Grafika: Žili tu Němci, Čechům se tu ani po 70 letech nedaří. Jak změní Sudety 42 miliard od vlády?

Tři kraje bývalých Sudet čeká vládní pomoc. Oblasti, poznamenané výměnou obyvatelstva po poválečném vyhnání německých usedlíků či následky těžby a těžkého průmyslu, zaostávají v řadě sociálních i ekonomických oblastech za ostatními tuzemskými regiony. V grafice Aktuálně.cz, která mapuje situaci Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, jsme využili též data, která o situaci v českém pohraničí zjistil týdeník Ekonom.


Pohraničí: těžké místo pro život

I po sedmi dekádách od vysídlení Němců ze Sudet se pohraničí nemůže probrat k životu. Je to vidět na ekonomických i sociálních srovnáních. Někde se situace dál horší, příkladem může být relativní úpadek kupní síly v pohraničních okresech.

Okresy s nejnižší kupní silou v ČR

(v přepočtu na obyvatele, hodnota indexu ČR = 100)

82,0
Bruntál
83,6
Jeseník
84,2
Děčín
85,7
Teplice
87,6
Chomutov

Nejvyšší počet potratů

(na 100 narozených v okrese)

49,4
Most
48,9
Teplice
47,3
Chomutov
47,2
Bruntál
47,1
Cheb
46,2
Jablonec
45,4
Česká Lípa

Největší podíl českých občanů starších 15 let postižených exekucí

20,03 %
Most
18,95 %
Ústí nad Labem
18,82 %
Chomutov
18,22 %
Teplice
18,21 %
Sokolov
15,97 %
Cheb
15,38 %
Děčín

Exekuce

Pokud žijete v pohraničí, pravděpodobnost pádu do dluhové pasti je v těchto oblastech výrazně vyšší. Například v Ústeckém a Karlovarském kraji čelí exekuci každý šestý člověk.

Hranice, za kterou se ve 30. letech mluvilo víc německy než česky

Podíl osob nad 15 let v exekuci je vyšší než 11 %. Průměr v ČR je 9,33 %. Údaje za rok 2016.

42 miliard Kč

Tolik mají dostat ze státního rozpočtu kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Vláda plán schválila v červenci 2017. Kraje dostanou finanční injekci během tříletého období.


65 projektů

Vládní plán pomoci znevýhodněným krajům obsahuje 65 konkrétních projektů. V Ústeckém kraji by se mělo například změnit a oživit město Terezín či opravit prostor východního nádraží v Děčíně. V Karlovarském kraji by se za pomoci několika projektů mělo docílit zlepšení image regionu či kvality životního prostředí. Vzniknout by tam mohla i vysoká škola zaměřená na lázeňství.

Ústecký kraj

Potíže s nezaměstnaností i klesající cenou nemovitostí

Ústecký kraj je tradičně průmyslová oblast s orientací na těžký průmysl. Historicky se region specializuje na odvětví těžby hnědého uhlí a související strojírenství či energetiku. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k znovuosídlení území kraje obyvatelstvem z jiných území tehdejšího Československa. Vzhledem k vysoké koncentraci obyvatel v těžební oblasti představuje region jedno z nejvíce urbanizovaných území České republiky. Naproti tomu ale nedošlo k úplnému dosídlení venkova a velice nízká hustota osídlení je v oblasti Krušných hor. V Ústeckém kraji žije také významná romská menšina. Řada průmyslových odvětví prošla v 90. letech minulého století útlumem či stagnací. Jako důsledek úpadku se v Ústeckém kraji nachází mnoho nevyužívaných průmyslových objektů. Životní prostředí se z dlouhodobého hlediska zlepšuje, avšak v kraji se nachází mnoho starých ekologických zátěží. Podstatná část ekonomiky kraje je postavena na menším počtu velkých firem. Kraj se potýká s problémy jako je vysoká nezaměstnanost, klesající cena nemovitostí, či velmi nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.

