San Francisco /Od našeho zpravodaje/ - Psychologové se často přou, jestli počítačové hry mohou poškodit duševní zdraví člověka, který je pořád hraje. Nyní se američtí vědci naopak rozhodli využít videohry k léčení psychických problémů vojáků, kteří se vrátili z Iráku.
Někteří z nich zažili jednu či více vypjatých situací, v nichž jim šlo bezprostředně o život. Domů pak přijíždějí s rozvíjejícími se potížemi, které psychologové hodnotí jako posttraumatické stresové poruchy. Podle průzkumu z roku 2004 jimi může trpět jeden z osmi navrátilců.
Vlastně na tom jsou podobně jako před lety váleční veteráni z Vietnamu. Stejně jako vietnamští vysloužilci mají účastníci iráckého tažení problémy navázat na původní rodinné nebo přátelské vztahy. Partnerky navrátilců si občas stěžují, že se cítí, jako by vedle nich teď žil kdosi cizí.
Od doby vietnamské války se však zlepšily možnosti léčby.
Znovu si vše prožít
Psycholog Skip Rizzo z Jihokalifornské univerzity popsal na nedávném výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v San Francisku, že při léčení válečných veteránů využívají videohry.
V upravené počítačové hře pacient dostane třeba roli vojáka, který jede na průzkum v obrněném vozidle. "Postupně pak do hry přidáváme rozbité budovy, výbuchy bomb, útoky ozbrojenců," líčil profesor Rizzo. "Chceme se dostat co nejblíže k těm věcem, které způsobují pacientovy traumatické vzpomínky."
Obvyklý postup pomoci při posttraumatické stresové poruše je přimět pacienta, aby se za pomoci psychologa snažil traumatický zážitek vyřešit ve svých představách. Nový postup jim umožňuje vyrovnat se s ním pod odbornou kontrolou téměř jako v realitě. Tedy v realitě virtuální.
Při vytváření počítačové grafiky se výzkumný tým inspiroval válečně laděnými videohrami. Doplňuje je však dokonce vypouštěním pachů, jako třeba zápachem střelného prachu, zpoceného těla nebo spálených pneumatik. Reproduktory dodávají odpovídající zvuky, včetně explozí, pohyblivé sedadlo simuluje otřes po výbuchu...
První úspěchy
Svoji metodu léčby profesor Rizzo a jeho kolegové teprve zkoušejí. Podle dosavadního hodnocení se pacienti, kteří se vyrovnají s traumatickými zážitky, zbaví nočních můr. Snižuje se také jejich podrážděnost a daří se jim vycházet z izolace a obnovovat "předválečné" vazby a vztahy s lidmi.
Využité videoher zajímá i jiné psychology. Například Neda Gouldová z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví v Bethesdě využívá s kolegy virtuální město, v němž pacienti hledají cestu. Gouldová o tom informovala v odborném časopise American Journal of Psychiatry.
Lidé trpící depresí totiž mívají poškozenou část mozku, která mimo jiné ovlivňuje i prostorovou paměť. (Jde o hipokampus, tkáň ve tvaru banánu zanořenou do vnitřního okraje spánkového laloku.) Lékaři tedy sledují, jak jejich pacient hledá cestu ve virtuálních ulicích, a z toho posuzují, do jaké míry má příslušnou mozkovou tkáň poškozenou. Videohra tak umožňuje zvenčí měřit stav mozku.
| Další články z konference v San Francisku naleznete ZDE. |
