Brno - Třicetiletí mnohdy žijí sami, pětatřicetiletí sice již v páru, ale tzv. "na hromádce". V porodnicích leží stále častěji čtyřicetileté matky. To je jen několik trendů z posledních let.
Mladí lidé stále častěji odkládají zásadní životní rozhodnutí a setrvávají i po dosažení plnoletosti v roli dospívajících. Jednou z příčin je to, že se déle vzdělávají, navíc jim současná doba nabízí více možností a různorodých životních cest, než jich měla generace jejich rodičů. Přispívá k tomu také ekonomická krize, která dopadá na pracovní trh.
Zjistili to vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří loni zahájili dlouhodobý výzkum nazvaný Cesty do dospělosti.
Výzkum potrvá do roku 2016. Zatím se do něj zapojilo asi 1400 respondentů. Celkem jich tým odborníků z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny osloví až tři tisícovky. Všichni účastníci jednou za tři až čtyři měsíce vyplní online dotazníky, díky nimž výzkumníci získají informace o vývoji jejich postojů v čase.
Respondenty původně badatelé hledali prostřednictvím středních a vysokých škol, zaměstnavatelů a úřadů práce. Úspěšnější však byli na sociální síti Facebook.
"Jasný předěl mezi tím, kde končí dospívání a kde začíná dospělost, se jakoby rozmazal a zmizel," uvedl proděkan fakulty Petr Macek. Odsouvání prahu dospělosti je spojeno také s dalšími společenskými trendy - lidé například později uzavírají sňatky a přivádějí na svět potomky.
Než se mladí usadí. Ale trvá jim stále déle
Badatelé se zaměřili na období takzvané vynořující se dospělosti. Jde o vývojovou fázi mezi adolescencí a plnou dospělostí, zasazovanou obvykle do 25. roku života. Lidé z této věkové skupiny jsou už z právního hlediska sice dospělí, ale sami se tak často ještě necítí.
"Za mé generace platila cesta: ukončit střední školu, jít na vojnu, vzít se, mít děti a najít si stabilní místo a pracovat, pracovat a vychovávat děti. To byla jediná takzvaná správná linie. Dneska je to: ukončit střední školu, začít někde studovat, možná začít někde pracovat, začít cestovat, nezůstávat dlouho na jednom místě, sbírat zkušenosti, v partnerských vztazích hledat a zkoušet, když najdu partnera, zkusit s ním žít, ale nevdávat se, nemít děti, možná až tak ve třiceti," říká Macek.
Vědci mimo jiné zjistili, že mladí lidé často bydlí současně na více místech - zachovávají si zázemí u rodičů, ale zároveň přebývají u partnera nebo s kamarády v podnájmu. Svůj příjem skládají z několika zdrojů, třeba z brigád, stipendií, příležitostných prací a příspěvků od rodiny.
"Dříve bychom to mohli nazvat jako stav 'než se usadí'. Dnes však musíme zvažovat, zda se nejedná o dlouhodobější stav, či dokonce životní styl," uvedl člen výzkumného týmu Stanislav Ježek.
Podobný trend zaznamenávají vědci také v dalších rozvinutých demokratických společnostech, například ve Spojených státech a západní Evropě.
Propásnou založení rodiny
Nejde však o zcela nový trend, spíš se tato tendence odkládat dospělost, sňatek a založení rodiny stále prohlubuje. Ukazují to data zveřejněná v Sociologickém časopise z roku 2001.
Zatímco v roce 1990 bylo svobodných ve věku 20-29 let pouhých 35 % (konkrétně něco přes 488 tisíc lidí), v roce 1999 to již bylo 61 %, tedy přes milion svobodných mladých lidí.
Již tehdy se jako hlavní příčiny uváděla špatná ekonomická situace - tedy skutečnost, že mladí nejsou ekonomicky ani sociálně zabezpečení a nemají na vlastní bydlení.
K těmto objektivním důvodům se připojují mnohé subjektivní, na něž mohou doplatit zejména ženy. Po studiu se jim nabízí možnost lákavé kariéry, chopí se šance a nedokážou se jí včas pustit. S dobře rozběhnutou kariérou přichází finanční nadstandard, žena si může dopřávat všech lákadel od cestování po nakupování nebo wellness.
Představa, že to vše vymění za pobyt na mateřské, péči o děti a "pár tisíc" od státu, ji v tu chvíli přijde málo atraktivní.
Nezřídka se pak stává, že ideální věk pro založení rodiny propásnou. Když si to uvědomí, často již bývá pozdě.