Rozvojový potenciál, podle analýzy pro vládu

  • V kraji existuje potenciál pro využití vodních zdrojů (i díky realizovaným rekultivacím – například jezero Milada), a to jak pro rozvoj cestovního ruchu a rekreačních aktivit pro místní obyvatelstvo, tak pro rozvoj průmyslu.
  • Pokračovat v revitalizaci brownfieldů. V souvislosti s brownfields lze prosazovat „architektonické výjimečnosti“, které by na kraj dokázaly upoutat pozornost.
  • Zlepšení image kraje je klíčové pro přilákání investorů, zachycení kreativních lidí v regionu a také rozvoj cestovního ruchu.
  • Nabídka nových průmyslových zón či nových kapacit v rámci již existujících zón. Nově vytvořené kapacity by měly být nabídnuty i stávajícím zaměstnavatelům, neměly by sloužit pouze jako potenciál pro přilákání nových investorů.
  • Zásadní zlepšení kvality a dostupnosti v kraji poskytovaných služeb. Rozvoj kvality služeb je zásadní i pro schopnost udržet v kraji například zahraniční pracovníky, kteří nyní často, přestože v kraji pracují, bydlí v Praze, kde se jim služeb v požadovaném rozsahu a kvalitě dostává.
  • Využít nahromaděné know-how v energetice, dobývání uhlí a rekultivacích.
  • Rizika ekonomického rozvoje, podle analýzy pro vládu

  • V kraji se nachází řada brownfieldů, jejichž využití je kvůli vysokým nákladům za běžných tržních podmínek obtížné.
  • Problém se splavností Labe, které je po mnoho týdnů v roce nesplavné. To představuje komplikace pro některé firmy, jejichž doprava je vázána na lodě. V případě opakování sucha budou nuceny najít náhradní řešení, které by mohlo znamenat přesun výroby mimo region.
  • Dořešení dopravního napojení na Prahu a zahraničí (zejména se jedná o dostavbu D8, R7) a zlepšení propojení jednotlivých typů dopravy (například železniční a vodní). Na Děčínsku existují lokální úzká hrdla silniční sítě zhoršující napojení průmyslových areálů na zbytek kraje, do ostatních krajů ČR a do zahraničí.
  • Pokračující imigrace problémových skupin obyvatelstva, které v kraji lákají nižší ceny nemovitostí. Tento stav může odrazovat lidi od stěhování do Ústeckého kraje a současně může ovlivnit odchod obyvatel s vyšším vzděláním z kraje.
  • Stárnutí obyvatel kraje bude mít významný vliv na poptávku po sociálních službách, avšak rizikem je „důchodcovská chudoba“, z důvodu nízkých mezd nemusí být služby dostupné pro část obyvatel v regionu.
  • Není zcela vyřešená situace související s pokračováním či útlumem těžby v povrchových hnědouhelných dolech. Útlum nese riziko ztráty pracovních míst v těžbě i navazujících odvětví.
  • Moravskoslezský kraj

    Úpadek těžkého průmyslu mají nahradit špičkové technologie

    Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, kde se využívalo zejména kvalitní koksovatelné černé uhlí. Většina měst Moravskoslezského kraje v současné době následkem úpadku či stagnace průmyslu ztrácí obyvatelstvo. Vedle průmyslových aglomerací s vysokou koncentrací obyvatelstva, jsou v kraji zemědělské, horské a podhorské oblasti s řidším osídlením. Průmyslová výroba již není zaměřená výhradně do sfér těžkého průmyslu. Kraj se dnes orientuje jak na špičkové technologie, zdejší firmy se čím dál více prosazují v oblasti informačních technologií, elektronice, elektrotechnice a automobilovém průmyslu. I přes zlepšení životního prostředí patří kraj mezi ekologicky nejzatíženější oblasti v České republice. Nejzávažnější jevy jsou kontaminace půdy a podzemních vod, důlní poklesy a znečištění povrchových vod.

