Praha - Ovládání přístrojů dotykem nebo gestem patřilo donedávna do žánru sci-fi. Dnes se nové modely mobilů bez dotykového displeje téměř neobejdou. A o slovo se už hlásí tablety. Ovládání dotykem, gestem či zvukem přitom slibuje mnohem víc.
Stroje nám usnadňují život. Zkuste se ale zeptat své babičky, proč nepoužívá počítač. Většina seniorů odtuší něco ve smyslu - tomu já nerozumím, to už není pro mě.
Neznamená to přitom, že by vaše babička byla hloupá. Vlastně je to naopak: hloupé jsou stroje a ovládat počítače tak, jak to děláme dnes, zkrátka není přirozené a intuitivní.
A není to jen problém babiček: když se před počítač posadí profesionální fotograf, který nikdy nepracoval s Photoshopem, bude mít se zpracováním fotografie potíž, nehledě na to, že přesně ví, jak má výsledek vypadat.
Nové způsoby ovládání mohou pomoci tuto bariéru zbořit. A to bez ohledu na to, že zpřístupnění světa počítačů starším generacím není hlavním motivem výrobců hardwaru, kteří do vývoje investují miliony dolarů.
Čtení 2.0
Vývojáři v německém Ústavu pro výzkum umělé inteligence (DFKI) představili letos projekt Text 2.0, který má změnit to, jak jsme doposud zvyklí vnímat text. Zaměřuje se na sledování pohybu očí.
Tablet nebo čtečka elektronických knih, vybavená touto technologií, dokáže například při čtení zobrazit ilustrace ve chvíli, kdy v textu narazíme na pasáž, ke které je vizualizace určená. A pokud se oči čtenáře po textu pohybují velmi rychle, vyhodnotí přístroj, že je potřeba rychle vstřebat základní informaci textu a méně důležité pasáže upozadí nebo zvýrazní jen stěžejní pojmy.
S podobnou technologií pracují i výrobci televizorů, které bude možné ovládat pohybem ruky. Obsah nebo nastavení obrazu pak televize upraví automaticky na základě informací, které si o divácích zjistí. Balík dat, které o televize může nasbírat, je samozřejmě velmi zajímavý pro inzerenty. Rozhodnutí, jestli sebe nebo své oči necháte monitorovat robotem, hledajícím spotřebitelské návyky, zůstane určitě na vás. Dá se ale předpokládat, že inzerenti za tyto informace rádi zaplatí.
Na ovládání pohybem jsme si už zvykli ve videohrách. Klíčoví výrobci herního hardwaru - Sony, Microsoft a Nintendo - už mají první generaci svých pohybových ovladačů na trhu. Například nedávno představený ovládací systém Microsoft Kinect dokáže vcelku precizně snímat pohyby lidského těla. Na lidské postavě umí rozlišovat dvacet důležitých bodů, ze kterých vychází při přenosu pohybu do herní konzole. Ne všichni budou z kvality a rychlosti přenosu tak vedle, jako lidé v reklamách na tyto hračky, věrnost přenosu ale s časem jistě poroste.
Z digitálu do reálu a zpět
Co mají všechny zmíněné přístupy společné, je zachování všech výhod digitálního světa bez toho, že bychom se přitom museli přizpůsobovat zařízením, která nám tyto výhody umožňují.
A právě z toho vychází student amerického MIT Pranav Mistry, který minulý rok svým projektem Sixth Sense (Šestý smysl) ohromil publikum konference TED v Indii. Zařízení, jehož je autorem, je - hodně zjednodušeně řečeno - spojením telefonu, kamery a miniaturního projektoru. Ačkoliv to může znít primitivně, výsledek je dechberoucí:
Kamera zavěšená na krku dokáže rozeznávat, gesta rukou a reaguje na předměty před sebou. Pořídit fotografii je tak možné pohybem prstů. Jako obrazovku lze použít libovolný povrch, na který projektor zobrazí například pořízenou fotografii, film nebo internetový prohlížeč.
Pro volání telefonem stačí na jednu dlaň "promítnout" klávesnici a druhou vyťukat číslo. Přitom náklady na sestavení takového systému, který je stále ve stádiu vývoje, se pohybují ve stovkách dolarů.
