Rostliny mají své příběhy, podívejte se

Josef Tuček
4. 11. 2009 9:25
Týden vědy představil výsledky fotografické soutěže pro odborníky i veřejnost
Jeden z oceněných snímků fotografické soutěže.
Jeden z oceněných snímků fotografické soutěže. | Foto: Václav Homolka

Praha – Zaznamenejte příběhy rostlin – vyzvali botanikové z Akademie věd své kolegy i veřejnost a vyhlásili už podruhé soutěž Rostlina s příběhem. Nyní, při příležitosti právě probíhajícího Týdne vědy a techniky, představili její výsledky, a také nejhezčí snímky vystavili v budově prezidia Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze.

Snímky si ovšem můžete prohlédnout i na webové stránce organizátorů.

Odborná porota vybírala ze 618 fotografií od 272 soutěžících. Podstatný však nebyl jenom samotný snímek, ale i kratičký příběh, který každou fotografii doprovází. Hlavní vítěze nyní představujeme.

Foto: Martin Kolář
Pichlavá až na druhý pohled (1. místo v kategorii veřejnost)
Rostliny rodu Anthurium (toulitka) jsou epifyty (žijí na povrchu jiné rostliny, ale neparazitují na ní) z Latinské Ameriky. Hojně se pěstují pro svá dekorativní květenství a listy. Ale opatrně s nimi - všechny části rostliny obsahují jehličkovité krystaly šťavelanu vápenatého, které se díky svému tvaru dobře zapichují do sliznic a po požití způsobují bolestivé otoky úst a krku, puchýře na sliznicích, potíže s dýcháním nebo chrapot. Protože je šťavelan vápenatý nerozpustný, jsou příznaky způsobeny místním podrážděním, a ne systémovou toxicitou (což je poškození orgánů po vniknutí jedu do krevního oběhu).
Foto: Antónia Gibalová
Bližší pohled na věc (1. místo v kategorii vědec)
Květy odjakživa přitahovaly pozornost člověka. Do jejich mikrosvěta můžeme proniknout s využitím elektronové mikroskopie. Snímky zobrazují samčí reprodukční orgány květu - tyčinky. Jsou tvořeny z nitky a prašníku, kde probíhá vznik a vývoj pylových zrn. Na obrázku vlevo je mladá tyčinka. V jejím prašníku bychom našli raná vývojová stadia pylu. Prašník postupem času ztrácí vodu, vysychá a nakonec praskne, aby se pyl mohl uvolnit a plnit tak svou funkci (mikrofotografie vpravo).
Foto: Václav Homolka
Čínské štěstí (1. místo v kategorii junior)
Paulownia tomentosa dostala jméno podle panovnice Anny Pavlovny. Již od malého semenáčku roste velmi rychle, aby si vydobyla své místo mezi ostatními. A za několik let dosáhne úctyhodné výšky – až 25 m. Paulownia také nádherně kvete modrofialovými květy. V Číně, odkud pochází, je velmi váženým stromem – je nazývána strom štěstí neboli 毛泡桐 (mao pao tong).
 

Právě se děje

Další zprávy