Tři kraje bývalých Sudet čeká vládní pomoc. Oblasti, poznamenané výměnou obyvatelstva po poválečném vyhnání německých usedlíků či následky těžby a těžkého průmyslu, zaostávají v řadě sociálních i ekonomických oblastech za ostatními tuzemskými regiony. V grafice Aktuálně.cz, která mapuje situaci Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, jsme využili též data, která o situaci v českém pohraničí zjistil týdeník Ekonom.

Pohraničí: těžké místo pro život

I po sedmi dekádách od vysídlení Němců ze Sudet se pohraničí nemůže probrat k životu. Je to vidět na ekonomických i sociálních srovnáních. Někde se situace dál horší, příkladem může být relativní úpadek kupní síly v pohraničních okresech.

Okresy s nejnižší kupní silou v ČR

(v přepočtu na obyvatele, hodnota indexu ČR = 100)

82,0

Bruntál

83,6

Jeseník

84,2

Děčín

85,7

Teplice

87,6

Chomutov

Nejvyšší počet potratů

(na 100 narozených v okrese)

49,4

Most

48,9

Teplice

47,3

Chomutov

47,2

Bruntál

47,1

Cheb

46,2

Jablonec

45,4

Česká Lípa

Největší podíl českých občanů starších 15 let postižených exekucí

20,03 %

Most

18,95 %

Ústí nad Labem

18,82 %

Chomutov

18,22 %

Teplice

18,21 %

Sokolov

15,97 %

Cheb

15,38 %

Děčín

Exekuce

Pokud žijete v pohraničí, pravděpodobnost pádu do dluhové pasti je v těchto oblastech výrazně vyšší. Například v Ústeckém a Karlovarském kraji čelí exekuci každý šestý člověk.

Hranice, za kterou se ve 30. letech mluvilo víc německy než česky

Podíl osob nad 15 let v exekuci je vyšší než 11 %. Průměr v ČR je 9,33 %. Údaje za rok 2016.

42 miliard Kč

Tolik mají dostat ze státního rozpočtu kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Vláda plán schválila v červenci 2017. Kraje dostanou finanční injekci během tříletého období.

65 projektů

Vládní plán pomoci znevýhodněným krajům obsahuje 65 konkrétních projektů. V Ústeckém kraji by se mělo například změnit a oživit město Terezín či opravit prostor východního nádraží v Děčíně. V Karlovarském kraji by se za pomoci několika projektů mělo docílit zlepšení image regionu či kvality životního prostředí. Vzniknout by tam mohla i vysoká škola zaměřená na lázeňství.

Rozvojový potenciál, podle analýzy pro vládu

V kraji existuje potenciál pro využití vodních zdrojů (i díky realizovaným rekultivacím – například jezero Milada), a to jak pro rozvoj cestovního ruchu a rekreačních aktivit pro místní obyvatelstvo, tak pro rozvoj průmyslu.

Pokračovat v revitalizaci brownfieldů. V souvislosti s brownfields lze prosazovat „architektonické výjimečnosti“, které by na kraj dokázaly upoutat pozornost.

Zlepšení image kraje je klíčové pro přilákání investorů, zachycení kreativních lidí v regionu a také rozvoj cestovního ruchu.

Nabídka nových průmyslových zón či nových kapacit v rámci již existujících zón. Nově vytvořené kapacity by měly být nabídnuty i stávajícím zaměstnavatelům, neměly by sloužit pouze jako potenciál pro přilákání nových investorů.

Zásadní zlepšení kvality a dostupnosti v kraji poskytovaných služeb. Rozvoj kvality služeb je zásadní i pro schopnost udržet v kraji například zahraniční pracovníky, kteří nyní často, přestože v kraji pracují, bydlí v Praze, kde se jim služeb v požadovaném rozsahu a kvalitě dostává.

Využít nahromaděné know-how v energetice, dobývání uhlí a rekultivacích.

Rizika ekonomického rozvoje, podle analýzy pro vládu

V kraji se nachází řada brownfieldů, jejichž využití je kvůli vysokým nákladům za běžných tržních podmínek obtížné.

Problém se splavností Labe, které je po mnoho týdnů v roce nesplavné. To představuje komplikace pro některé firmy, jejichž doprava je vázána na lodě. V případě opakování sucha budou nuceny najít náhradní řešení, které by mohlo znamenat přesun výroby mimo region.

Dořešení dopravního napojení na Prahu a zahraničí (zejména se jedná o dostavbu D8, R7) a zlepšení propojení jednotlivých typů dopravy (například železniční a vodní). Na Děčínsku existují lokální úzká hrdla silniční sítě zhoršující napojení průmyslových areálů na zbytek kraje, do ostatních krajů ČR a do zahraničí.

Pokračující imigrace problémových skupin obyvatelstva, které v kraji lákají nižší ceny nemovitostí. Tento stav může odrazovat lidi od stěhování do Ústeckého kraje a současně může ovlivnit odchod obyvatel s vyšším vzděláním z kraje.

Stárnutí obyvatel kraje bude mít významný vliv na poptávku po sociálních službách, avšak rizikem je „důchodcovská chudoba“, z důvodu nízkých mezd nemusí být služby dostupné pro část obyvatel v regionu.

Není zcela vyřešená situace související s pokračováním či útlumem těžby v povrchových hnědouhelných dolech. Útlum nese riziko ztráty pracovních míst v těžbě i navazujících odvětví.