    Rozvojový potenciál, podle analýzy pro vládu

  • Dokončení tahu na Opavu a propojení Bruntálska silnějším dopravním tahem na region je podle místních aktérů jedním z klíčových faktorů ovlivňujících rozhodování o investicích v těchto oblastech.
  • Využití dlouhodobě akumulovaného know-how a dovedností v tradičních oborech k chytré re-specializaci a rozvoji v silně se rozvíjejících oblastech IT, automotive, leteckém a zbrojním průmyslu, bezpečnostních systémech. Příprava na nadcházející trendy Průmyslu 4.0.
  • Vytvořit infrastrukturu a služby pro začínající podnikatele – nejen kanceláře, ale také místo pro specializovanou výrobu – řemeslné inkubátory, 3D tisky, coworkingová centra, smysluplné využití existujících center vzdělávání atd.
  • Nalézání nových trhů a posilování schopností místních firem navazovat obchodní vztahy na perspektivních trzích.
  • Využívání zdevastovaných ploch a brownfields.
  • Zlepšení image kraje, které je dlouhodobě systematicky poškozováno posilováním stereotypního obrazu kraje trápícího se s nezaměstnaností a smogem.
  • Větší důraz na dosažené výsledky projektů podpořených z prostředků EU. Zvýšení efektivity a účinnosti jejich využití a lepší vzájemné provázání intervencí k dosažení větších změn.
  • Podpora příchodu či návratu špičkových vědeckých pracovníků do nově vybudovaných výzkumných center.
  • Rozvoj technologií a podpory pro „chytrá města“ (Smart cities).
  • Rizika ekonomického rozvoje, podle analýzy pro vládu

  • Odchod největších zaměstnavatelů z regionu – uzavření jejich aktivit v regionu a s tím zánik významného počtu pracovních míst pro specificky kvalifikované pracovníky.
  • Rizika ve vývoji globální ekonomiky a závislosti ČR na vývoji hospodářství v EU, zejména Německu. Ohrožení v oblasti hutnictví (Čína) a navazujících odvětvích (strojírenství, investiční celky). Oslabující východní trhy, zejména Rusko (nedostatek finančních zdrojů, politický neklid).
  • Zejména konkurence slezského Polska ve spojitosti s uhlím a hutnictvím, ale rovněž na globálních trzích. Globální vývoj v komoditách.
  • Přetrvání nemotivujícího sociálního systému a neflexibilního trhu práce.
  • Klimatické změny a z toho plynoucí rizika, například déletrvající sucho a nedostatek užitkové vody pro průmysl.
  • Karlovarský kraj

    Populace i osídlení stále nese stopy odsunu Němců

    K historické průmyslové specializaci kraje patří tradiční odvětví výroby skla, porcelánu, stavebních hmot a textilní průmysl - v posledních dvaceti letech však ztrácejí na významu. Přesto v kraji existuje malé množství firem z těchto oborů, které se dokázaly úspěšně restrukturalizovat. Strukturu ekonomiky proměňují i zahraniční investoři, nicméně jejich souhrnný vliv je menší než v jiných regionech ČR. Významnou roli hraje lázeňství a s ním spojené služby. V kraji se nachází významné důlní kapacity na těžbu hnědého uhlí, jehož zásoby se však postupně ztenčují a těžební průmysl bude proto nucen v horizontu zhruba 10 až 15 let svoji činnost ukončit. Populace i osídlení kraje stále nesou stopy výrazných změn po roce 1945. Vysídlení německého obyvatelstva a následné dosídlování - zejména pro potřeby těžkého průmyslu - proměnily značně populaci kraje: obce v periferních částech kraje buď zanikly, nebo se dostaly na okraj. Ačkoliv se z dlouhodobého pohledu životní prostředí zlepšuje, stále v kraji existuje řada lokálních ekologických zátěží a brownfields.

