelcích v národnímk parku. | Foto: Wildland Security

Zcela stejný postup se dá použít i pro měření změn afrických pralesů. Nelegální těžba dřeva tam zhoršuje podmínky života slonů. Geograf Peter Hyde ze společnosti Science Systems and Applications už společně s NASA prokázal, že na snímcích u družic se dá kácení dřeva najít. Teď chce tutéž technologii použít na letadlech, aby bylo možné v místech ničení džungle rychle zasáhnout.

Zatím je vše ve stadiu ověřování. Zdá se však, že brzy by i v zapadlých středoafrických pralesích mohla být nasazena nejmodernější špionážní technika ve prospěch ohrožených zvířat.

 

Právě se děje

Další zprávy