Rozvojový potenciál, podle analýzy pro vládu

Dokončení tahu na Opavu a propojení Bruntálska silnějším dopravním tahem na region je podle místních aktérů jedním z klíčových faktorů ovlivňujících rozhodování o investicích v těchto oblastech.

Využití dlouhodobě akumulovaného know-how a dovedností v tradičních oborech k chytré re-specializaci a rozvoji v silně se rozvíjejících oblastech IT, automotive, leteckém a zbrojním průmyslu, bezpečnostních systémech. Příprava na nadcházející trendy Průmyslu 4.0.

Vytvořit infrastrukturu a služby pro začínající podnikatele – nejen kanceláře, ale také místo pro specializovanou výrobu – řemeslné inkubátory, 3D tisky, coworkingová centra, smysluplné využití existujících center vzdělávání atd.

Nalézání nových trhů a posilování schopností místních firem navazovat obchodní vztahy na perspektivních trzích.

Využívání zdevastovaných ploch a brownfields.

Zlepšení image kraje, které je dlouhodobě systematicky poškozováno posilováním stereotypního obrazu kraje trápícího se s nezaměstnaností a smogem.

Větší důraz na dosažené výsledky projektů podpořených z prostředků EU. Zvýšení efektivity a účinnosti jejich využití a lepší vzájemné provázání intervencí k dosažení větších změn.

Podpora příchodu či návratu špičkových vědeckých pracovníků do nově vybudovaných výzkumných center.

Rozvoj technologií a podpory pro „chytrá města“ (Smart cities).

Rizika ekonomického rozvoje, podle analýzy pro vládu

Odchod největších zaměstnavatelů z regionu – uzavření jejich aktivit v regionu a s tím zánik významného počtu pracovních míst pro specificky kvalifikované pracovníky.

Rizika ve vývoji globální ekonomiky a závislosti ČR na vývoji hospodářství v EU, zejména Německu. Ohrožení v oblasti hutnictví (Čína) a navazujících odvětvích (strojírenství, investiční celky). Oslabující východní trhy, zejména Rusko (nedostatek finančních zdrojů, politický neklid).

Zejména konkurence slezského Polska ve spojitosti s uhlím a hutnictvím, ale rovněž na globálních trzích. Globální vývoj v komoditách.

Přetrvání nemotivujícího sociálního systému a neflexibilního trhu práce.

Klimatické změny a z toho plynoucí rizika, například déletrvající sucho a nedostatek užitkové vody pro průmysl.

Rozvojový potenciál, podle analýzy pro vládu

Dokončení lepšího dopravního napojení kraje na jádrové oblasti okolních regionů ČR (Praha, Plzeň, pánevní oblast Ústeckého kraje) a také do Bavorska a Saska.

Vznik a umístění vysokoškolského vzdělávání zaměřeného na lázeňství v kraji (např. pobočka lékařské fakulty zaměřená na obory spjaté s lázeňstvím, např. balneologie, rehabilitace, fyzioterapie, apod.).

Rozvoj balneologického výzkumu s cílem získat rozsáhlejší a současné poznatky o účincích lázeňské péče. Propojení balneologického výzkumu se stávající lázeňskou péčí.

Více využít potenciál socioekonomické vyspělosti Bavorska pro přenos zkušeností v různých oblastech nejen v soukromé sféře, ale i ve veřejné správě.

Přemísťování výzkumných a vývojových aktivit do blízkosti klíčových výrobních závodů, aby došlo k větší propojenosti s výrobou.

Využití opuštěného území po povrchové těžbě k rozvoji nových ekonomických aktivit – buď přeměnit na lokality atraktivní pro cestovní ruch, nebo na plochy pro nové investory (průmyslové zóny).

Využití dlouhodobě akumulovaných dovedností v tradičních oborech k chytré re-specializaci a rozvoji nových ekonomických aktivit a oborů – např. recyklace a druhotné využití surovin; využití geotermální energie; použití technického porcelánu a keramiky v různých aplikacích.

Rizika ekonomického rozvoje, podle analýzy pro vládu

Sokolovsko je ohroženo zastavením těžby hnědého uhlí kvůli vyčerpání jeho zásob v území. Tento proces je nevratný a nastane za cca 10 až 5 let, kdy naráz dojde k zániku zhruba 1500 pracovních míst v těžařském průmyslu a pravděpodobně také dalších pracovních míst v návazných odvětvích.

Rychlé stárnutí obyvatelstva a úbytek počtu obyvatel v produktivním věku spolu s poklesem nezaměstnanosti povede k problémům na trhu práce, které mohou být značným rizikem pro ekonomický rozvoj podniků v kraji.

Prohlubování okrajového postavení některých periferních oblastí (Tepelsko, Žluticko, Kraslicko) a jejich špatné dopravní napojení na centrální pánevní oblast může vést k nárůstu ekonomických a sociálních problémů v těchto lokalitách.

Problémy s nedostatečnou nabídkou vhodných ploch pro zahraniční investory představuje riziko, že tito investoři se usídlí v jiné lokalitě mimo Karlovarský kraj. V kraji ještě existují volné plochy, ty však buď nejsou investičně a technicky připraveny pro rychlý příchod nového investora, nebo nejsou kvůli své malé rozloze atraktivní pro rozsáhlejší strategicky významné investice.