Praha - Otřesy půdy, jaké Česká republika nepamatuje přes dvacet let, se na podzim hned několikrát projevily na Chebsku. Pak se ještě země chvěla na Karvinsku, kde slabší, avšak tragický otřes dokonce zabil dva horníky v podzemí a tři další zranil.
Planeta, po níž chodíme, tak připomněla, že nás ovlivňují mocné přírodní síly, na něž člověk nestačí. Seismologové však připomínali: Skutečně pustošivé zemětřesení, jaké známe z televizních záběrů z jiných koutů světa, v našich podmínkách naštěstí nehrozí.
Dědictví po sopkách
Obvyklou příčinou ničivých zemětřesení ve světě bývá vyrovnávání tlaků mezi vzájemně se pohybujícími deskami zemské kůry. Méně často se zemětřesení projevují uvnitř desek v místech jejich oslabení, například podél významných zlomů v zemské kůře.
Česká republika leží uvnitř euroasijské desky, takže katastrofa velkých rozměrů je v našich končinách velmi nepravděpodobná. Zemětřesný roj na Chebsku měl jiný původ.
V západních Čechách je zeslabená zemská kůra. Díky tomu tu ze země tryskají četné minerální prameny. A taky se chvěje země. Ve čtvrtohorách, před asi 300 tisíci lety, tu byly i činné sopky. Zdá se, že tady spočívá i původ současných zemětřesení. Magma, které tehdy zásobovalo sopky z hlubin, občas pronikne blíže k povrchu. Jako nyní, kdy se dostalo do hloubky asi deseti kilometrů a vyvolalo tu otřesy půdy.
Bylo hůř
Osudové osmičky
- Když se v noci 8. října 2008 začala na Chebsku chvět země, naměřily přístroje otřesy o síle 2,5 stupně Richterovy škály. Šlo o nejsilnější zěmtřesnou aktivitu od roku 2000.
- Další dny však osmý říjen překonaly. 12. října postihlo stejnou oblast zemětřesení o síle 3,9 až čtyř stupňů, některá měření ukázala dokonce až 4,3 stupně.
"Z geofyzikálních pozorování je zřejmé, že současný režim napětí v zemské kůře Českého masívu brání případnému prostoupení magmatu až k zemskému povrchu, a tím zamezuje sopečné činnosti," ujišťuje však Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. "Kůra Českého masívu je nyní tektonickým napětím stlačována, takže je méně prostupná, než byla před statisíci lety. Tehdy magma až na povrch pronikalo."
Nejvyšší naměřená síla současných otřesů, přibližně čtvrtý stupeň Richterovy škály, je řadí mezi zemětřesení slabá, při nichž mohou popraskat zdi, ale lidem na povrchu se nic nestane.
Kde se všude může chvět půda
Další oblastí v Česku, kde se dá zemětřesení někdy zažít, je území mezi Trutnovem a Náchodem. Pod ním se táhnou zlomy v zemské kůře, do nichž se přenáší pnutí z okrajů euroasijské desky. Zemětřesení, při němž padaly komíny ze střech a objevily se trhliny ve zdech, zde bylo zaznamenáno naposledy v roce 1901.
Zeslabená kůra je také pod Opavskem a Jeseníky, avšak zdejší otřesy půdy bývají méně časté než v západních Čechách a na Náchodsku.
A zvláštním případem je pak Ostravsko, kde jsou občasné slabé otřesy vyvolány hlubinnou těžbou uhlí, která mění stabilitu horninového masivu. Účinky zdejších zemětřesení však bývají omezeny na jednotlivé hlubinné doly.
Výjimečně je možné na území České republiky pocítit otřesy, které se jako vlny šíří z epicentra některého silného zemětřesení v nedalekém zahraničí. Nejpravděpodobněji se to může projevit v jižních Čechách a na jižní Moravě, kde obyvatelé mohou pocítit silnější zemětřesení vzniklá ve východních Alpách a v severní Itálii.
