Rostliny mají své příběhy. Vyfoťte je!

Josef Tuček, jet
15. 8. 2008 8:30
Probíhá soutěž pro fotografy, kteří mají rádi přírodu
Mladý samčí květ laskavce ocasatého (Amaranthus caudatus) s pěti tyčinkami.
Mladý samčí květ laskavce ocasatého (Amaranthus caudatus) s pěti tyčinkami. | Foto: Jan Kolář a Zuzana Vondráková, Ústav experimentální botaniky

Praha - Také rostlinná říše má své zajímavé "příběhy", soudí čeští botanikové, kteří pořádají fotografickou soutěž pro vědce, studenty i úplně laickou veřejnost. Do její uzávěrky zbývá ještě měsíc: soutěžní snímky se přijímají do 15. září.

Podmínkou je, že soutěžící svou fotografii, ať už květiny, stromu, listu nebo třeba rostlinných buněk v mikroskopu, doprovodí krátkým vysvětlením, proč zrovna tento snímek je zajímavý. "Představujeme si, že autor fotografie napíše, čím jej zobrazená rostlina upoutala, případně čím je významná pro člověka, vědu nebo ochranu přírody," vysvětluje Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, který soutěž vymyslel. "Příběh by měl být čtivý a obsahovat zajímavé informace."

Ve všech třech vyhlášených kategoriích (junioři do 20 let věku, profesionální biologové a veřejnost) budou vítězům předány ceny ve výši deset tisíc, pět tisíc a tři tisíce korun.

"Lidé posílají snímky z české přírody a botanických zahrad, ale také ze zahraničí - dokonce až z pralesů Jižní Ameriky. Těší nás velký zájem v juniorské kategorii. Kupodivu se do soutěže zatím příliš nehrnou vědci, přestože zde mají vynikající příležitost seznámit veřejnost se svou prací prostřednictvím fotografií. Největší nápor registrací a příspěvků ovšem čekáme v posledních týdnech před uzávěrkou," popsal dosavadní průběh soutěže doktor Kolář.

Nejzajímavější snímky budou na podzim vystaveny v Praze i dalších městech.

Podrobnější informace o soutěži najdete na stránce organizátorů zde.

Pro inspiraci

Jako ukázku možných fotografií do soutěže přinášíme dva snímky rostlin s příběhem. První je odbornější:

Modrá je dobrá. To ví nejen autor stejnojmenné písně, ale každá květina. Jak všichni víme, rostliny rostou směrem ke světlu. Záleží však na jeho barvě. Zde jsme na semenáček ředkvičky posvítili z jedné strany modře a ze druhé červeně. Během dvou hodin se ředkvička ohnula k modrému světlu. Ohyb rostliny totiž řídí světlocitlivé bílkoviny (fotoreceptory), které reagují výhradně na modrou barvu.
Modrá je dobrá. To ví nejen autor stejnojmenné písně, ale každá květina. Jak všichni víme, rostliny rostou směrem ke světlu. Záleží však na jeho barvě. Zde jsme na semenáček ředkvičky posvítili z jedné strany modře a ze druhé červeně. Během dvou hodin se ředkvička ohnula k modrému světlu. Ohyb rostliny totiž řídí světlocitlivé bílkoviny (fotoreceptory), které reagují výhradně na modrou barvu.
Modrá je dobrá. To ví nejen autor stejnojmenné písně, ale každá květina. Jak všichni víme, rostliny rostou směrem ke světlu. Záleží však na jeho barvě. Zde jsme na semenáček ředkvičky posvítili z jedné strany modře a ze druhé červeně. Během dvou hodin se ředkvička ohnula k modrému světlu. Ohyb rostliny totiž řídí světlocitlivé bílkoviny (fotoreceptory), které reagují výhradně na modrou barvu. | Foto: Jan Kolář, Ústav experimentální botaniky

Druhý snímek se tematicky hodí do soutěže pro veřejnost:

Povzdech dubu: s lidmi je kříž. Zamlada posloužil kmínek dubu jako sloupek ohrady. Ocelové lano se pozvolna zařezávalo do kůry a svým tlakem povzbuzovalo růst pletiv kmene okolo něj. Po létech ztratila ohrada svůj význam, lano se již zčásti rozpadlo, kmen však roste dále. Jen ten kříž už s ním zůstává.
Povzdech dubu: s lidmi je kříž. Zamlada posloužil kmínek dubu jako sloupek ohrady. Ocelové lano se pozvolna zařezávalo do kůry a svým tlakem povzbuzovalo růst pletiv kmene okolo něj. Po létech ztratila ohrada svůj význam, lano se již zčásti rozpadlo, kmen však roste dále. Jen ten kříž už s ním zůstává.
Povzdech dubu: s lidmi je kříž. Zamlada posloužil kmínek dubu jako sloupek ohrady. Ocelové lano se pozvolna zařezávalo do kůry a svým tlakem povzbuzovalo růst pletiv kmene okolo něj. Po létech ztratila ohrada svůj význam, lano se již zčásti rozpadlo, kmen však roste dále. Jen ten kříž už s ním zůstává. | Foto: Ivan Jabůrek, Ústav experimentální botaniky
Galaxie M 31, která se chystá spojit s Mléčnou dráhou. Za pár miliard let.
Galaxie M 31, která se chystá spojit s Mléčnou dráhou. Za pár miliard let. | Foto: Martin Myslivec
Podívejte se také na:
Nejkrásnější snímky vesmíru
 

Právě se děje

Další zprávy