    Rozvojový potenciál, podle analýzy pro vládu

  • Dokončení lepšího dopravního napojení kraje na jádrové oblasti okolních regionů ČR (Praha, Plzeň, pánevní oblast Ústeckého kraje) a také do Bavorska a Saska.
  • Vznik a umístění vysokoškolského vzdělávání zaměřeného na lázeňství v kraji (např. pobočka lékařské fakulty zaměřená na obory spjaté s lázeňstvím, např. balneologie, rehabilitace, fyzioterapie, apod.).
  • Rozvoj balneologického výzkumu s cílem získat rozsáhlejší a současné poznatky o účincích lázeňské péče. Propojení balneologického výzkumu se stávající lázeňskou péčí.
  • Více využít potenciál socioekonomické vyspělosti Bavorska pro přenos zkušeností v různých oblastech nejen v soukromé sféře, ale i ve veřejné správě.
  • Přemísťování výzkumných a vývojových aktivit do blízkosti klíčových výrobních závodů, aby došlo k větší propojenosti s výrobou.
  • Využití opuštěného území po povrchové těžbě k rozvoji nových ekonomických aktivit – buď přeměnit na lokality atraktivní pro cestovní ruch, nebo na plochy pro nové investory (průmyslové zóny).
  • Využití dlouhodobě akumulovaných dovedností v tradičních oborech k chytré re-specializaci a rozvoji nových ekonomických aktivit a oborů – např. recyklace a druhotné využití surovin; využití geotermální energie; použití technického porcelánu a keramiky v různých aplikacích.
  • Rizika ekonomického rozvoje, podle analýzy pro vládu

  • Sokolovsko je ohroženo zastavením těžby hnědého uhlí kvůli vyčerpání jeho zásob v území. Tento proces je nevratný a nastane za cca 10 až 5 let, kdy naráz dojde k zániku zhruba 1500 pracovních míst v těžařském průmyslu a pravděpodobně také dalších pracovních míst v návazných odvětvích.
  • Rychlé stárnutí obyvatelstva a úbytek počtu obyvatel v produktivním věku spolu s poklesem nezaměstnanosti povede k problémům na trhu práce, které mohou být značným rizikem pro ekonomický rozvoj podniků v kraji.
  • Prohlubování okrajového postavení některých periferních oblastí (Tepelsko, Žluticko, Kraslicko) a jejich špatné dopravní napojení na centrální pánevní oblast může vést k nárůstu ekonomických a sociálních problémů v těchto lokalitách.
  • Problémy s nedostatečnou nabídkou vhodných ploch pro zahraniční investory představuje riziko, že tito investoři se usídlí v jiné lokalitě mimo Karlovarský kraj. V kraji ještě existují volné plochy, ty však buď nejsou investičně a technicky připraveny pro rychlý příchod nového investora, nebo nejsou kvůli své malé rozloze atraktivní pro rozsáhlejší strategicky významné investice.
  • Centrum.cz  |  Atlas.cz 1999 – 2025 © Economia, a.s.  |  O nás  |  Všechny služby  |  Volná místa

    Inzerce  |  Služby firmám  |  Všeobecné podmínky  |  Cookies  |  Nastavení soukromí  |  Ochrana osobních údajů  |  Zpracování osobních údajů  |  Audiovizuální mediální služby  |  Nápověda

    Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu Economia, a.s. zapovězeno.

    Tři kraje bývalých Sudet mají v příštích letech obdržet vládní pomoc. Oblasti, poznamenané výměnou obyvatelstva po poválečném vyhnání německých usedlíků či následky těžby a těžkého průmyslu, zaostávají v řadě sociálních i ekonomických parametrů za ostatními tuzemskými regiony. V grafice, která mapuje situaci Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, jsme využili data, která o situaci v českém pohraničí zjistil týdeník Ekonom.
    Autor Týdeník Ekonom, Denis Chripák, Štěpán Plaček
    reklama